14. října 2017

Recenze: Brigsby Bear - retrofuturistická tragikomedie pro všechny nerdy [8.3/10 A.S.]

1. Do kina vás na film Brigsby Bear poslat asi nemůžu, neboť to nevypadá, že by šel v dohledné době do českých kin. Ale určitě se objeví na nějakých nosičích a kdo se na něj následně podívá, ten neprohloupí.

2. Tedy. Pokud u něj platí alespoň jedna z následujících podmínek. A) sám je nerd, nebo aspoň tak trochu divný, či má koníček, do kterého je tak zažraný, že to ostatním lidem, kteří jeho nadšení nesdílí, může připadat až chorobné. Nebo B) rád se dívá na filmy o takových lidech. Případně C) chce prožít hodinu a půl u chytrého, originálního filmu, jehož ústředním motivem je: zápal pro věc. 

3. V tomto případě je tím zápalem zájem mladého Jamese (skvělý Kyle Mooney, znáte možná z SNL) o televizní pořad o medvědu jménem Brigsby. Brigsby je něco jako super-medvěd, který nejenže zachraňuje různé bytosti, země, planety a možná i galaxie, ale ještě u toho diváka vzdělává. Nadprůměrně inteligentní James je jím velmi fascinován. O to víc, že vyrůstá v rodině trochu podivně se chovajících lidí, kterým vévodí jeho otec, kterého bravurně hraje Mark Hamill.

Dear Parents: I salute you! (Day 1)

I was appointed as a temporary guardian to my Auntie's two dogs. Nobody else was available to take care of them for the 4 days while she would be gone. Believe me, I asked around. A LOT. But since the dogs happen to live in the house where my mother is currently recovering from an injury that resulted in a broken shoulder and I was helping her already, it was a logical choice. 

I was given a few "simple" rules, like what time one dog needs to get his medicine (god damn early in the morning), and that the little one is deaf and epileptic and the other one is old and disobedient so I have to take that into account. Oh and one will only shit when you are looking at it. Don't ask me why, but it is a real thing apparently. But otherwise they are "both lovely" I was told, and "you are going to have a great time". Yeah. No. So that  didn't happen. I am a sucker and the dogs are like one deaf toddler and one demented and bratty teenager. If having kids is anything like this, then count me out people. Or rather: I admire greatly anyone who takes care of anything this or more demanding and challenging on daily bases. You are the real MVPs people! Cause this is how it went for me:

10. října 2017

Recenze: The Killing of a Sacred Deer - jen středně úchylné, ale povedené drama [7/10 A.S.]

1. Po tom, jak moc se mi líbila bizarní temná komedie The Lobster, jsem se na The Killing of a Sacred Deer, nový film od řeckého režiséra Yorgose Lanthimose, těšila hodně. Mé nadšení ještě zvýšil pořadatel, který v Lucerně minulý týden v rámci projektu Be2can tento film uváděl. Film totiž nejprve několikrát z pódia označil za nesmírně drsný, temný, možná použil i slovo zvrácený a varoval diváky, že to je jen pro otrlé a že jim možná z toho bude zle a po promítání mu mohou jít říct, jak moc se jim film kvůli tomu nelíbil, ale on že si za ním i tak bude stát.

2. To mne, logicky, naprosto nadchlo. Chyba. Film není prakticky vůbec zvrhlý, ani zvrácený. Má temnou atmosféru, ano, ale spíše napínavou, rozhodně v něm však není taková míra náhodné brutality či zvrhlých nápadů, jako třeba právě v Lobsterovi. Takže kvůli tomu svá očekávání nezvyšujte. Ale zároveň se prosím nenechte odradit tím, že to není tak hard-core jako třeba Saló aneb 120 dnů sodomy.

3. Příběh o Stevenovi Murphym, úspěšném kardiochirurgovi (skvělý Colin Farrell), jeho vztahu k podivnému teenagerovi Martinovi (snad ještě skvělejší Barry Keoghan, znáte z Dunkirku) a o tom, jaké napětí a problémy vzbudí tento vztah v Murphyho rodině (v čele s manželkou, kterou hraje Nicole Kidman), je nádherně natočený. Vizuálně je to vedle Blade Runnera 2049 pro mne momentálně mezi několika "nej" roku 2017. Na rozdíl od svých předchozích filmů zde Lanthimos kameru používá častěji v pohybu a z pozice za nebo před protagonisty, které sleduje skoro ve stejném tempu jejich chůze a vytváří tak dojem, jako by s nimi šla nějaká paranormální entita, skrze jejíž "oči" vy sledujete scénu. Velmi zajímavé a místy i díky tomu snímek připomíná něco od Kubricka, jak vizuálně, tak pocitově.

6. října 2017

Recenze: The Mountain Between Us - kde nic není, ani Oscar nebere [3.3/10 A.S.]

