Recenze: Denial - soudni drama s Moriartym v čele [7,3/10 A.S.]

1. Nevím, jestli film Denial bude mít nějaké zásadní fanoušky mimo právníků, historiků a židů. Protože se jedná o filmově nijak zvlášť originálně zpracované téma. O kterém běžný člověk ví, jak dopadlo, a kdo neví, tak stejně asi bude tušit, jak to dopadne, vzhledem k tomu, za jak extrémistické je v dnešní době považováno popírání holocaustu.

2. Nicméně pro diváky, kteří jsou zároveň právníci, bude mít Denial jistou přidanou hodnotu: film dobře popisuje jim známé konfliktní situace, např. kdy klient nesouhlasí se zvolenou strategií a významně tak ztěžuje proces, nebo že proti vám stojí šílenec a vy s ním musíte jednat jako s rovnocenným soupeřem, nebo že musíte na obhajobu klienta v z principu nesmyslném a zlovolném procesu nasadit tolik peněz, času a energie. 

3. Snímek režíroval Mick Jackson. Zkušený řemeslník, který má za sebou jak třeba populární kýč Bodyguard, tak  kvalitní televizní drama Live from Baghdad nebo Temple Grandin nebo komedii LA Story. A na kontě snad žádný vyložený provar a ani Denial tam samozřejmě nespadne.

4. Scénář k filmu Denial napsal David Hare podle knihy od Deborah Lipstadt. Hare je  Brit, co psal primárně pro divadlo, ale etabloval se i jako filmový scénárista (Reader, Hours). K historické tématice má zjevně blízko a píše převážně dramata. Tady odvedl také dobrou práci, zejména si dal záležet na tom, aby do filmu zapracoval soudní při v přesném znění z reality. To, co ve filmu zazní u soudu, skutečně u soudu zaznělo ať už na straně žalobce, žalovaného nebo z úst soudních znalců či soudce samotného.

Review: DNA Lounge - San Francisco [10/10 A.S.]

1. A couple of weeks ago my work brought me to San Francisco for a few days. As it happenes, I had only one free evening, so it was a tough choice on what to do in this spectacularly interesting city. In the end,  based upon a recommendation from a fellow human being I decided to spend my free time in a club called  the DNA Lounge.

2. It’s an establishment owned by Jamie Zawinski. Name I was told I should look up. I did. As a person that struggles to use computers for things other than sending emails at work, watching Netflix after work and brainless meandering around on the internet in between, I wasn’t able to do the "aaaw" in a way I presume I was expected to do, but I totally believe my good attempt at it was deserving.

Black Mirror (třetí série, 2016) - 9/10

Život člověka v západní civilizaci se v posledních letech smrskl na jednoduché možnosti - zajistit si stravu, určitý příjem a úroveň pohodlí, podle možností financí a volného času investovat do svých koníčků nebo najít potěšení v práci. Celkový stereotyp konzumního koloběhu nám kazí jen příležitostné pozorování společenských jevů a klesá víra, že snad něco zlepší dalším vědeckým objevem, protože se cokoliv pozitivního neprotlačí do praktické realizace skrz kapitalistický a korporátní systém. Bohužel se nedožijeme spravedlivé a efektivní vládnoucí umělé inteligence. Ale třeba se díky jiným vynálezům dožijeme lepších zítřků a štěstí? Sci-fi antologie Black Mirror si myslí, že spíš ne.

Spousta šťastných lidí

Recenze: Masterminds - vtipný heist škrcený groteskou [6,3/10 A.S.]

1. Masterminds režíroval Jared Hess. Kdo viděl jeho celovečerní debut Napoleone Dynimite, tak bude vědět co zhruba čekat. Blbý je že od Napoleona nenatočil nic lepšího, naopak kvalita dost klesá.  A to říkám jako člověk co má nekriticky rád Sama Rockwella (a i ostatní z toho filmu) ale ani přesto se u jiného Hessova snímku - Don Verdean, moc nezasmál.

2. Masterminds je inspirovaný hrozně zajímavým (pozor link spoiluje) kriminálním počinem, který se stal v roce 97 v Severní Karolíně, kdy došlo k jedné z největších bankovních loupeží v USA. Za naprosto bizarních okolností. Které jen čekaly na zfilmování. 

3. Scénář napsali tři lidi (co to kua je za zvyk!) z nichž má cenu jmenovat jen Emily Spivey, která pár let psala pro Saturday Night Life. Ostatní dva nejsou jako scénáristi nejsou (a odváží se tvrdit že ani nikdy nebudou) zajímaví.

4. Problém filmu je dvojí: A) v těch naprosto ale naprosto nejzajímavějších momentech se odkloní od reálného příběhu a vymyslí si nějakou absurdní kravinu která nedává smysl. Velký spoiler:

Dojmologie: Jack Reacher - Never Go Back - aneb: 10 lepších způsobů jak utratit 60 miliónů dolarů

1. Mohly by se investovat do luxusního výletu do Japonska, a natočení filmu, který sice nikdo nikdy neuvidí ale byl by to nejdražší a tímpádem rekordní film ČR.

2. Mohla by se shromáždit a zaplatit profesionalizovaná armáda obzvláště agresivních feministek, které by měly jediný úkol: přepsat všechny svazky Jiráskova F.L. Věka tak, aby více vyhovovaly současné feministické ideologii. Následně by bylo nutné všechny takto přepsané svazky adaptovat do nekonečného televizního seriálu, divadelních představení a rozhlasové hry. Obsazené a režírované ženami, přirozeně.

3. Mohl by se kompletně přetočit Jurský Park, tentokrát z pohledu Tyrranosaura Rex. Moment, to ja ale docela dobrej nápad, scratch that. Místo toho: mohl by se kompletně přetočit Jurský Park, tentokrát z pohledu té mouchy zatavené v pryskyřici.

4. Mohlo by se investovat do vývoje kvalitně fungujícího nanorobota, který by uměl jedinou věc: ja zakýchkoliv okolností nalézt anál Martina Konvičky, zalézt do něj, tam se natrvalo zabydlet. A v každém případě, kdy Konvička vypustí z huby slovo Islám mu násilím povolit svěrač a vyprázdnit střeva. 

Recenze: Jack Reacher: never go back = vzkaz divákovi [4/10 A.S.]

