Zobrazují se příspěvky se štítkemKidThatRocks. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKidThatRocks. Zobrazit všechny příspěvky

25. prosince 2017

Recenze: Wonder - film, ve kterém je víc falešného smíchu než v pornu falešných orgasmů [6.7/10 A.S.]

1. Na Wondersnímek o fyzicky postiženém školákovi hledajícím svoji úlohu ve společnosti ostatních dětí, jsem se docela těšila. Ráda se koukám na Owena Wilsona na plátně, stejně tak oceňuju přítomnost Julie Roberts prakticky v jakémkoliv filmu. Malý Jacob Trembley, který zazářil ve filmu Room (neplést s The Room, předlohou pro zřejmě velmi povedený film The Disaster Artist), hrát také umí, takže do kina člověk mohl jít aspoň s pocitem, že ať už ho tam čeká cokoliv, bude to dobře zahrané.

2. Což víceméně bylo. Až na ten příšerný smích, který měl ilustrovat šťastné momenty jedné milující se rodinky, a řízený smích se extrémně nepovedl a bylo ho tam tolik, že jsem chvílemi čekala, kdy z plátna vyjde najevo, že to je reklama na zubní pastu nebo mnohočetné orgasmy. A to přitom Wonder režíroval talentovaný režisér Stephen Chbovsky (The Perks of Being a Wallflower s Emmou Watson).

3. Filmu nohy podtrhávaly hlavně dvě věci: fakt, že zřejmě kvalitnější knižní předlohu autorky R.J. Palacio scénáristé předělali do přeslazené a občas smysl nedávající pohádky a že hlavní roli malého postiženého Auggieho hrál nepostižený herec. Osobně nejsem zastánce teorie, že všechny role nutně musí být obsazeny tím, kdo i v reálném životě splňuje ty klíčové náležitosti pro tu roli (tzn. gay hrát geye, transexuál transexuála, postižený postiženého, slepec slepce atd.), ale na druhou stranu zrovna u dětské role by obsazení fakticky postiženého herce možná do snímku vneslo ještě úplně jinou hloubku. Plus by se mohly jeho reálné pocity a zkušenosti konfrontovat se scénářem, který napsali lidé, kteří nejenže sami žádné postižení nemají, ale ani s ním podle všeho nemají žádné hlubší zkušenosti. Ale umím si představit, že podobně postižené dítě, co by umělo hrát, nebylo jen tak k nalezení. Nebo alespoň to tvrdí producenti filmu, že jinak by ho bývali byli obsadili.

3. března 2017

Recenze: Logan - please don't fuck off [8.6/10 A.S.]

1. I kdyby Logan nebyl plánované poslední vystoupení Hugha Jackmana coby mutanta Wolverina, asi by mu to stejně ti, kteří mají všech pět pohromadě, doporučili. Aby s touhle rolí už dál nepokračoval. Protože překonat, nebo aspoň udržet kvalitu filmu Logan, by byla velká výzva. Snímek se totiž velice vyvedl.

2. Na rozdíl od předešlých filmů, kde je Wolverine ve středu dění (X-Men Origins a Wolwerine) snímek Logan má dobrý scénář, odvahu na to vybočit ze zavedených (komiksových/super-hero) žánrových kolejí (směrem do postapo-lone-hero-road-movie) a opravdu úžasný bonus v podobě jedné z nejlépe obsazených dětských rolí tohoto tisíciletí.

3. Píše se rok 2029. Logan už nám nějak chřadne, ale to není nic proti tomu, jak vypadá v té době devadesátiletý Charles Xavier. Kterému chvílema vypovídá službu jak tělo, tak mozek a který je v péči Logana (standardně dobrý Hugh Jackman) a Calibana (výborný Stephen Merchant). Mutantů už na světě moc nezbývá a ta-tam je jejich "sláva". Loganovi se ale do cesty připlete malá holka Laura, která je taky nějaká nemluvná a divná, a tudíž možná nová naděje pro jejich druh. Ale samozřejmě jí a díky tomu i Loganovi  a Profesorovi X jdou po krku hordy (a jsou to skutečně hordy) rozličně namotivovaných zlounů. A Amerika tou dobou vypadá asi jako by Amerika vypadala, kdyby Donald Trump měl možnost být u kormidla ještě 15 let. Tedy trochu post-apokalypticky, s velkým plotem na hranici s Mexikem a Američanama utíkajícíma do Kanady. Fun fact: scénář byl napsán daleko před tím než vůbec Trump ohlásil kandidaturu na prezidenta a jeho nápad na stavění plotu podél Mexické hranice vešel ve známost.