1.The Mountain Between Us mohl být krásný film. Kdyby. Kdyby k němu režisér Hany Abu-Assad dostal scénář, který napsal někdo jiný než Chris Weitz, režisér jednoho z nejhůře hodnoceného dílu ságy Twilight - New Moon. Mám vůbec pokračovat? Nebo je vám už jasné, jaký tenhle film je? Ale protože Weitz je jako producent a tu a tam i spoluscénárista podepsaný i pod povedenějšími filmy (About a Boy, Antz), nedalo mi to a projela jsem si jeho filmografii a vyšlo z toho jediné - cokoliv udělal lepšího, tak se na tom s ním podílel zároveň i výrazně lepší scénárista. Například Rogue One s ním mimo Lucase psal i Tony Gilroy. Nejlepší, co vyplodil Weitz sám, byl kýčový a podprůměrný The Golden Compass

2. Ale zpět k The Mountain Between Us. Varuji, tahle recenze bude plná menších spoilerů a snímek si nezaslouží, abych je skrývala. Protože je na něm nejlepší trailer a epizody z natáčení. Trailer mylně slibuje "survival drama". Jenže. Jenže snímek byl napsán na základě knihy ze žánru "romance-disaster". A tvůrci filmu se rozhodli potlačit disaster na minimum, ale zároveň nedokázali vytvořit žádnou uvěřitelnou romantiku. A to dokonce ani mezi tak skvělými herci, jako je oscarová Kate Winslet a neodolatelný Idris Elba.

Recenze: Blade Runner 2049 - lidštější než lidské? Těžko. [7.6/10 A.S.]

1. Hodnotit film Blade Runner 2049 je pro mne velmi těžké. Hlavně proto, že původní film (prakticky ve všech jeho verzích, včetně té kino verze s voice-overem) patří mezi těch pár filmů, které mne nejen bavily od začátku do konce a emočně mě oslovily, ale které mi i daly spoustu podnětů k dalšímu přemýšlení, vyhledávání podobných děl a nakonec i k vlastní tvorbě a zkoumání konceptu, který Ridley Scott ve svém filmu na motivy povídky Philipa K. Dicka předestřel v původním filmu/ech. Nejraději mám asi jako skoro každý sci-fi fanda Blade Runner ve verzi Final Cut.

2. Od jeho pokračování bych tedy logicky chtěla kvalitativně podobný zážitek. Ačkoliv mi dopředu mělo být jasné, že to nebude možné, tak fantastické ohlasy ze zahraničí mne naplnily tou trochu naděje na to, že opět v kině uvidím něco opravdu originálního a dechberoucího.

3. Protože to pro mne původní Blade Runner byl. Originální dechberoucí filmové dílo, které nejen svým příběhem, ale i hudbou a vizuálním zpracováním přinášelo něco, co mi připadalo (a stále připadá) neomšelé. Bohužel v Blade Runner 2049 se tento pocit nedostavil. Nyní, druhý den od zhlédnutí, přemýšlím, které scény si nejvíc vybavuji, a to sice scénu s koníkem, kterou ale považuju za trochu kýčovitou, a pak asi závěrečnou akci, ale to čistě kvůli té (velmi hezké) akci. Nic duchovně obohacujícího na mne z toho filmu bohužel nedýchlo.

4. Příběh o tom, jak lovec replikantů, Blade Runner zvaný K (Ryan Gosling), přijde v roce 2049 na tajemství z roku 2019, které má na jeho život významný dopad, nebyl špatný. Ale nebyl ničím uchvacující, nad rámec toho, že nadšený fanoušek jedničky čekal na reference, camea, podobné hudební motivy (škoda že hudbu nedělal Jóhannsson), na rozvinuté linky, které původní film naznačil, a radoval se tak asi nejvíc z každého záběru, který mu toto nějak splnil.

3. října 2017

Recenze: Amityville: The Awakening - jen lehce strašidelná reklama na kalhotky [4/10 A.S.]

1. Amityville: The Awakening, nový film z řady snímků o zlém domě v Amityville má několik potenciálních es v rukávě. V jedné z hlavních rolí je Jennifer Jason Leigh, v jejímž podání je hysterická psycho matka skutečně odpudivou postavou. Druhým esem je příjemná sebereflexe v podobě několika vtipů, ve kterých si herci občas mrknou na diváka referencemi na jiné filmy z této franšízy a narážejí na slabou kvalitu remaků, sequelů a podobně. A posledním trumfem jsou celkem zdařile hrající všechny obsazené teenage role, mimo té hlavní.

2. Obdivovatelům ladných ženských křivek ale jistě přijde vhod fakt, že se režisér céčkových hororů, Franck Khalfoun, rozhodl hlavní představitelku, náctiletou Bellu Thorne, v klíčových scénách obléct  pouze do krátkého tílečka a kalhotek a dal jí instrukce, aby se ve svém dětském pokoji pohybovala co nejčastěji jako zkušená striptérka, tedy zadkem napřed a nahoru a vždy něčím obnaženým směrem ke kameře. A prostě aby svým vzhledem co nejvíc kompenzovala ten slaboduchý a nezajímavý scénář. 

3. Amityville: The Awakening je o tom, jak se do amerického, posedlého, zabijáckého a již z dálky se na diváka výhrůžně šklebícího domu, ve kterém se před 40 lety stala podivná tragédie, nyní nastěhuje nová rodina. V níž jsou 3 děti, z nichž jedno je…. voila… v kómatu. A hádejte, kterého haranta z těch tří dům posedne.