1. Jack Reacher: never go back je druhý díl původně knižní série o Jacku Reacherovi, ex-armádním důstojníkovi, který se toulá světem a občas se k něčemu připlete. První díl před 4 lety režíroval Christopher McQuarie, což je oskarový scénárista (The Usual Suspects, Edge of Tomorrow, Valkyrie) a mimo to eště schopnej akční režisér co umí do akce dál sexappeal i humor. Jako například v poslední Mission Impossible: Rogue Nation. Tenhle díl Reachera ale bohužel režíroval někdo jinej.

2. Edward Zwick je zajímavej leda tím, jak je až na jednu-dvě vyjímky úplně průměrný režisér. Porovnejte sami - Blood Diamond, Pawn Sacrifice, vs slabší Legends of the Fall nebo Seige. Zajímavejší bude max jako producent.

3. K pokračování Jacka Reachera teda nepřidal nic specifického, nic vlastního, natož zajímavého. Vytvořil slabý, kýčový a  bolestně formulaický rádoby-thriller, který nezachrání ani to že si tam Tom Cruise může (jak je mu jen vlastní) uběhat plíce a na chvíli i sundá tričko.

4. Vono jak to taky mohl Cruise zachránit, když ho režisér nebyl schopen navést do jiné polohy než "Ethan Hunt když má třetí den zácpu"? Ta postava prostě byla v tomhle díle příliš generická, prostě takovej random "bad ass good guy". Ale za to nemůže ani Cruise, a rozhodně ne autor literární předlohy (Lee Child), který napsal fakt zajímavou a unikátní postavu, Jacka Reachera, introvertního nabušeného tuláka vyhozeného z armády, který se jednou ročně víceméně omylem zapléte do nějakých problémů. Za to jak neslaná nemastná je Reacherova postava může samozřejmě režisér, ale taky jeho spolu-scénárista, tragéd Richar Wenk. Který nedávno zprznil Sedm Statečných a předtím se nejvíc "vytáh" leda Equalizerem a tím  se rozhodně scénáristicky není co chlubit. 

Recenze: The Accountant - hloupé ale zábavné "béčko" [6/10 A.S.]

1.  The Accountant mohl být druhý John Wick. Ale New Yorský režisér Gavin O'Connor má zjevně talent na prznění potenciálně zajímavejch námětů a to dokonce i s dobrým castingem. Po značně problémovém filmu Jane Got a Gun (který nezachránila ani Natalie Portman s Ewanem McGregorem) se mu s The Accountant povedlo předložit divákům další podivný hokus-pokus, který nefunguje, pokud se nad ním někdo pokusí jakkoliv myslet, a eště navíc je tak trochu urážlivý vůči autistům.

2. Ale největší chyba není přímo v režii, ale ve scénáří.  Ten má na svědomí démonicky znějící Bill Dubuque (The Judge), který nám mimo zcela, ale zcela nesmyslných, zbytečných a neuvěřitelných twistů v příběhu naservíruje moderního Rain Mana, akorát místo 165 cm vysokého a ve společnosti nefungujícího nosála Hoffmana dosadil nabušeného Batfflecka, který svůj autismus (tedy tady dle filmu rozumějte automatickou genialitu a matematické nadání na úrovni Johna Nashe) je schopny natolik ovládat, aby vedl samostatný život mimo ústav, i když tam aspoň podle scén v začátku filmu zjevně patří.

3. Co tvůrcum o autismu prozradil ten údajný několikaměsíční research je, že lidé s poruchou autistického spektra mají problémy s vyjadřováním emocí, udržováním očního kontaktu a navazování fyzického kontaktu vůbec. Co je asi naučila Big Bang Theory je že nechápou sarkasmus a neorientují se v bězných sociálních situacích, takže na vše mají rovnice a pomůcky, jak je pochopit. Tohle všechno tam Ben Affleck relativně uvěřitelně předvádí. Místy je to vtipné, místy bohužel trochutrapné, nebo přehnané pro tu konkrétní situaci, ale celkově mu to sedne.

Mamon (2015) - 7/10

Krimi seriály jsou záchrana českých televizních stanic. Zoufalá zábavní média postrádají zajímavé scénáře a scénáristy a když je třeba naplnit vysílací okénko a uživit české umělce, krimiseriál je snadno z-klišé-vygenerovatelná vycpávka. Už jsem tu pitval dva pokusy ČT Případ pro exorcistu a Modré stíny, z nichž druhý mě svou úchylnosti nečekaně potěšil. Do ringu vstoupilo nedávno i HBO se svým Mamonem a protože mě ČT nepozvalo za pozitivní recenzi Modrých stínů na rautový večírek pro kritiky, usedám na gauč a čekám s odhalenými zády, kolikrát vzduchem přisviští bičík české trapnosti.

Déšť, všichni v černém a český seriál/film = pohřeb

Phantasm: Ravager (2016) - 5/10

Série Phantasm patří mezi sofistikovanějšími fanoušky hororového žánru mezi kulty. Těžko říct, zda si vydobyla místo v srdcích fanoušků svou svébytnou atmosférou pohřebních ústavů, netradičním záporákem a viditelně přátelskými vztahy všech zúčastněných, což zjevně vyplývá z požehnaného množství dokumentů o natáčení a materiálu, který se válí na různých nadupaných sběratelských edicích. Na pětku se čekalo sedmnáct let a hle, od 7.10. se válí na VOD službách, stejně jako ovacemi provázená 4K remasterovaná verze prvního Phantasmu, kterou remasteroval Bad Robot, společnost J.J. Abramse. Pojďme si trochu popovídat o historii série a o tom, zda se na pětku máte dívat.

Recenze: The Girl On The Train - slaboduché melodramatické quazi-porno pro slaboduché melodramatické quazi-ženy [4,3/10 A.S.]

1. Předem hlásím, že neznám knihu The Girl On The Train od Pauly Hawkins. Nevylučuji, že může být lepší než The Girl On The Train - slabý film. Nebo dokonce dobrá. Ale film na jejím základě vznikl bohužel špatný a to přes velmi zajímavé obsazení, solidní kameru a poutavou hudbu.

