Dojmologie: jak prodat scénář v Americe?

01:05 Myval 15 Comments


1. Díky tomu že už se nějaký rok vnucuju lecjakým filmařským spolkům a organizacím v New Yorku, se mi povedlo tento rok na 3 dni umístit na "stáž" (rozuměj neplacená role podržtažky a bagelonosiče) na filmový týden co v New Yorku každoročně pořádá společnost IFP.

2. K mému ohromnému nadšení se mi dokonce poštěstilo se procpat přímo k produkcím nedokumentárních seriálů (rozuměj: sit-com, sci-fi, horor, drama), což mě zajímá nejvíc.  Po 3 dny mi tedy bylo umožněno se ochomýtat kolem zástupců společností jako je Sony, Sundance, Tribeca, nebo Vimeo, First Look, či Weinsteini, a sledovat jak se to dělá, když se takovým společnostem nabízí scénář, nebo projekt.

3. Většinu seriálů tvořily sit-comy nebo dramata a mezi tím tu a tam nějaké to sci-fi nebo horor. Každý stážista (zejména protože měl na krku cedulku s názvem organizátora a působil tak velmi oficielně, jako by měl nějaké faktické pravomoci) měl možnost se s filmařema bavit a podívat se na synopse jejich děl a někdy i úvodní minuty vizuálního zpracování projektu, který nabízeli. A to bylo hodně zajímavé, zejména z důvodu že se dalo dobře okoukávat, jak se takový profesionální "pitch" (nebo-li nabídka) vůbec tvoří.

4. Filmový týden slouží především tomu, aby vybraní filmaři a scénářisti měli možnost komerčně udat své projekty, pak aby měli šanci je představit veřejnosti, která se po večerech na film week chodí dívat na promítání nových filmů, ale taky aby se mohli se setkat s ostatními lidmi z branže, v relativně prestižním prostředí Brooklynského Made In NY Media Centru a nasbírat kontakty a zkušenosti.

5. Jak takový pitch samotný vypadá? Nejprve musíte projít sítem hodnotitelů v IFP. Tam pošle svůj projekt několik tisíc až desítek tisíc lidí a vybere se jich asi sto. Těm se pak zprostředkuje setkání s potenciálními kupci jejich nápadu či materiálu podle toho, jaké má dílo námět a zaměření. Tedy pro Sundance nebo Tribecu se budou párovat podstatně jiné věci než třeba pro Sony nebo Mama Bear Media. 


ale jo, ten brooklyn bridge za rohem do sebe něco má


6. Během filmového týdne máte jako scénárista/režisér domluveno zhruba 10 "pitch meetings" a pak taky "pitch panel". Jeden pitch meeting trvá 30 minut, přičemž vy během něj představíte projekt,  snažíte se producenta zaujmout, a povídáte si o tom jaký by mělo vaše dílo diváky, proč myslíte že by někoho zajímalo a čím je tak  unikátní. Producent vám pak na tomto půlhodinovém setkání dává feedback ohledně toho co ho zaujalo a co ne. Tohle se při normalním nabízení nedělá. Proto se pak tvůrce posouvá k tzv "pitch panelu" tedy skupině asi 3 producentů, které do té doby ještě neviděl (sou z vyšší šarže) a kterým nabízí svůj projekt, ale tentokrát na to již nemá 30 minut, ale 30 až 60 sekund. Na dotaz co se dá za takovej krátkej časovej úsek stihnout mi bylo řečeno že hodně, a že 60 sekund je luxusní, a že se často stává že tvůrce je odmávnut už po 10 sekundách, pokdu nezaujme tzv "tagline". 


7. Během této akce se samozřejmě schůzky s producentama nesměly fotit, takže to tentokrát není fotoreportáž, ale spíš jen vyprávění, ale i kdyby tu fotky z uvnitř byly, tak vlastně zahrnují jen řady stolků, kde na jedné straně sedí vystresovaní tvůrci a na druhé straně méně či více znuděně nebo zaujatě vypadající nákupční distribučních společností. Jak takový typický nákupčí vypadá? Věkový průměr je tak 30 let, většinou velmi trendy oblečen, a šířící auru mírné arogance, či excentričnosti. Jeden si s sebou přinesl v příruční tašce čivavu. Na dotaz, jestli chce pro čivavu vodu odvětil že ne, protože pejsek si jí nezaslouží, protože zlobil. Mno. Také tam mělo hodně lidí dlouhý vous. Ale to se dalo čekat, přecijen to byl Brooklyn okolí DUMBO.

