25. května 2018

Spoiler Alert Podcast: Deadpool 2

I u dnešního dílu našeho podcastu Spoiler Alert jsme měli možnost přivítat Kamila Filu a dát prostor jeho zálibě v předestírání a případném rozkrývání spletitých teorií, které se týkají filmu, který má Kamil zrovna v hledáčku. Tentokrát jím byl Deadpool 2 a rozhovoru o něm se jako již standardně účastnili i Kverulant a Spimfurt. A protože to je rozhovor o Deadpoolovi, a nikoliv o třeba Clarku Kentovi, nemůžete se divit, že i v podcastu dojde na poloodhalené bobry a mikro či makropenisy. Nebo tedy aspoň zmínky  o nich. Takže pokud vás zajímá třeba kdo všechno si stihnul v Deapoolovi všimnout penisu a komu ho ukradl Fuka, stačí když zmáčknete play. 

23. května 2018

Solo: A Star Wars Story: nerecenze [6.6/10 A.S.]

Solo funguje,
míň než Darebák Jedna,
víc než R.P.O. 

Solo alfou je,
skoro jak Indiana,
Deckard však vrch má.

Raketky vzlétnou,
kde nahoty film se bál,
roboty dodal.

Pro koho to je?
Pro ženy a mimoně.
Han brings sexy back.


Spoiler Alert Podcast: Kluci z Hor

Inu, ač je to k nevíře, existují filmy, které se Spimfurtovi a Kverulantovi natolik nechtělo zhlédnout a hodnotit, že jsem se byla nucena obrátit na jiné dobré duše, které by mi v tomto počinu dělaly partnery. A koho lepšího si do nahrávacího studia v takovém bodě pozvat, než kritika, který vydá za dva, neboť je ještě větší, než jste čekali (fakt je, má takový ty svaly, který sou jako fakt hodně vidět, navíc na neběžných místech a používá v odpovědích odkazy na Platona, značně rozvitá souvětí a v nich cizí slova a tak) ale pořád je to zároveň i klasický nerd do filmů, takže gud. Nuže, koho zajímá, jak nás s Kamilem Filou bavil nejnovější film od "fenoména českého filmu", Tomáše Magnuska, Kluci z hor, nebo jak vzdychá či nevzdychá Kamil při sledování porna, tomu stačí zmáčknout play. PS: Nebojte, příště zase Kverulant se Spimfurtem přibudou. Jejich anihilace byla pouze dočasná. 

14. května 2018

Spoiler Alert Podcast: A Quiet Place

U povidání o filmu A Quiet Place jsme se točili havně na tom co uvádělo i hodně jiných recenzentů. A to na různých   nedokonalostech či nedostatečně dotažených detailech ohledně zákonů toho světa, který nám jeho tvůrce a režisér John Krasinski presentoval. A případných lapsů v tom jak by opravdu takový život měl fungovat. Které já svádím na to, že jsme se prostě nedozvěděli dostatek o tom odkud příšery přišly, co opravdu umí/neumí a jak fungují, a proto není možné to tak šmahem odsuzovat, ale kolegové si tvrdě stojí za svým a snímku dávají podstatně nížší známku než já. A přičítají to zejména věcem jakože v kuchyni byly skleničky, na zdech obrazy a tak podobně. U mě ale i přes Spimfurtovu plamenně přednesenou technokratickou opoziční litanii přetrvává stále z filmu silně pozitivní dojem. A stále vám ho doporučuji. Pokud jste ho tedy již viděli nebo vám nevadí spoilery a chcete si poslechnout co všechno v tom světe a na tom filmu bylo (údajě) špatně, stačí když zmáčknete play. 

11. května 2018

Spoiler Alert Podcast: Avengers - Infinity War

Dnes jsme se k nahrávání našeho  podcastu Spoiler Alert, k filmu Avengers: Infinity War, ve studiu sešli dokonce ve čtyřech. Měli jsme totiž hosta, kterým byl redaktor z KinoboxuTomáš Stibor. Jehož znalost Marvelovského vesmíru ho snadno a rychle kvalifikovala do pozice asi nejinformovanějšího člena naší podcastovské Infinity posádky a navíc i fajn přísedícího (ten ex právník ve mně se holt nezapře. Ale pracuju na tom).  Takže třeba se s Tomášem ve studiu sejdeme zas někdy příště. I když dalším hostem, ktrého chci pozvat, bude možná spíš nějaký kritik-feminista. Abych pravdu řekla, občas by se mi při tom natáčení někdo takový hodil. 