2. Příběh, tak jak ho chápu já je: slaboduchá Rachel (Emily Blunt) se slaboduše není schopna ani po dvou letech od rozvodu emočně odpoutat od svého exmanžela, ani od láhve vodky. Při svých slaboduchých cestách vlakem na Manhattan se jí z jakéhosi záhadného důvodu daří pravidelně nakukovat do oken těch samých baráků. Okolo kterých jezdí vlak tak šikovně, že Rachel vnimá detaily obličejů, pohyby jednotlivých lidí, co mají na sobě atd. S vlaky co jezdí na Grand Central mám bohaté zkušenosti, stalkerství moc nepodporují, ať už to je rychlostí kterou porjíždí kolem těch budov, nebo vzdáleností od nich. Věřím, že v okolí Londýna, kde se příběh odehrával původně, to mohlo být jinak, ale v kontextu New Yorku to vypadá absurdně. No never mind. Rachel si do obyvatel těch baráků projektuje různé pocity a z toho se nakonec odvíjí i hlavní zápletka. Jedna ze žen, které Rachel pravidelně z vlaku pozoruje, totiž náhle zmizí. Nastává pátrání a příběh má asi být jakože thriller.

3. Zajímavé je, že ačkoliv knihu a scénář filmu (Erin Cressida Wilson - co adaptovala například skvělou Secretary) napsaly ženy,  film představuje ženy jako nesamostatné, nemyslící, slaboduché a poškozené osoby. Jejichž osudy a osobnosti formují pouze muži a děti. Chraň Bůh, aby tam byla nějaká žena, která se dokáže cítit dobře i bez muže, nebo dítěte, a nepotřebovala by to řešit lahvema vodky či sebedestruktivní promiskuitou. Film vlastně ženám dává jednoznačně tento vzkaz: bez mužů vaše životy nemají žádný smysl, vaše mysl bude zatemněná, játra rozežraná cirhózou, a považujte za úspěch, pokud vůbec nějak přežijete.

Recenze: Deepwater Horizon - "Skleněné Peklo" na vodě [7/10 A.S.]

1. Deepwater Horizon je zajímavej a napínavej film. Kterej ale kritika (zřejmě z pietních důvodů) zbytečně nadhodnocuje. Snímek je o tragédii z roku 2010, kdy došlo v USA k výbuchu na plovoucí těžební stanici s názvem Deepwater Horizon a následně i k dosud největší ekologické katastrofě tohoto druhu. A zpracovává relativně věrně sled událostí které k explozi a úniku ropy toho dne vedly.

2. Nabízí se srovnání s nedávným Eastwoodovym Sullym. Což je přesně ten snímek, co si zaslouží nad 80%. Narozdíl od DH, který trpí několika nešvarama zásadnějšího typu. Ale i tak je to celkem dobrej film, a rozhodně velkolepá podívaná.

3. Peter Berg, režisér mého oblíbeného (ačkoliv vojáky napadaného) Lone Survivor, nebo The Kingdom a  Friday Nights Light do režírování DH vstoupil po JC Chandorovi, který se rozešel s producenty snímku kvůli "kreativním rozdílům". Já osobně považuji Chandora (All Is Lost, A Most Violent Year či Margin Call) za lepšího režiséra a mrzí mne, že to po něm dostal právě Berg, který (jak ví ti, co viděli třeba Lone Survivor a četli knihu Marcuse Luttrela) do všeho prodá silný kýč a zesílený patriotismus. A tomu se nevyhnul ani zde.

4. Takže, komu vadí záběry na americkou vlajku hrdinně vlající v poryvech větru, který rozdmýchává oheň okolo, záběry na americkou vlajku za clonou kouře, nebo záběry na americké občany, jak koukají na americkou vlajku, kterak stále vlaje, i když kolem vybuchuje kde co a hoří všechno v dosahu, tak pro toho určitá část filmu bude trnem v oku.

Recenze: Morgan - slibně načaté ale nedotažené scifi [6.3/ A.S.]

1. Kdyby byl film s názvem Morgan natočen dřív než Ex Machina, a kdyby jeho režisér nebyl syn Ridleyho Scotta, určitě by ho veřejnost buď přijala vyloženě lépe, nebo aspoň vnímala jinak.

2. Jenže snímek o tom, jak se u uměle vytvořeného stvoření s lidskou tváří zkoumá jeho "duše" a jak se zkoumaný subjekt postupně vymyká kontrole svých strůjců, tu už byl (nejednou) a jeden opravdu dobrý (Ex Machina) dost nedávno. Shodou okolností také coby režijní debut. 

3. Jenže Luke Scott není Alex Garland a hlavně - Luke Scott měl ke svému debutu podstatně hloupější scénář. Jaká škoda. Protože ten námět je zajímavý, obsazení filmu měl skvělé a špatný režisér taky nakonec nebude, akorát holt scénář Setha W Owena je nedomrlý, místy (z hlediska motivace postav) nepochopitelný, jinde nejde do dostatečné hloubky a tím film skoro zabije. Na debut to určitě není špatné a věřím že diváka prahnoucího po tomto typu filmů to nudit nebude. Ale much to má dost.

4. Morgan je umělá bytost, vytvořená v tajné genetické laboratoři. Morgan vypadá jako člověk (jako takovej emo-teenager kterýmu někdo sebral make-up) ale je to expmerimentální humanoidní hybrid (bůhčíčeho s čím), kterej ačkoliv se narodil před pěti lety, tak vypadá jako patnáctiletá holka a chová se jako 30ti letej psychopat.

Recenze: The Light Between Oceans - pekelná sračka [4,6/10 A.S.]

1. The Light Between Oceans je jeden z těch filmů co by "měl" bejt dobrej, protože má slušnýho režiséra (Derek Cianfrance - Blue Valentine, The Place Beoynd The Pines) a vhlavních rolích rovnou 2 oskarové herečky (Alicia Vikander a Rachel Weisz) a na Oskara dvakrát nominovaného Michaela Fassbendra (kterýmu ho Leo vyfouk tím že se nechal osouložit digitální medvědicí).

2. Ale na výsledek se prakticky nedá dívat. A domnívám se že ani v případě pokud by divák byl stará panna z Anglie předminulého století, což byla asi cílovka téhle romanticko-bolestínské, ukňourané a totálně nesexy slátaniny, která asi měla za cíl představit citlivé, romantické a emotivní melodrama, ukazující náročnou lidskou situaci, pramenící z jednoho špatného rozhodnutí a dlouhodobé izolace. Mno. 

