Zobrazují se příspěvky se štítkemgore. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemgore. Zobrazit všechny příspěvky

27. září 2018

Recenze: Mandy - Nicolas Cage se šíleným výrazem ve tváři, LSD v puse, koksem v nose a motorovkou v ruce. Prostě tak, jak ho máme rádi. [8.7/10 A.S.]

1. Mandy, nový hororový snímek režiséra Panose Cosmatose (Beyond the Black Rainbow), rozhodně není snímek pro každého. Je plný násilí, je velmi pomalý, než se pořádně rozjede, trvá to hodinu. Je nabitý podivnými, primárně asociačními, ale přitom skoro nic nevysvětlujícími dialogy jak od Lynche, výraznými barevnými efekty, vysokou zrnitostí snímku a jistou umělou zpomaleností všech pronášených slov. Což může dohromady leckterého diváka otravovat a chápu to. Přesto Mandy považuji za skvělý film, který jsem si hodně užila a doporučím ho i vám.

2. Velký podíl na tom má Nicolas Cage (Wild At Heart, Leaving Las Vegas), který má konečně (od filmů Joe a Bad Lieutenantzase skvělou roli, která mu sedí a kde je jeho inklinace k přehrávání a melodramatičnosti naprosto na místě. Navíc pro svou roli naštvaného dřevorubce sympaticky přibral, takže když se pustí do likvidace protivníků, lze mu to věřit.

3. O co ve filmu jde? Mandy (Andrea Riseborough, The Death of Stalin) je umělecky založená a křehce působící partnerka Reda Millera, málomluvného, zarostlého a statného dřevorubce. Společně žijí v lásce, klidu, míru a souznění někde uprostřed lesů, kde Red kácí stromy a Mandy přes den pracuje v místním konzumu, ve volném čase maluje satanistické lesní chrámy a nosí tričko s Black Sabbath. A co se nestane, jednou Mandy cestou domů z práce potká skupinku opravdověji působících satanistů. Red jim později říká "jesus freaks". A ti se rozhodnou, že Mandy je ideální, byť nedobrovolná, adeptka na nového člena jejich sekty, a později i že by bylo prima ji před Redovýma očima a obzvláště brutálně pocuchat peří.

11. března 2018

Recenze: The Strangers: Prey at Night - patriarchát je mrtev. Ať žije patriarchát. [5.3/10 A.S.]

1. Ve filmu The Strangers: Prey at Night se podruhé setkáme s třemi vrahy, kteří skrývají své obličeje pod plátěným pytlem, maskou pin-up girl a panenky. První film s nimi mě docela bavil, takže jsem se na pokračování těšila.

2. Bohužel na rozdíl od prvního dílu tady dostali psychopati do ruky čtyřčlennou rodinku překypující neschopností, letargií, možná až extrémním liberalismem (jinak si nedovedu vysvětlit tu neochotu zmáčknout spoušť i v situaci, kdy před vašima očima někdo vteřinu předtím opakovaně bodal obřím nožem do člena vaší rodiny) a všeobecnou zjevnou ochotou zemřít během své dovolené v odlehlém campu u strýčka Marvina.

3. Je to škoda a to o tolik větší, když si člověk vzpomene na pár hororů z posledních třeba dvou let, kde se konečně objevují chytřejší jedinci, kteří něco aktivně dělají pro to, aby smrti neskočili přímo na ostří nože / do palebné dráhy / pod sekeru / před auto / na kopí / před motorovou pilu / na penis apod. Například ve filmech jako: Happy Death Day,  Better Watch Out, The Belko Experiment nebo Get Out. Prostě připadalo mi, že za poslední roky se už hororů, kde je hlavní hrdina/hrdinové za idiota, který dělá samá špatná rozhodnutí, točí méně. A že by byla vážně škoda se k takovému stylu vracet. Nebylo by přeci daleko zajímavější sledovat na plátně člověka, který se aktivně brání, nechodí do sklepa po tmě, neotvírá tu hrací skříňku, na které je napsáno "neotvírat", nebere stopaře se sekerou v ruce a nechová se celkově prostě jen jako ta tupá ovce, která chce sebe i ostatní členy stáda dostat co nejdříve na porážku? Bylo.

6. března 2018

Recenze: Death Wish - co zbude z Bruce, když mu vezmete humor a aroganci? [6/10 A.S.]