filmaři připravující se na schůzky s producentama

8. Moje role spočívala víceméně v párování těch správných režísérů a scénáristů s těmi správnými producenty, za co nejmenšího obtěžování producentů, kteří proudili do místnosti jak se jim zachtělo a předpokládali že je všichni znají. Nutno říct, že mimo mě je všichni znali. Ale mě ty tváře nic neříkaly. Takže bylo nutné se jich zeptat kdo sou, a jakou společnost zastupují, což ne všichni nesli úplně libě. Bylo cítit, že mých 10 vtěřin uběhlo už během toho "hello, may I know your name, please?" Naštěstí se opakovali v průběhu těch tří dnů hodněkrát ti samí lidé, takže při troše snahy se dalo ty jejich obličeje naučit. A pak je odvést k tomu správnému tvůrci. Jenže to by člověk musel mít dobrou pamět na obličeje, což já nemám. Já jí mám naopak tragickou. Bylo tedy nutné si psát poznámky k tomu jak vypadají. Bohužel se nedalo psát "ten v kostkované košili" nebo "s plnovousem" protože takových tam bylo spousta. Ani se nedalo psát "asiat" či "černoch" protože těch tam bylo taky spousta, a světe div se, pro člověka s faktickým deficitem schopnosti rozpoznávat obličejové mapy tohle sou složité věci, poznat jednoho asiata/černocha od druhého, pokud nestojí vedle sebe nebo je skutečně dobře neznám. Tedy moje poznámky nakonec obsahovaly popisky typu "Starší Mark Ruffalo kdyby byl hipster" a "Číňanka v bílé košili s podezřele velkejma prsama" (protože tam byla jiná, co taky měla bílou košili ale k tomu měla prsa ladící své postavě), nebo "tlustá Lady Gaga" a "Američan co vypadá jako Francouz". Nutno říct, že ne vždy to vyšlo, protože po 3 hodinách takovéhle analýzy a měnění obličejů co 15 minut v tom byl mega bordel. Navíc tam byli dva chlapi, co vypadali jako starší Mark Ruffalo kdyby byl hipster, přísahám! 

No najděte si ho tady sami....

9. Nicméně, až na několik zádrhelů ve formě odvedení špatného producenta k špatnému stolu, případně přirazení špatného film-makera k špatnému producentovi, to probíhalo docela v pohodě. Produkční od Sony si mě poslala pro kafe, což je něco co se mi nestalo zhruba (wait, computing) 20 let, a musím říct, že na tom bylo něco příjemně nezvyklého. Ale i trochu stres aby to člověk neposral. Naštěstí mi dala relativně přesné instrukce kolik sójového mléka a kterou náhražku cukru do svého hrnečku chce, takže nebylo potřeba bejt moc invenční.

10. Co mi tenhle event dal? No rozhodně to byla zábava. Plus bylo zajímavé vidět, jak to nabízení scénářů fakticky funguje. A bavit se s těma režisérama, o jejich zkušenostech, o cestě, kterou museli ujít, než se vůbec dostali na tohle místo, a s producentama o tématech, která momentálně táhnou a proč. Jo, to na tom bylo asi to nejlepší. Že tam bylo pár skutečně komunikativních producentů, co si byli ochotni o svém povolání povídat a nás, dychtivé stážisty (studenti filmových škol, zaměstnanci filmových studií + yours trully) tak oblažovat informacema, které sou jinak neodstupné. Odcházím taky s tím, že se musím  naučit to co chci sdělit vykomunikovat ne pomocí deseti bodů, ale deseti vteřín. Takže, mám nějakou tu prácičku eště před sebou, než se mi povede prodat do Hollywoodu svůj první scénář. Hola hej.

15 komentářů:

  1. Mývale, ano, mluvím s tebou, ty hipstere v kostkované košili s chlupatým hrudníkem (to by šlo, ne?), mám jedinou otázku: proč vlastně chceš prodat Hollywoodu svůj scénář?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. protoze se uz nechci zivit pravnicinou ale necim co me skutecne bavi.

      PS: chlupy holim, hipster nejsem, jinak cajk.

      Vymazat
  2. Ještě k tomu Jägerovi: slyš, chlupatý Mývale, tento srdcervoucí příběh.

    "Bude to rok, co se znají. Její kamarádka měla lístky na hokej a po zápase se s Jágrem poprvé viděli. „Dlouho jsme se jen vídali a povídali si. Až po nějakém čase mi došlo, že jsem do něj zamilovaná,“ říká Veronika Kopřivová v rozhovoru pro Magazín DNES.
    Hned po týdnu Jaromíru Jágrovi řekla o své minulosti tanečnice u tyče. „Bála jsem se toho. Věděla jsem, že je hluboce věřící, a nechtěla jsem, aby mě odsoudil,“ vzpomíná bývalá finalistka soutěže krásy a vyučená kadeřnice. A jak vypadala hokejistova reakce? „Řekl: ‚Ty vole‘ a smál se.
    Zdroj: http://revue.idnes.cz/veronika-koprivova-jaromir-jagr-zivot-rodina-vztah-fy0-/sex.aspx?c=A160921_155310_sex_zar

    Tento typ bohatých a úspěšných mužů je klišé a nic než klišé. Je to únavné, jak se vše pořád a pořád opakuje a není z toho úniku.