3. Zajímavý je, jak anti-sexuálně můžou na plátně působit dva lidi, co se právě při tomhle snímku dali dohromady, a co sami platí za sex-symboly. Namátkou mne napadají jiné páry, které mají mezi sebou větší sexuální náboj než duo Vikander-Fassbender: Donald Trump a Hillary Clinton. Tom a Jerry. Ben a Jerry. Smith a Wesson. 

Recenze: Snowden - napínavá škola hrou ve filmu [7.6/10 A.S.]

 

1. Snímek Snowden je ideálním doprovodným dílem k oskarovému dokumentu CitizenFour. Ve kterém dokumentární režisérka a novinářka Laura Poitras velmi objektivně předkládá historicky významné záběry z jednání s Edwardem Snowdenem v Hong Kongu, ve dnech, které předcházely zveřejnění dokumentů, které Snowden propašoval z NSA. Ten příběh určitě znáte. Ani né třicetiletý kluk, co díky svému talentu na matiku a logiku a počítačovým znalostem dostal práci nejprve u CIA a později u NSA jednoho dne pochopí, že možná stojí na špatné straně barikády. Barikády nekontrolovatelné neprůhlednosti, která je mezi vládou a občany. Občany, kteří jí dali mandát. A Snowden se s tím, přesto že je do té doby nadšený patriot a navíc republikán, rozhodne něco udělat.

2. Snímek Snowden je ideálním filmem pro ty, kteří o Edwardu Snowdenovi nic nevědí, nebo vědí málo. Neuvede sice mnoho mediálně nových věcí, ale záživně informuje. Představuje události, které vedly k publikaci do té doby tajných a chráněných dokumentů, odhalující veřejnosti část aktivit (nejen) americké vlády v oblasti zpracovávání osobních údajů (rozuměj: šmírování fyzických osob), která podle Američana Edwarda Snowdena (a drtivé většiny právníků z oblasti ochrany soukromí) překračuje své pověření a tím i zájmy občanů, které má chránit.

3. Snímek je ideálním filmem i pro ty, kteří o Edwardu Snowdenovi něco už vědí, ale považují ho spíš za zrádce než hrdinu. Domnívám se totiž, že na rozdíl od útržkovitých mediálních výkřiků imitujících zpravodajství, nabízí film Snowden lehce stravitelnou i srozumitelnou zábavu, která kvalitně informačně obohacuje. Samozřejmě jen ty, kteří chtějí být informačně obohaceni.  A preferují film před knihou Luka Hardinga, jíž je scénář Kierana Fitzgeralda adaptace.

Recenze: Storks - takových animáků víc, prosím. [8/10. A.S.]

1. Storks, film od Warnerů - studia co vyprodukovalo Lego - je prvním animovaným počinem scénáristy a režiséra Nicholase Stollera. Který stojí za filmy jako Neighbors, Get Him To The Greek, nebo Forgetting Sarah Marshall, a scénáři k Muppets, nebo Yes Man. 

2. Stollerovy filmy se mi povětšinou líbí. Třeba mě vyloženě neuchvátí, ale považuju je za zábavné. I to se tentokrát splnilo. Aby taky ne, když co-directora dělal Stollerovi Pixarovský "veterán" Doug Sweetland - animátor například na Bug's Life, Toy Story, Finding Nemo nebo Monsters inc.

3. Příběh Storks (v ČR distribuovaný pod názvem Čapí Dobrodružství) je sice příběhově průměrná a ztvárněním klasická pohádka o tom, jak super je když má člověk kamarády a rodinu a jak nesuper je když je nemá, ale co ho pozdvihuje je jednak úroveň dabingu, druhak jednotlivých vtipů. 

4. Snímku jednoznačně vévodí Andy Samberg v roli čápa Juniora, který pracuje v korporátním kolosu Cornerstore.com a sní o tom, že jednou z něj bude velký korporátní šéf. Kterým je momentálně trochu dominantní HUnter (skvělý Frasier Kelsey Grammer). Hunter šel s dobou a rozhodl se že firmu, která původně donášela děti, přeorientuje na modernější donáškovou službu jakýchkoliv balíčků. Protože donášet děti je příliš náročné. Předtím, než Hunter nominuje Juniora na svého nástupce, dá mu ještě jeden úkol.

Recenze: Blair Witch - příjemně děsivé překvapení [7.3/10 A.S.]

1. Nový díl ze série Blair Witch natočil Adam Wingard. Adam Wingard se na horory a thrillery specializuje, mě osobně si získal před několika lety filmem You Are Next, a pak snímkem Guest potvrdil že to nebyla náhoda. Oboje můžu doporučit. 

2. Původní Blair Witch mne před těmi 17 lety taky oslovil, a má určitej podíl na tom, proč nechci chodit v noci do lesa. Dvojka mi přišla hodně hloupá a nezajímavá. Čekat, že trojka bude lepší mi přišlo nesmyslné. Ale na druhou stranu, když mohla podobný úspěch zopakovat po nepovedené dvojce i série filmů o Bridget Jones, proč by se to nemohlo povést s Blair Witch?

3. Mohlo. Tedy z určitého úhlu. Film funguje jako horor. Přijde mi že skvěle. Nepředstavuje ale samozřejmě nic originálního a tím se výrazně liší od původního Blair Witch Projectu. Je tedy dobré ty snímky nesrovnávat, což se mi tu dařilo výrazně lépe, než při sledování Magnificent Seven. Asi díky tomu že film postavy neimitoval ale navazoval na ně, a děj nezjednodušoval, ale naopak ho rozvíjel.

4. V tomto dílu se do prokletého lesa v Marylandu vydává James, bratr kdysi zatoulané Heather, který se nesrovnal s tím, že jeho (podstatně) starší sestra jen tak zmizela a dodnes jí hledá. Tomu rozumím a nebylo pro mě těžké se s tím ztotožnit. Do lesa se James vydá s dvěma kamarádama a jednou dokumentaristkou, která o Jamesovi natáčí svojí školní práci. Ble. To už je tak vyčpelé, že zrovna to mne hned na začátku mírně znechutilo, ale jen na chvilku, než se začaly rozdávat "náušní kamery s gps" a používat heli-drone kamera, což mi přišlo vhodně upgradované do dnešní doby, plus to umožnilo mít lepší úhly a záběry z dalšího filmu, který je prezentovaný jako found footage. Tenhle žánr už mě totiž, stejně jako - odhaduji - většinu lidí, nudí či dokonce otravuje. Z toho za posledních pár let vybočil akorát hodně povedený film Chronicle, kde umožnili hlavnímu hrdinovi aby svou kameru. kterou dokumentoval ostatní, byl schopen ovládat přes telekinezi. Tím divákům režisér zprostředkoval lepší vizuální zážitek. Ušní kamery a dron v Blair Witch pomohl velmi podobně.