1. Death Wish s Brucem Willisem v hlavní roli je remake filmu Death Wish s Charlesem Bronsonem. Nebudu srovnávat, nemá to cenu a pokuste se to také nedělat. Příběh o lékaři, který žije spořádaným rodinným životem stabilně se chovajícího otce, manžela a pracovníka do chvíle, než mu manželku zabijí a dceru zbrutalizují neznámí útočníci, sice není originální, ani nijak chytrý, ale je záživný.

2. Trochu mi ovšem trvalo akceptovat Bruce v jeho nové herecké poloze. Tedy jako nehumornou a nesexy postavu, která nejenže většinu filmu truchlí, ale ještě navíc se u toho tváří jako právě splaskávající puchýř. Člověk prostě není u Bruce zvyklý na to, že by neposkytl aspoň trochu záblesků Johna McClana, Joe Hallenbecka, Mr. Churche, Korbena Dallase, Davida Addisona nebo aspoň Šakala. Záblesky toho typického ironického smyslu pro humor, sebevědomí přecházejícího do arogance, spousty vtipných průpovídek a občas i oné úsměvné zahořklosti a hlavně neutuchajícího sexappealu.

3. Willisův MUDr. Kersey je ale jiný. Vynikající chirurg, obětavý otec, co nechybí snad u žádného důležitého sportovního zápasu své dcery, a milující manžel, který nezapomene manželce ani po 20 letech soužití opakovaně skládat komplimenty a vyznávat lásku. Ale naprosto mu chybí charisma. Když mu film dá možnost se ukázat, ve scéně, kde Kerseyho obtěžuje vulgární divák hry na fotbalovém hřišti, Willis stáhne krovky a konflikt apaticky uklidňuje místo toho, aby ho přiživoval nebo záhy fyzicky náhle vyřešil. Jak mívají jeho postavy ve zvyku. Není to špatně, jen to je nezvyk. Ale darovanému Willisovi na plátně na charisma nekoukej. Buďme rádi, že je "zpátky".

29. prosince 2017

Recenze: Beyond Skyline - akční sci-fi, které je spíš hororem [4/10 A.S.]

1. Beyond Skyline je rozhodně film svého druhu. Rovnou varuji před mírným nezakrytým spoilerem ve formě odhalení toho po čem emzáci jdou, ale bez toho by se nedal dobře popsat největší sexepýl, které tohle dálo má. FIlm napsal a natočil Liam O'Donnell.  Který před přesedláním na režii dělal vizuální efekty třeba u filmů Iron Man 2 nebo Vetřelci vs. Predátor. Ale sci-fi adventura Beyond Skyline se mu moc nepovedla. Dlouho jsem váhala, jestli na takovou slátaninu vůbec psát recenzi, ale pak jsem si řekla, že vlastně stojí za to vyzdvihnout některé momenty filmu, které jsou tak wtf a nepovedené, že jsou nakonec vlastně zajímavé. Bohužel je jich ale málo na to, aby člověk kvůli tomu sledoval celý film, ale možná se o to někteří z vás i tak pokusí, tak ať vědí, do čeho jdou. 

2. Pravděpodobně budou zklamaní. Pokud tedy předtím třeba nezahulí, nebo netrpí nějakou silnou obsesí emzáky, kteří "vytrhávají lidem mozky z hlav". Ano, čtete správně. V tomto pokračování snímku Skyline z roku 2010 jde o invazi mimozemšťanů, kteří pasou po lidském mozku. To není nic extra originálního, ale docela pobaví způsob toho, jak mozky získávají a k čemu je používají.

3. Zlí mimozemšťané napadnou Los Angeles (známé svou vysokou koncentrací kvalitních mozků, zřejmě), kam kvůli lidským mozkům byli ochotni podniknout dalekou cestu, vysát půlku planety (no homo) a spotřebovávat lidskou kůru mozkovou ve velkém. Spoiler: Díky implantaci lidského mozku do mimozemšťana pak ale dojde k tomu, že některé lidské vzpomínky a části osobností přetrvávají, objevují se pomocí různých zmatených flashbacků a vrcholí tím, že se výsledný mutant musí rozhodnout, jestli podlehne svému mozku, nebo tělu. Conflict ensues! Humanity endangered!

24. března 2017

Recenze: Life - podstatně horší Sunshine. Plus jedna nasraná medůza [5/10 A.S.]