    Takže ti dávám za pravdu. Stejně jako sám Hugh Grant randí s herečkami a modelkami a jednou ulítl s prostitutkou, tak i sám Jäger jednou provedl "vybočení ze stereotypu modelek". Protože tohle není modelka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jeden priklad za vsechny: http://picpaste.com/kuk-ffEynLUT.jpg
      (a ze si tenhle plavec taky muze vybirat)

      myslim ze takova bridget by byl podstatny upgrade.

      Vymazat
    2. Hahá! Tahle aspoň umí vařit, uklízet, starat se o děti! Bridget umí jen kouřit, chlastat a starat se o svou váhu! Také velikost prsou hraje silně v její neprospěch! Pokud byla ta Arnoldova ještě navíc i dobrá v posteli (opět body dolů pro Bridget!), pak Arnolda celkem chápu. Prostě, oba nápadníci Bridget v kterémkoli ze tří filmů museli být padlí na hlavu.

      Vymazat
    3. pockej, co ty vis o tom jaka byla Bridget v posteli?

      No vidis, tak to se ti bude vyrazne libit trojka, protoze tam uz Bridget nekouri, neresi vahu, a neopiji se.

      PS: mne by fakt ze zenska (mozna) umi varit a uklizet nevynahradilo ze v obliceji vypada jako brazilsky kulturista. a ani od krku dolu to neni lepsi. ad kozy - bridget aspon v prvnich dvou dilech mela kozy poradny, zadny lentilky pod kobercem.

      Vymazat
    4. Tak moment: myslíš, že ta její plastika se týkala i partií jižně od brady?

      Zellwegerove se Bridget podařilo zahrát v prvních dvou dílech asexuálně. V první knize je to nekňuba. To je všechno, co vím, a co se vůbec dá vědět.

      Kdyby se ve trojce PŘIZNALA, že má plastiku, bylo by to osvěživé a sympatické. Ale neudělá to, že ne?

      Vymazat
    5. nevim o jaky plastice mluvis, ve filmu zadna nebyla.

      uznavam ze v druhem dilu byla asi nesukatelna, ale v tom prvnim? par sklenicek a slo by to jedna basen. a mozna i bez nich.

      navic jaka neknuba, pokud dobre pamatuju tak tam ma nekde anal, ne?

      Vymazat
    6. Tak to si pamatujeme první díl velmi odlišně.

      Ani dva litry.

      Jak to, že tam žádná plastika nebyla?? Renée ji má, nebo snad ne?

      Vymazat
    7. no prave kdyby ses podival na trojku tak bys zjistil ze tam vypada uplne stejne jako predtim, akorat hubenejs. ale xicht stejnej. zadna plastika oci ani pusy (ani niceho jinyho) neni viditelna.

      ha! tys propas ten anal v jednicce jo? no tim se to vysvetluje.

      Vymazat
    8. Prosim vas, to mi jeste vysvetlete, jak je to s tim analnim sexem a neknubou. To jako kdyz si necha nejaka tunta, zamestnana rovnanim kurat v Xaverove a ve volnem case pak premitanim o kosmetice, hadrech, Lajkovani a parbach s "kamoskama", protahnout prdel, tak se z ni stane ostrovtipna spolecnice se zajmem o astrofyziku treba?

      Vymazat
    9. nevim, zadne takove neznam, ale tipuju ze mene konzervatinvejsi zena je zajimavejsi nez upjata holka co to dela jen potme, na zadech a mysli pri tom na anglii.

      Vymazat
    10. Sakra, upjata holka co to dela jen potme, na zadech a mysli pri tom na anglii, to je neco! Zdalipak takovy v listopadu potkam, prvne mirim do GB.

      Vymazat
  3. Nejdesivejsi veta: "No rozhodně to byla zábava."

    Bridget na plakatech z roku raz-dva vypadala skvele sukatelne, ale jelikoz uz nejspis spala s Grimem (kteryho navic nenadchla), tak to bude blbka, s niz by bylo asi obtizne prezit casovej interval mezi setkanim a posteli. To, ze neexistuje, vidim jako podruznej problem.

    OdpovědětVymazat