Recenze: The Magnificent Seven - plytká zaprodanost [4.6/10 A.S.]

1. Kde začít, aby to diváka úplně neodradilo? The Magnificant Seven, remake remaku, je dot špatný film. Ne ani tolik sám o sobě. Sám o sobě je jen nudně nezajímavý. Ale jako remake kteréhokoliv ze dvou snímků, které si bere jako předobraz, je postavený na hlavu.

2. Bez velkého spoileru ale nejde říct proč. Takže pro ty, kteří umírají touhou vědět co za kardinální podraz nám tahle novinka připravila, je zde mega spoiler: v posledních minutách, kdy Denzel Washington klečí nad umírajícím hlavním padouchem, se divák dozví, že Denzel tam není "jen tak", ale protože mu padouchovi poskoci kdysi znásilnili matku a povraždili půlku rodiny a jeho samého se pokusili oběsit. Denzel tam je tedy z pomsty! Kdo z vás viděl Sedm Statečných z roku 1960, nebo Sedm Samurajů z roku 1954 ví, že část kouzla těhle filmů spočívala v tom, že tam nešlo o osobní pomstu či vidinu vzácného výdělku, ale o jakousi lidskou solidaritu a odpověd na volání o pomoc. Tím, že Fuqua přimotal do své slátaniny osobní motivaci pomsty rodinných jatek, tenhle aspekt úplně  zabil. Možná si vzpomenete na moment kdy uvírá Eli Walach coby Calvera a ptá se Brynnera: "You Came Back. To a Place Like This. A Man Like You. Why?" Brynner mu neodpoví ale je tam všechno! Je tam celé kouzlo toho filmu. Které novince Fuqua vzal! Hajzl!

3. Pokusím se tedy nesrovnávat. Nesrovnávat to, že Denzel Washington už mi příjde přeceněnej, a že přesto, že v černé košili, černém klobouku, černých džínech a na černém koni je sexy, tak není dostatečně charismatickej jako leader celé té skupiny, a byť na něj párkrát kamera najede velmi efektivně, na nějaké výraznější přilnutí k jeho postavě to nestačí.  Proste s Brynnerovým sexepeallem v té roli nemůže soutěžit. Natož aby měl někdo z té nové party šarm jen těžko překonatelného Steve McQueena.

4. Nebudu srovnávat ani to, že kulisy z roku 2016 vypadají podstatně hůř než kulisy z roku 1960. Že to prostředí westernové vesničky vypadá v modernějším filmu víc jako studiovka, než jako reálná lokace, které máme věřit. Všechno z nějakého záhadného důvodu působí lacině, fejkově a papundeklově. Hlavně budovy a nápisy na nich. Eh.

Recenze: Equity - Skyler útočí na Wall Street [5.6/ A.S.]

1. Film Equity je určitě odvážný počin. V thrilleru z prostředí Wall Street sou v hlavních rolích 3 ženy a z toho 0 krasavic. Hlavní roli má v příběhu investiční bankéřka Naomi Bishop (Skyler White Anne Gunn), která sice hraje tvrdě ale v rámci možností fér a naráží na lidi co hrají fér méně, spoiler: včetně těch ve vlastní firmě. . A vedle ní se objeví ještě prakticky nezámá Sarah Megan Thomas a Alysia Reiner, kterou můžete znát z Orange Is The New Black. Za muže je tam James Purefoy z občas zajímavého The Following ale to co předvádí tady je naopak dost nudné. 

2. Film režírovala Meera Menon, jako svůj druhý film po road-trip komedii o tom jak se dívka snaží ztratit panenství během prezidentské kampaně (jo, that happened a jmenuje se to Farrah Goes Bang) a scénář napsala Amy Fox jako svůj scénáristický debut. Nechce se mi říkat něco tak sexistického jako: "ženy by neměly psát scénáře" ale holt to člověka napadne, při sledování filmu jako Equity. To by jí nestačilo napsat třeba kuchařku?

Dojmologie: jak prodat scénář v Americe?

1. Díky tomu že už se nějaký rok vnucuju lecjakým filmařským spolkům a organizacím v New Yorku, se mi povedlo tento rok na 3 dni umístit na "stáž" (rozuměj neplacená role podržtažky a bagelonosiče) na filmový týden co v New Yorku každoročně pořádá společnost IFP.

2. K mému ohromnému nadšení se mi dokonce poštěstilo se procpat přímo k produkcím nedokumentárních seriálů (rozuměj: sit-com, sci-fi, horor, drama), což mě zajímá nejvíc.  Po 3 dny mi tedy bylo umožněno se ochomýtat kolem zástupců společností jako je Sony, Sundance, Tribeca, nebo Vimeo, First Look, či Weinsteini, a sledovat jak se to dělá, když se takovým společnostem nabízí scénář, nebo projekt.

3. Většinu seriálů tvořily sit-comy nebo dramata a mezi tím tu a tam nějaké to sci-fi nebo horor. Každý stážista (zejména protože měl na krku cedulku s názvem organizátora a působil tak velmi oficielně, jako by měl nějaké faktické pravomoci) měl možnost se s filmařema bavit a podívat se na synopse jejich děl a někdy i úvodní minuty vizuálního zpracování projektu, který nabízeli. A to bylo hodně zajímavé, zejména z důvodu že se dalo dobře okoukávat, jak se takový profesionální "pitch" (nebo-li nabídka) vůbec tvoří.

Recenze: Bridget Jones's Baby - nostalgie spuštěná na max [8/10 A.S.]

1. Bridget Jones je zpět. Po skoro 12  letech od posledního dílu, kdy se rozcházela a znovu dávala dohromady s Markem Darcym, je infantilní smolařka Bridget zpět, aby …. spoiler: se rozcházela a znovu dávala dohromady s Markem Darcym. 