1. Miluju sci-fi. Miluju horory. Miluju vyvražďovačky. Ale Life je tak neoriginální a stupidní snímek, že ani moje láska k žánrům, ke kterým se hlásí, to nezachránila. 

2. Možná hlavně díky tomu, že se filmu účastnilo několik kvalitních herců a snímek se svým povedeným trailerem snažil předstírat, že bude úrovní spíš v kategorii  filmů jako je MarťanInterstellar, nebo aspoň Gravity, nikoliv Battlefield Earth, Aliens vs Avatars, nebo Critters 4 - na které ale  zase neměl zábavností.

3. Příběh o posádce složené převážně z naprosto dementních a psychicky labilních jedinců, kteří by se vůbec neměli být schopni dostat jako astronauti NASA na takovou misi, se točí kolem sekvence různě špatných rozhodnutí, z nichž to nejlepší je to první, kdy se rozhodnou balíček z Marsu, (obsahující jim neznámý a v té době spící shluk buňek) pozvat na mezinárodní vesmírnou stanici, aby ho tam mohli zkoumat. Od momentu, kdy mají tu věc na palubě, se už zásadně všichni chovají tak, aby dali svůj život a životy zbytku posádky, případně i všech lidí na zemi, co nejsnáze všanc.

4. Jelikož film, který mne v kině potkal o pár dní dřív, byla taky vyvražďovačka, nemůžu si nepostesknout, o kolik líp byl tenhle aspekt zvládnutý právě v The Belko Experiment. Kde se většina postav chovala tak, že jim šlo věřit, že nechtějí za pár minut zhebnout. Snímek Life se ale rozhodl jít jinou cestou. A navíc ještě mixoval různé žánry, aniž by byl jednomu konkrétnímu z nich věrný. K tomu mne nezaujal ani atmosférou, jelikož tu narušovaly stupidní dialogy a nezajímavost všech postav a zkratkovitost osobností, které jim scénář přisoudil.

9. března 2017

Recenze: Get out - Jordan Peele má víc, než jen smysl pro humor [9/10 A.S.]

1. Get Out pro mě v kině bylo velmi příjemným překvapením. To, že je Jordan Peele talentovaný komik a obecně dobrý herec je asi všem, co aspoň trochu znají jeho tvorbu, jasné. Dokázal zlepšit i jinak nic moc snímek Keanu, a přidal něco i do své malé role v seriálu Fargo (jehož první sérii samozřejmě kraloval Billy Bob Thorton). Ale že jeho režijní debut bude takhle povedenej snímek, to asi čekal málokdo.

2. Get Out zdánlivě vypráví jen o tom, jak je černoch (výborný Daniel Kaluuya, odpusťme mu Welcome to the Punch) nervózní z prvního setkání s rodičema své (bílé) dívky (Allison Williams, aneb Marnie z Girls), za kterými jede tento mladý atraktivní smíšený pár poprvé na víkend.

3. Ovšem během návštěvy se záhy začnou dít dost podivné věci, které hraničí na pomezí "ta holka má nějaký divný rodiče, nojono, to se stane" versus "tady brzy začnou lítat hovna, spas se kdo můžeš". Divák během sledování příběhu nějakou dobu asi taky pochybuje o tom, která z těhle dvou verzí přístupu je ta vhodnější a analyzuje, jestli podivně se chovající rodinka a spol jsou upíři, zombíci, roboti, ufouni, náckové, členové KKK, jiní zvláště nebezpeční šílenci, nebo jen normální důchodci, co prostě příliš dlouho žijí mimo regulérní civilizaci.

4. Peele, který si k filmu i sám napsal scénář, opravdu režijně hodně překvapil. Film totiž působí neuvěřitelně soudržně, má minimalistické, ale velmi kvalitně řízené a realisticky působící herecké výkony, a tajemnou atmosféru, která se nezhroutí ani v bodě, kdy je divákovi odhaleno, která z těch možností, o kterých do té doby asi přemítal, je ta správná.

17. února 2017

Recenze - A Cure for Wellness. Příliš dlouhé, ale příjemně úchylné pozlátko [5/10 A.S.]

1. Máte-li pocit, že povídky o Adamovi Sklepicovi  patří mezi ta nejúchylnější díla lidské fantazie,  zajděte se podívat na film A Cure for Wellness, který má na svědomí Gore Verbinski. Pokud tedy někdo máte dvě a půl hodiny času a pocit, že už bylo načase filmově oživit zubařské mučeníčko z filmu Marathon Man. 