1. května 2018

Recenze: Dvě nevěsty a jedna svatba - další film za trest [1/10 A.S.]

1. Vždy, když píšu příkře o českém filmu, má to dva důsledky. 1) je mi z toho poněkud smutno, 2) stojí mě to hrozně moc času. Smutno je mi z toho, že českému filmu fandím a jsem si vědoma toho, jak ohromné úsilí každý film stojí. A jak je v českých podmínkách někdy složité, aby ten film vůbec spatřil světlo světa. Sama teď také tvořím, příští týden padá první klapka v mé režii, a tak se opravdu dokážu vcítit do člověka, který má ty nejlepší úmysly a věnuje hodně času, energie a peněz do toho, aby před diváky dostal co možná nejlepší dílo. A i proto mne mrzí, že to dílo ani tentokrát v případě Dvou nevěst a jedné svatby nemůžu pochválit. 

2. A stojí mne to spoustu času, protože většinou poté, co vyjdu z kina, píšu svému kolegovi, který má v hodnocení filmů o několik dekád přede mnou náskok a víc zkušeností, a srovnáváme své pocity. Já jsem na české filmy jaksi o něco přísnější než on. Což je přičítáno mé "mladické nerozvážnosti a zápalu", že prý tak kriticky také kdysi psával. A napíšeme si klidně i několik desítek mailů, kde já vysvětluji, proč si myslím, že Pepa nebyl tak příšerná sračka jako třeba Špindl, a proč mi u Špuntů na vodě nebo Zoufalých žen (což bylo zatím to nejhorší, co jsem tento rok viděla v kinech) bylo aktivně v kině stydno. A jak stále ještě odmítám udělit českému filmu vlastní kategorii a hodnotit to jen v ní (k čemuž se přiznala právě v recenzi na "Dvě slepice a jednu trapnou kostelní seanci" Mirka Spáčilová) a on mi oponuje a říká, že jsem příliš přísná. A tyhle debaty se táhnou dny, někdy i týdny, a obsahují opravdu sáhodlouhé a jistě obě strany vyčerpávající maily rozebírající stav českého filmu a pátrající po příčině toho, že vypadají tak, jak vypadají. 

29. dubna 2018

Recenze: Submergence - Wim Wenders si přistřihl křídla [5/10 A.S.]

1. Submergence, nejnovější film Wima Wenderse, je snímek, který na jednu stranu má velké plusy: za kamerou oceňovaný zkušený režisér a před kamerou velmi charismatický hlavní herec, James McAvoy. Ale na druhou stranu má i spoustu slabin. Podivný scénář od Erin Dignam, příliš snahy o hlubinné - pun intended - filosofování a Alicii Vikander v roli sebevědomé, až nepříjemně macho profesorky "matematické biologie", která jí prostě nesedí.

2. Submergence je příběh o lásce a utrpení a sledujeme v něm setkání dvou ne zcela si nepodobných osob. Ke všemu odhodlaný James Moore (McAvoy), tajný agent MI6 se sklony k plamennému filosofování, a Danny (Vikander), tak trochu drsná a melancholická profesorka biologie, která, ač má vzhled dvaadvacetiletého skandinávského děvčátka, oplývá chováním podivné padesátileté Němky, se potkají v hotelu v Normandii a po asi 20 vteřinách, co strávili "spolu", když se náhodou setkali na pláži, už bioložka zpocenému agentovi (který se zrovna vrátil ze své ranní rozcvičky) na chodbě hotelu hlásí, že "má ráda vůni potu".

3. Překlad pro sociálně nezdatné nerdy: "mám ráda vůni potu" = "není nutné se mě ptát, jestli dnes večer bude sex". Protože ta věta, kór pronesená cizímu člověku, znamená "zašukáme, brzy". Bioložka tedy dá hned asi v desáté minutě filmu najevo, že je otevřena fyzickému sblížení, a poté sledujeme, jak dlouho bude McAvoyovi trvat, než na ni teda skočí v nějaké pauze mezi citáty z Kanta. Když k tomu dojde, máte už obou pseudofilozofujících romantiků, skotačících na pláži i ve vlnách, docela dost a těšíte se na to, až se jejich cesty rozdělí, protože pak je naděje na něco zajímavějšího než "on potkal ji a ona jeho a líbilo se jim to".