2. Po nepříliš povedeném druhém dílu se k trojce vrátila původní režisérka hitu z roku 2001 (sakra, je to už fakt tak dlouho?) Sharon McGuire. A trochu se obměnili scénáristi. Helen Fielding zůstala, ale Vypadl Richard Curtis (Four Weddings and Funeral, Love Actually) kterému film jen děkuje, a pár trajtrlíků, a přibyl Dan Mazer (ano, scénárista Ali G a Bruna) a Emma Thompson, která má ve filmu i malou roli, a překvapivě ten scénář v prvním draftu napsala ona sama.

3. Ve třetím dílu je Bridget 43 let a divák se dozví, že Bridget má konečně svojí vysněnou váhu a přestala kouřit cigarety, ale překvapivě jí ani jeden z těhle úspěchů nepřinesly vysněné štěstí v osobním životě. Ano, Bridget je opět single, a Mark Darcy je ženatý… s někým jiným. WTF jako.  To sme si přeci nedomluvili!

4. Domnívám se, že pro ženy (protože Bridget Jones filmy asi nejsou pro muže), které viděly první díl, překonaly druhý díl a ve třetím se dozví, že Mark Darcy si vzal někoho jinýho, je to intenzivně bolestný moment. Jak se to mohlo stát? Jak mohl pan Dokonalý, který má Bridget rád "takovou jaká je" (hláška co určitě poškodila mnoho vztahů), Bridget opustit. Nebo ona jeho? A čí je tedy to dítě, které je středobodem toho nového filmu? 

Recenze: Sully - Tom Hanks hrdinou posté a pořád dobře [8.7/A.S.]

1. Sully, příběh šikovného pilota Chesleyho Sullenbergera režíroval Clint Eastwood. A na plátna (nikoliv obrazovky!!) dědula Clint uvedl příjemně střízlivé a svou devadesátiminutou délkou krásně únosné vyprávění o unikátním řízeném přistání na řece Hudson, poté co po srážce se ptáky komerčnímu letadlu přestaly fungovat oba motory. spoiler: incident přežilo všech 155 osob na palubě.

2. Hlavní roli dostal kdo jiný než Tom Hanks. Koneckonců opravdu - kdo jiný by mohl hrát hrdinného klidného mile působícího a pod tlakem stále cool šedesátníka, než Tom Hanks, žeano. Ono to sice už může působit jako děsně obehrané téma, ale když on Hanks má tu svojí auru "oblíbitelnosti" prostě tak silnou, že díky ní pořád prodává lístky. Jen 10 z jeho přes 45 filmů utržilo pod 100 mega dolarů a to většinou minifilmečky jako Tykwerův Hologram For The King nebo Money Pit a jemu podobné snímky z osmdesátých let. A to je statistika, která už o něčem vypovídá.

3. Já osobně dokonce věřím tomu, že když by se na lodi, letadle, poloprázdném ostrově, nebo třeba jen v kině, či tramvaji udála nějaká krizová situace, a účastníkem by mimo jiné lidi byl i Tom Hanks, že by byl okamžitě zvolen vůdcem. A většinová společnost (možná trotlů, ale holt takový je dav) by očekávala, že je nebezpečí promptně zbaví. Racionálně by si asi uvědomovala, že to je hloupý předpoklad, ale pudově po těch nejméně dvou dekádách Andrew Beckettů, Trosečníků, Robertů Langdonů, jimu Lovellů, Forrestů Gumpů a kapitánů Millerů a Phillipsů* by byla brainwashovaná do pocitu že Tom Hanks to tam spasí. 

Recenze: The 9th life of Louis Drax - wtf x wtf [5/10 A.S.]

1. Film The  9th Life of Louis Drex je jedna velká bizarní slátanina. By se mohlo zdát, kdyby rozuzlením příběhu nedal výsledný "twist" filmu jakýs-takýs smysl. Není to žádný Sixth Sense, ale troufám si tvrdit, že zhruba do poloviny snímku vám nebude jasné, kam se příběh ubírá a proč.

2. Na mě to celý působilo jako špatně napsané a ještě hůř zrežírované. Jakoby režisér Alexandre Aja (Mirrors, The Hills Have Eyes) nevěděl, jestli točí  grotesku, pohádku, drama, romantiku, krimi, nebo sci-fi či mystery. Prvky toho všeho tam totiž sou, a nedává to zrovna smysl ani to netvoří nějakou snadno uchopitelnou koncepci.

3. Hodně člověku pomůže, pokud viděl režisérům předchozí film Horns. Který mně se hodně líbil, a ten také obsahoval směsici drama, komedie, i mystery. Ale narozdíl od The 9th Life of Louis Drax měl aspoň 1 sympatickou postavu, které se dalo držet palce. Což tady chybí.

4. Louis Drax je devítiletý kluk, který se vyznačuje zejména tím, že je duševně zmršený, drzý, rádoby-chtře znějící, chovající se zároveň dětsky i dospěle, a se sklonama k přitahování karambolů. Ve svých devíti letech už prošel tolika úrazama a nemocema, že to "není normální". To přitahuje pozornost nejen jeho rodičů, ale postupně i terapeutů a lékařů, co ho dostanou do péče poté co spadne z obzláště vysoké skály.

Recenze: Hell or High Water - film co stojí za zhlédnutí [9.6/10 A.S.]

1. Hell or High Water pro mne v kině byl velmi příjemným překvapením. Jistě, Jeff Bridges a režisér David McKenzie (Starred Up, kde je vidět že Jack O'Connel umí hrát, kór pokud ho nerežírují ženy) sou většinou docela jistou zárukou sami o sobě, takže zas takové překvapení to nebylo, ale kvalita mého žážitku byla nečekaná.

2. Příběh dvou bratrů, co jaksi sešli na scestí kriminálního chování a nyní si opatřují dolary tím, že vykrádají banky, respektive tak dlouho, jak jim to situace a ochránci zákona Marcus (Jeff Bridges) a Alberto (Gil Birmingham) umožní, je temný, vtipný, krásně natočený,  zajímavý i dojemný.

3. Neubírá tomu ani fakt, že jednu z hlavních rolí vedle Bena Fostera hraje Chris Pine. On totiž hrát umí, a jakmile mu, jako třeba tady, maskéři trochu zamatlají ten laboratorně estetickej xichtík, tak to hned vyjde víc najevo. 

4. Scénář napsal Taylor Sheridan, což je člověk co napsal Sicaria. Tak a máte to, další důvod proč se na HoHH těšit a jít do kina. Hell or High Water má i podobně dobrou hudbu, jako Sicario. Dělali jí totiž Nick Cave a jeho dlouhodobý spolupracovník Warren Ellis  a příběh a jeho atmosféru krásně umocňuje.