2.  Trailer na tenhle film mne velmi zaujal a čekání bylo dlouhé. Ale zážitek z filmu samotného ho bohužel nevykompenzoval. Zajímavé pro mne je, že scénář, který hodnotím jako naprosto jistě největší fail snímku, napsal Justin Haythe. Scénárista, který stojí například za dobrým Revolutionary Road, za což byl i nominován na cenu BAFTA. Napadá mě, že Cure For Wellness měla mít původně třeba tři hodiny, a v té vystřižené půlhodině by se vysvětlilo nebo zacelilo spousta těch děr. Nebo že až vyjde režísérský cut, tak se nám objasní, jaká byla původní vize. A třeba zjistíme, že se zakládala na původně dobrém scénáři. Jinak nevím, proč někdo schopný větší kvality napsal scénář, který vlastně nedává smysl. Posuďte sami.

10. února 2017

Recenze: John Wick 2 - vizuálně lepší Hardcore Henry [8.3/10 A.S.]

1. V roce 2014 mne v kině postihl nečekaně skvělý zážitek. John Wick. Po skončení filmu jsme s doprovodem byli tak nadšení, že jsme po krátké zastávce v místní prodejně THC produktů (byli jsme v kině v Seattlu) a debatě o tom, jestli bychom po filmu měli jít vyloupit banku nebo něco podobného, šli na promítání rovnou znova.  A bylo to stejně skvělé jako poprvé. A to nejen díky redistribuci THC-naplněných gumových medvídků z ruky do pusy.

2. Od té doby mi John Wick zůstal v hlavě jako skutečně unikátní filmový počin, kde režisér Chad Stahelski, bývalý kaskadér, který s Keanu Reevesem spolupracoval již při natáčení Matrixu, ukázal, jak krásně se dá natočit akce. Která je vidět, která nespoléhá na detaily, překotný střih nebo efekt roztřesenosti z handheld kamery. Choreografie už v původním Johnu Wickovi byla (spolu s výpravou a soundtrackem) to, co ho výrazně odlišovalo od jiných akčních filmů. A v novém díle se právě choreografie akce posunula kvalitativně ještě výš.

3. Druhý díl, který šel do kin před pár dny zastihne Johna v jeho domě, jak se chce nadále věnovat svému zaslouženému odpočinku poté, co zlikvidoval ty, co mu v prvním díle zabili štěňátko a ukradli auto. John zahrabe a zabetonuje svojí výbavičku (kterou v prvním díle tak efektně vymlátil z podlahy), přehraje si staré video manželky, zamáčkne slzu, pohladí svého nového fešáckého pejska a jde spát. Ovšem odpočinek mu není přán! Dorazí bývalý kolega z podsvětí, italský modýlek jménem Santino D'Antonio (skutečný Ital Riccardo Scamarcio) s jakýmsi "markerem" a žádá Johna o službičku, na kterou má podle pravidel toho jejich zabijáckého světa právo, protože kdysi sám Johnovi posloužil. Johnovi se do službičky nechce, tak ho Ital musí nejdřív trochu namotivovat (Vyhodí mu barák do povětří. Pes přežije.). To zafunguje a rozjíždí se nová zabijácká jízda tentokrát nejen po USA, ale i Itálii. A při té Wick zručně povraždí všechny, kdo mu přijdou do cesty a nehodí se mu tam.

9. února 2017

Recenze: Patriots Day - zručná rekonstrukce honu na teroristy [8/10 A.S.]

1. Nejnovější film Petera Berga s názvem Patriots Day navazuje po  The Kingdom, Lone Surviver a DeepWater Horizon na Bergovu zálibu v produkování vlastenecky orientovaných filmů natočených na základě reálné události a s pravým nefalšovaným americkým hrdinou v hlavní roli.

2. Patriots Day ukazuje průběh teroristického útoku na Bostonský maraton v roce 2013, kdy dvojice Čečenců usazených v USA  (pamatuju si, že  už v té době bylo nutné lidem vysvětlovat rozdíl mezi Chechnya a Czech Republic, teď s "Czechia" je to ještě horší) rozmístila a detonovala několik různých výbušných zařízení během probíhajícího závodu. V důsledku toho zemřelo několik lidí a vážně zraněno bylo pár tuctů.