Recenze: Don't Breathe - ale smrdět můžeš [6.66/10 A.S.]

1. Film Don't Breathe má překvapivě dobré kritické hodnocení všude možně.  Trailer vypadá taky solidně. Možná i proto mě samotný kino-zážitek trochu zklamal. Nebylo to vyloženě špatné a uznávám, že chvilku zápletka "lidi co vidí vs člověk co nevidí vs tma a souboj na život na smrt" je zábavná a napínavá, ale fakt jen chvilku. Zbytek filmu těží zásadně z faktu, že mají velmi charistmatického představitele hlavní role (Stephen Lang - Avatar 1-200)

2. Režisér Fede Alvarez má horory asi rád a rád taky pracuje s blondýnkou Jane Levy, která hrála už v jeho prvním celovečerním debutu Evil Dead. Don't breathe by byl skvělej horor, kdyby 3 děti, co se rozhodnou zdrogovat a oloupit slepého, spícího a mnoha tragédiema v životě postiženého invalidu u něj doma, byly menší svině. Ale oni nejsou. U mě osobně jim nešlo fandit. Co měl jako divák cítit? "Ano prosím, spáchejte tenhle ohavnej a zavrženíhodnej trestnej čin, čistě za účelem svého obohacení, a chudáka slepce nechte na mizině, hlavně ať se vám, dětičky, nic nestane?"

3. Scénář který si Alvarez s kámošem Sayaguesem k filmu napsali hned na začátku představí motivace všech tří loupežníku (Alex, Rocky a Money) tak blbě, že jim vůbec nepomůže k tomu, aby za ně divák loboval: Alex (Dylan Minette, kterého si možná pamatujete z Prisoners) je vometák co zneužívá toho, že jeho otec má přes svou firmu přístup k security kódům zákazníků a film neuvádí konkrétní motivaci proč Alex krade. "Money" sám přiznává, že chce co nejvíc peněz. A Rocky (Jane Levy) chce sice taky primárně prachy, ale scénář nám ukáže že je chce na rádoby "bohulibé účely" tedy "zachránit" sebe a svojí sestřičku z neutešené rodinné situace a Detroitu obecně. Jenže, nešlo by si, sakra, najít práci a normálně si vydělávat? Jako to dělají milióny jiných? Je nutné kvůli tomu okrádat ostatní? A kdyby aspoň boháče, nebo nějaké velké pojištěné korporace, možná by se jim dalo fandit víc. Ale když se rozhodnou okrást slepého osamoceného válečného veterána malý spoiler: kterému navíc někdo zabil malou dceru, co žije v chatrné ruině a jen díky vyhrané soudní při má možná nějaké úspory, které ale znamenají rozhodně jeho "všechno", má jim fakt divák fandit?

Recenze: Anthropoid - zajímavá bitva přízvuků [6.7/10 A.S.]

1. Britsko-francouzsko-český film Anthropoid byl v USA puštěn jen do tzv. "limited release", tedy nebyl všude a neměl tak velkou propagaci, jak by asi mohl a měl mít. Což se odrazilo i na tržbách. Je to škoda, protože podle čistě diváckých ohlasů je vidět, že film se publiku líbil a zaujal ho. Je to z několika důvodů.

2. Cillian Murphy a Jamie Dornan (představitelé výsadkářů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše) jsou zde známá jména. Jamie Dornan víc jako neblaze proslulý Mr. Gray, ale Murphy má pověst solidního herce. Dramata z období druhé světové války jsou zde stále ještě populární. Příběhy o hrdinství tu jedou naprosto na max. A navíc evropské lokality jsou přeci jen docela atraktivní. Film má ale dvě velké vady. 

3. Vada č. 1: Rozhodnutí nechat většinu postav mluvit anglicky s (rádoby) českým přízvukem. U Dornana i Murphyho (oba Irové) došlo k tomu, že jim místy bylo opravdu špatně rozumět - potvrzeno přímo rozhovorem s Američany po promítání. Plus se ve filmu střetávaly dva "protichůdné" přízvuky. Irové snažící se dát své řeči východoevropský zvuk, zejména zostřením písmen jako "r" a "s", kdežto (logicky) Češi se asi povětšinou snažili mluvit anglicky, jak nejlíp dovedli, takže naopak "r" tlumí a do řeči přidávají další změkčující přídechy a zakulacení či tlumení samohlásek. Krásně je to slyšet, když mluví ve filmu Geislerová (která mluví poměrně dobře - tzn. má ok přízvuk) a paradoxně je tak její angličtina zvukově "lepší" než od Murphyho, který nasazuje opravdu ostrý (východoevropský) přízvuk a blíží se tak mluvě Aleny Mihulové. Která má angličtinu opravdu tvrdou, nicméně hrála ve filmu asi nejlíp a velmi důstojně nahradila původně plánovanou Emily Watson. Hoďte do toho ještě Francouzku (atraktivní Charlotte Le Bon) a působí to pak bohužel trochu směšně, když se nedají, a domnívám se, že ani netrénovaným uchem, považovat ty přízvuky za stejné. Jsou si pouze velmi rámcově podobné. A teď ten největší paradox: německé postavy ve filmu mohou mluvit německy. A bez titulků. Režisér uvedl, že to je proto, aby se divák cítil stejně zmaten jako Češi, ke kterým v té době Němci mluvili německy. Jenže předpokládat, že Čech v Praze v roce 1942 nerozumí větě "zastavte" nebo "co tu děláte" víc než Američan v roce 2016 v New Yorku, je absurdní. No nevadí. Chápu, že produkce chtěla, aby všichni mluvili stejným jazykem. Ač to možná zní kontroverzně, z mého pohledu by bylo lepší buď tedy nenajímat Čechy, anebo je předabovat. Případně nechat všechny herce mluvit role ve svém rodném jazyce a předabovat pouze buď tu trojici (Dornan-Murphy-Jones), nebo zbytek (většinou Čechů) podle toho, kde se film vysílá. Podle mě divák chápe, že to nebyli cizinci, není potřeba jim dodávat přízvuk. Copak Tom Cruise nebo Kenneth Branagh ve Valkyrie mluvili s německým přízvukem? Ne. Pochopili i tak diváci, že hráli Němce? Ano. 