3. Berg se ve svém filmu zaměřuje nejen na samotný útok a jeho přípravu, ale i na vyšetřování, které nastalo bezprostředně poté, a soustředí se na postup orgánů vyšetřujících trestnou činnost a mně se zdálo zajímavé to sledovat.

4. Například detailní rekonstrukce rozmístění explozí a jejich následků, kterou vyšetřující jednotky neskutečně rychle a efektivně provedly prakticky ihned po explozi, byla ohromující. Stejně jako postup jednotlivých policistů při honu na bratry Tsarnaeovy, kteří při svém útěku neváhali dále zabíjet, brát rukojmí a vyhazovat do povětří vše, co jim přišlo pod ruku. Kdo tenkrát nesledoval, jak ten "manhunt" probíhal, bude asi dost překvapen, když uvidí, co vlastně za masakr proběhlo ve městečku Watertown při té policejní akci. Doporučuju tedy před filmem moc negooglit a nechat se zabavit kvalitně zpracovanou akcí a přimhouřit oči nad trochou toho kýče a brečícími miminy.

30. ledna 2017

Recenze: Jackie - geniálně zahraná debutantka v krizi [8/10 A.S.]

1. Jackie je biografické drama, které se zabývá zhruba 72 hodinama po atentátu na JFK, přičemž se soustředí primárně na prožitek, chování a rozhodování jeho ženy, Jacqueline Kennedy. Která z dnešní doby, očima člověka co posledních 8 let sledoval v pozici první dámy Michelle Obamu, působí jako povrchní městská pipinka, zcela odtržená od reality, emočně nedostupná, ale zároveň se sklony k hysterii, dominanci a úzkostlivosti.

2. Jenže. Jenže je si nutné připomenout, že v době kdy Jackie nastoupila do  Bílého domu jí bylo 31, tedy o cca deset let méně než Michelle, ale hlavně prostě byla jiná doba, pro ženy obecně, natož pro manželky prezidentů. Takže pocit z filmu o tom, že Jackie své dny zřejmě naplňovala primárně dekorací Bílého domu, a nakupováním historicky relevantních ale drahých relikvií, by neměl sloužit k tomu, aby jí divák odsoudil. A pokud je divák víc v této oblasti vzdělaný, tak bude vědět že Jackie byla fakticky na svou dobu velmi vzdělaná, mluvila plynně francouzsky, orientovala se v Evropské i Americké historii i literatuře, a podnikala jak s manželem tak sama zahraniční cesty, které Americe jednoznačně zlepšovaly renomé a u státníků se kterými se Jackie setkala slavila tato kdysi debutantka roku úspěch nejen díky svému elegantnímu vystupování ale i rozhledu a schopnosti ovládat "public relations".

8. listopadu 2016

Recenze: Hacksaw Ridge - další jistá nominace na Oskara [8/10 A.S.]

1. Hacksaw Ridge je nejnovějším režijním počinem Mela Gibsona. Kdo zná Melovy filmy asi ví že má čekat extrémní gore a násilí pořádně z blízka. A nemýlí se. Ale v podstatě jako u všech  Gibsonových filmů, ani tady (možná tady dokonce nejmíň) nepůsobí to násilí samoúčelně. Protože film vypráví příběh z konce druhé světové války, konkrétně z působení americké armády v bitvě o Japonskou Okinawu. A nikdo asi nebude chtít rozporovat, že válka byla krvavá a stála hodně životů.

2. Pro ilustraci: hlavní hrdina, Desmond Doss (Andrew Garfield) působil u 77. pěší divize, jejíž jedna jednotka (C 306 Infantery Regiment) opustila USA v roce 1944 s počtem 203 mužů. Z války se jich vrátilo jen 13. Takže když nám Gibson servíruje brutální přestřelku, kde šrapnely lítaj skrz na skrz tělama vojáků, trhají jim končetiny nebo břišní dutinu, plamenomety sžířají co můžou a po bitevním poli lítají střeva a lebky se před kamerou tříští za zvůků vybuchujících granátů, težko mu de vyčíst že by to byla nevhodná Hollywoodská dramatizace.

3. Hacksaw Ridge je jeden z těch příběhů, které sou v realitě snad ještě zajímavější, ale kdyby se v té skutečně podobě dal na plátno, nikdo by tomu nevěřil. Hrdinství (zřejmě spojené s až fanatickou vírou křesťana Desmonda Dosse) prezentované na plátně není celistvým obrazem toho jak proběhlo jeho působení v armádě. Chybí tam (spoiler), jak poté co odkopnul granát Doss pět hodin čekal vážně zraněný na vysvobození, protože dal přednost -na odvoz- ještě víc zraněnému vojákovi. Když ho nakonec chtěli zachránit a odnést (za stále probíhající palby), tak to koupil ještě do ruky. I tak ale stihl ošetřit dalšího vojáka, a do bezpečí se následně doplazit sám 300 metrů. Stále pod palbou, s roztříštěnejma nohama a rukou. Vlastně mi příjde, že se tak trochu předváděl. 

26. srpna 2016

Recenze: Anthropoid - zajímavá bitva přízvuků [6.7/10 A.S.]


1. Britsko-francouzsko-český film Anthropoid byl v USA puštěn jen do tzv. "limited release", tedy nebyl všude a neměl tak velkou propagaci, jak by asi mohl a měl mít. Což se odrazilo i na tržbách. Je to škoda, protože podle čistě diváckých ohlasů je vidět, že film se publiku líbil a zaujal ho. Je to z několika důvodů.

2. Cillian Murphy a Jamie Dornan (představitelé výsadkářů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše) jsou zde známá jména. Jamie Dornan víc jako neblaze proslulý Mr. Gray, ale Murphy má pověst solidního herce. Dramata z období druhé světové války jsou zde stále ještě populární. Příběhy o hrdinství tu jedou naprosto na max. A navíc evropské lokality jsou přeci jen docela atraktivní. Film má ale dvě velké vady. 

3. Vada č. 1: Rozhodnutí nechat většinu postav mluvit anglicky s (rádoby) českým přízvukem. U Dornana i Murphyho (oba Irové) došlo k tomu, že jim místy bylo opravdu špatně rozumět - potvrzeno přímo rozhovorem s Američany po promítání. Plus se ve filmu střetávaly dva "protichůdné" přízvuky. Irové snažící se dát své řeči východoevropský zvuk, zejména zostřením písmen jako "r" a "s", kdežto (logicky) Češi se asi povětšinou snažili mluvit anglicky, jak nejlíp dovedli, takže naopak "r" tlumí a do řeči přidávají další změkčující přídechy a zakulacení či tlumení samohlásek. Krásně je to slyšet, když mluví ve filmu Geislerová (která mluví poměrně dobře - tzn. má ok přízvuk) a paradoxně je tak její angličtina zvukově "lepší" než od Murphyho, který nasazuje opravdu ostrý (východoevropský) přízvuk a blíží se tak mluvě Aleny Mihulové. Která má angličtinu opravdu tvrdou, nicméně hrála ve filmu asi nejlíp a velmi důstojně nahradila původně plánovanou Emily Watson. Hoďte do toho ještě Francouzku (atraktivní Charlotte Le Bon) a působí to pak bohužel trochu směšně, když se nedají, a domnívám se, že ani netrénovaným uchem, považovat ty přízvuky za stejné. Jsou si pouze velmi rámcově podobné. A teď ten největší paradox: německé postavy ve filmu mohou mluvit německy. A bez titulků. Režisér uvedl, že to je proto, aby se divák cítil stejně zmaten jako Češi, ke kterým v té době Němci mluvili německy. Jenže předpokládat, že Čech v Praze v roce 1942 nerozumí větě "zastavte" nebo "co tu děláte" víc než Američan v roce 2016 v New Yorku, je absurdní. No nevadí. Chápu, že produkce chtěla, aby všichni mluvili stejným jazykem. Ač to možná zní kontroverzně, z mého pohledu by bylo lepší buď tedy nenajímat Čechy, anebo je předabovat. Případně nechat všechny herce mluvit role ve svém rodném jazyce a předabovat pouze buď tu trojici (Dornan-Murphy-Jones), nebo zbytek (většinou Čechů) podle toho, kde se film vysílá. Podle mě divák chápe, že to nebyli cizinci, není potřeba jim dodávat přízvuk. Copak Tom Cruise nebo Kenneth Branagh ve Valkyrie mluvili s německým přízvukem? Ne. Pochopili i tak diváci, že hráli Němce? Ano. 