Don't Think Twice - realistický pohled na život komiků v NYC [7,6/10 A.S.]

1. Don't think Twice je jeden z těch počinů, který nesou punc skutečné filmové kvality, ale je možné, dokonce v této chvilce už asi i pravděpodobné, že si nenajde moc svých diváků, protože samotný námět (život komiků v New York city) nebude lidi zajímat, a postavy v příběhu vystupující nenabídnou moc prostoru pro ztotožnění, fanscinaci, nebo prvoplánové pobavení. Pro ty, co se sami třeba nezajímají o New York, showbusiness, stand-up, improvizaci, nebo obecně život "umělců" to tak asi nebude tahák. Dokonce si umím představit, že ten námět může někoho ihned odpudit. Ale to by byla škoda, protože ten film vlastně nemá chybu.

2. A protože film vlastně nemá chybu, je natočen střízlivou ale precizní rukou režiséra (a spisovatele a komika)  Mika Birbriglii, na základě jeho scénáře, a má skvělé obsazení (obzvláště potěší méně roz-skotačený Keegan-Michael Key a naopak energetičtější -než Brita- Gillian Jacobs, a pro obdivovatele BBT je tam tradičně škatulkovaná ale dobrá Kate Micucci) mohla by se tahle recenze ukončit tím, že: "je to skvělé, vtipné i dojemné, nemoralizující ale podnětné, prostě: podívejte se na to".

3. Ale jelikož tohle je jeden z mála filmů, kde mám možnost přidat něco z vlastní zkušenosti, tak to udělám. Příběh Don't Think Twice se zaměřuje na to, co se stane se skupinou do té doby se krásně kamarádících, vzájemně se podporujících a dohromady v improvizačním divadle (nazvaném příznačně Commune) působících  komiků, když se jeden z nich dostane do Saturday Night Live (ve filmu nazvaném Weekend Live, ale velmi přiznaně to má být SNL). Co se stane s lidmi, kteří komedii zasvětili půlku svého života, a nedostali se dál, než do vystupování v lévném prostoru, kde sice každý den stojí před lidmi, a baví je, ale zároveň si tím nevydělají na živobytí, a sou pořád tak trochu losers, a odkázáni na své tzv. "day jobs" (typicky servírky, poslíčcci, nebo učitelé komedie), když jeden z nich najedou dostane "the big dream job" - angažmá na SNL.

Pete's Dragon - aneb jak zničit své dítě [7,3/10 A.S.]

1. Pete's Dragon je hodně zajímavý film. Kloubí v sobě totiž něco ze Spielbergovy hravosti a smyslu pro tajemno, ale zároveň taky intezitu a jakousi "všudypřítomnou duševní úzkost". Což je touhle dobou už trademark provázející i předchozí filmy režíséra Davida Loweryho. No jen se podívejte například na St. Nick  (jeden recenzent použil slova "opressive dread", což Loweryho podle mě výborně vystihuje) nebo Aint Them Bodies Saint .To se mi líbilo moc, ale depka taky solidní.

2. Takže pokud chcete svojí ratolest pěkně ztraumatizovat, a před spaním jim nejraději čtete věci jako Devčátko se Sirkami (Andersen), nebo Smutného Prince* (Wilde), bude pro vás Pete's Dragon to pravé. Pro případ, že tohle čte nějaké nebohé dítko, co už film absolovalo, doporučuji kontaktovat terapeuta. Mohu doporučit například Ivana Olenice, ten vykřeše lecckoho z lecčehos.

3. Lowery si film i napsal, neboť původní Disneyho film s tímto názvem byl hravý muzikál, kde skotačí malé dítě s veselým dráčkem co u toho zpívá, a Lowery nechtěl dělat "remake" ale "reinvention". Což je na jednu stranu dobře, protože ten původní film za moc nestál, a také -big spoiler-: narozdíl od novodobého Pete's Dragona neměl ani náznak happy-endu, naopak, na konci se Pete a jeho drak rozdělí se slovy "už se nikdy neuvidíme, tak čau", ale na druhou stranu to některé diváky pobouřilo, jako jak moc se od původního příběhu odchýlil, ale on spíš jen změnil vyznění. Pokud předchozí film byl jako výsledek podivného tripu na houbách, tak není divu že krok směrem ke střízlivosti část obecenstva překvapí. Důležité je nebrat film jako remake (kraťounké povídky a žertovného filmu ze 70. let) ale spíš jako reboot, který já osobně doufám, že se dočká nějakého pokračování.**

Sausage Party - kolik fuck říct umíš, tolikrát si párkem [7.6/10 A.S.]

1. Sausage Party vzniknul na základě jednoduchého příběhu, který vymysleli Seth Rogen a Jonah Hill už někdy v roce 2007 a po skvělém Superbad jim ho pomohl rozpracovat Evan Goldberg. Tedy za Sausage Party stojí ti samí tvůrci, co vytvořili úchvatnou novinku Preacher, anebo velmi povedené This Is The End. Což ale i režírovali, a  kterýžto film mne oslovil podstatně víc. Rozhodně v něm bylo víc momentů, kdy se dalo smát nahlas.

2. Suasage party podle mě ubližuje fakt, že scénář k němu psalo příliš mnoho lidí. Mimo výše zmiňovaných ještě Ariel Shaffir, producent právě třeba This Is The End (a dalších Rogenových filmů) a Kyle Hunter (spolu-producent). Producenti sou možná vtipní, ale ve výsledku je film spíš takovou přehlídkou kontinuálních vtipů či narážek,  a pro mě osobně to dohromady nedalo dílo, na které by člověk chtěl jít podruhý, nebo si na něj po roce vzpomněl a to i když se při jeho sledování původně docela bavil.

3. Ale - i tak pod režijním vedením animákama pocejchovanou dvojicí Greg Tiernon a Conrad Vernon vznikl za "pouhých" 20 mega velmi zábavný a koukatelný film. Který je skvěle obsazen. A už na sebe násobně vydělal. Je to příběh trojice párků co spolu s jinejma druhama zboží ze supermarketu (bagetky, taco, domácí vaginální klystýr, hořčice, rajčata, toaletní papír, atd.) objevují svět mimo prodejnu a konfrontují ho s tím, čemu celý život věřili, a to sice že za zdmi supermarketu sídlí hodní bohové, a odchod do světa "tam venku" je odměnou pro každého.