2. května 2016

Green Room - bejt pankáčem se nevyplácí [9/10 A.S.]

 1. Další povedený horor je tady! Green Room předčila má očekávání. A pro mne osobně má i o bod víc než Witch, protože šel dokoukat. A nebylo to nedostatkem napětí nebo nechutnejch gore scén, ale prostě mě hrozně zajímalo, jak to dopadne. Trailer je zde, ale lepší jít na film zcela bez přípravy. Když už, tak vám vybírám aspoň ten nejlepší.

2. Co odlišuje tenhle horor/thriller od ostatních? Má relativně nesympatické hlavní hrdiny - banda pankáčů, co se chovají spratkovitě a pseudo-intelektuálně a v prvních deseti minutách mě napadalo, že se nemůžu dočkat, až je někdo zmasakruje motorovkou-, ke kterým ale velmi záhy a dost jednoduše přilnete, skrze to do jaké prekérky se dostanou (nikoliv vlastní vinou). A to je asi to nejlepší na tomhle hororu - hrdinové se do průseru nedostali tím, že se chovali jako naprostí idioti, a během průseru nechcípali díky tomu, že se chovali jako naprostí idioti. Naopak, jednali aspoň v rámci možností a časového presu v kterém se ocitli dost chytře. Ale hlavně - byli aktivní a nenadbíhali smrti sami do pařát, ale dělali co mohli pro to, aby jí unikli. 

3. A to se u hororu počítá. Každý snímek, který zahrnuje kreténka co se prostě "musí" jít podívat do toho podivného sklepa/opuštěného domu/ na tu špatně přístupnou půdu. Kreténka, co si "nesmí" s sebou vzít alternativní zdroj světla nebo něco na obranu.  Každá skupina pohromadě silnějších jedinců co řekne "poďme se rozdělit" aniž by to mělo jiný smysl, než aby je šlo zabíjet jednodušeji. Každá dvojice co se uprostřed temného lesa, opuštěného baráku, nebo hor které mají uši rozhodne šukat, místo toho aby se sbalila a odpotácela do bezpečí. Kdykoliv nějakej dement najde v lese A) krabici co hraje, B) opuštěnou hračku, C) krásnou ženu co ho jen tak chce ojet a vezme si to domu. To vše mě zamrzí a snímek u mě okamžitě ztratí hodně ze svého dalšího alespoň potencionálního kouzla.

17. dubna 2016

Hardcore Henry - působivý ruský death jam [7/10 A.S.]

1. Ohodnotit Hardcore Henry je pro mě těžké, protože objektivně to není nijak skvělý film, Henry není dostatečně zajímavá postava, scénář má míň obsahu a vývoje než průměrný večerníček a hraní v něm není ohromující. Ale přesto to pro mě byla velmi zábávná hodina a půl, a je tam dost věcí, které se dají obdivovat, nebo aspoň oblibovat. A skrze tu míru zábavnosti to nakonec i čísluju. Z filmu se mi totiž nejenže nechtělo odejít, ale eště mě párkrát rozesmál.

2. Nejlepší na filmu sou ale stunts. Minimum CGI*, maximum practical effects. Pracovala tam natolik šikovná posádka kaskadérů, že přes veškerou akci byl nejhorším incidentem kus uštíplého zubu. Což je neuveřitelný úspěch. Na film, ve kterém se skáče z motorek do náklaďáků, ze střech a pater budov dolů,  vrhají se šipky po hlavě ze schodů, a boj zblízka zahrnuje například vraždu stěračem, nebo útok hozením nahé ženy na protivníka. K tomu přičtěte spoustu výbuchů, plamenometů, granátů, střelných zbraní, zničenejch aut, rukou drcenejch koulí, střepů zabodávajících se do tepen či lebek (podle mě nejčastější způsob smrti v tomhle filmu), a podobné lahůdky, a je fakt s podivem, že se to celé obešlo bez nějakého většího zranění. Divit se tomu budete nejvíc, až uvidíte dobře udělanej a velmi realisticky vypadající držkopád na eskalátorech, a řeknete si "tyvole best stunt work ever, jaktože se nezabila?". Ale vězte, že zrovna TO nebyl stunt, ale nehoda, při které tu brutální tlamu hodila normální komparsistka nechtěně. Budiž jí sláva za to jak efektně spadla, i za to, že poté co jí posbírali její první věta byla "natočili ste to?".