Thajskem ku zdraví: Gina Carano ze mě asi nebude (22)

1. Tak už se mi to tady krátí. Mám před sebou poslední dva týdny řehole. Včera se mi zas povedlo se mírně zranit, takže dnes mám nařízený jen "lehký" trénink, tedy "pouhé" 3 hodiny. Ale díky bohu za ty dary. Možná za to pohmožděné rameno, koleno,  krk a záda stály.

2. Přemýšlím nad tím, který z těch sportů, co jsem tady měla zatím možnost vyzkoušet, mě baví nejvíc. Teoreticky to asi je MMA, protože je pro mě nejpestřejší a kombinuje prvky z několika dalších sportů. Ale MMA je taky původce nejvíce mých zranění. Včera, když se mnou kolegyně cvičenka (zdatná atletická rugbistka z Hongkongu, trochu působící jako adolescentní reinkarnace nejnovější Wonder Woman) několikrát mrskla v kleci o zem, tak mi připadalo, že Robert Murthaugh měl vlastně pravdu: I am too old for this shit!

Recenze: Unlocked - áčkoví herci bojují s céčkovým scénářem a prohrávají [5/10 A.S.]

1. Nový film režiséra Michaela Apteda (Agatha, Gorky Park, Enigma, Masters of Sex) Unlocked je akční špionážní thriller nabitý estrogenem. A potenciálem. Ten ale zůstává víceméně neproměněn. Příběh o CIA pracovnici Alice Racine (Noomi Rapace), nuceně nasazené v Londýně na tzv. "unlocking" (doslova odemykání, v našem policejním žargonu "vytěžování" informací, zejména z nespolupracujících subjektů) má zajímavý námět a je napěchovaný herci, kteří umí hrát na jedničku (Toni Collette, Michael Douglas, John Malkovich, Noomi Rapace). A Orlando Bloomem.  Navíc je aktuální a  moderní tím, že se zaobírá současnou složitou problematikou (terorismus obecně a zvláště pak ten z rukou extremistů zneužívajících Islám).

2. Podle traileru snímek vypadal jako slušný napínavý thriller s dobrým zvratem. Pro ty, kteří se chystají na film do kina: velmi doporučuji se na trailer vydržet nepodívat, protože odhalí právě ten nejzajímavější zvrat, který v snímku je. Ono tam těch twistů je sice víc (dle mého asi o 3 víc, než by mělo) ale tenhle je rozhodně nejlepší a nejkvalitněji buduje atmosféru filmu a udržuje tak napětí a díky tomu i překvapení diváka.

Recenze: Baywatch 2017 - podprůměrné ale snesitelné [4,3 A.S.]

1. Film Baywatch má jeden zásadní problém. Vnáší grotesku do prostředí, kde původně nebyla, a příliš u toho tlačí na pilu. Samozřejmě že na vině je špatný scénář, který slušným hercům nenabízí moc prostoru pro to, aby vytvořili kvalitní zábavu. Ale i ta změna žánru zamrzí.

2. Seriál Baywatch totiž bavil mimo záběrů na slečny v plavkách i tím, jak pitomoučce vážně braly jeho postavy své prostředí, aniž by si z něj nebo sebe dělaly legraci. Tvůrci filmu Baywatch měli asi za to, že v roce 2017 už takhle hezkou filmovou naivitu nebude možné beztrestně opakovat, a že tedy snímek musí sám sebe viditelně shazovat. Což mohla být dobrá cesta, ale škoda že si na to nenajali kvalitnějšího scénáristu.

3. Zac Efron, Dwayne The Rock Johnson a parta víceméně krasavců a krasavic (kterým kraluje Miss World Priyanka Chopra, v roli "záhadné" podnikatelky) na pláži vytvoří společenství krásných ale tupých postav. Které na jednu stranu  velmi vážně prožívají svou práci (zachraňování potenciálních se topících a udržování bezpečí pláže, aneb "hlídání pobřeží"), ale na druhou stranu dělají zjevně groteskní a rádoby komické ale ve skutečnosti hloupé věci. Jako že si nechají kapat tuk mrtvého muže do pusy, když by stačilo jen otočit hlavu nebo si zakrýt tvář řukama. Ale to by Zacovi nebylo vidět do jeho krásného obličeje, a nebyla by to "bžunda" takže to se nehodí. Film tak bohužel (třeba jako Špunti na Vodě) trpí syndromem Kameňáku. Kdy spousta scén je tam proto, aby se díky ni dala do filmu navrstvit další rádoby-anekdota. Nebo tak minimálně působí. Plus už mě nebaví jak jednoduše přístupné jsou údajně všude márnice! To ty mrtvoly a jejich doklady fakt nikdo nikde ani trochu nehlídá? 

Thajskem ku zdraví: thats all folks (for now)

Vzhledem k tomu, že jsem se nakonec rozhodla kývnout producentovi na nabídku ze svého pobytu zde udělat krátkometrážní video-seriál, se budu následující měsíc v pauzách mezi cvičením věnovat právě tomu. Psaní a natáčení jednotlivých epizod.

Plus je dle instrukcí nutné pracovat s elementem překvapení pro diváky. Takže zde nechávám jen pár článků jako úvod do situace a malé tématické ochutnání a zbytek se bude od teď už zpracovávat pro seriál. Jak to celé tady dopadne bude pro ty, co tenhle pobyt rádi sledují, pak aspoň překvapení. A ačkoliv každý den přemýšlím nad tím, že bych to tu nejradši zabalila, tak se pak vždycky překecám k tomu, abych dál pokračovala. Aspoň zatím. Samozřejmě doufám, že se mi to povede vydržet až do konce. A pak hlavně i dál, protože stejně náročný, jako je tady ten skoro každodenní trénink, bude pak realita na ostro, doma. Kdy bude potřeba kvalitní životní styl dodržovat i nadále. Třeba se nakonec v New Yorku zapíšu do nějaké školy Muay Thai a budu pokračovat přímo v tomhle sportu. No, ještě uvidíme.

Thajskem ku zdraví: moje kolena a jiná zvířena (18)

1. Při včerejším odpoledním cvičení mi znova luplo v koleni takovým nepěkným způsobem, koleno se mi následně trochu podlomilo, po pravý vnitřní straně mi z něj  směrem nahoru vyjela na zlomek sekundy velmi ostrá bolest a něco mi v něm jakoby přeskočilo.

2. Na doporučení Itala jsem se tedy posadila a nechala ho, aby mi koleno ohmatal. Vyšlo najevo, že je certifikovaný masér a fyzioterapeut, který má za sebou 3 roky studia rehabilitace a sportovních masáží, takže mi na koleno sahal z mého laického pohledu velmi odborně. Aniž bych mu řekla, kde to přesně bolí a co jsem cítila, tak po několika vteřinovém ohmatání na to přišel sám, chvilku mi to koleno promasírovával, tlačil na různé body a srovnával mi ho. 

3. Fakt je, že po jeho zásahu už to nebolelo a to, co mi tam předtím přeskočilo, se zdálo subjektivně být zpět na svém místě. Nicméně i tak jsem dostala nakázáno na zbytek dne necvičit a jít se rehabilitovat do bazénu a dělat tam ozdravné cviky na koleno. Také jsem dostala ještě menší přednášku o příčných koleních svalech, vazech, šlachách a kýho výra a ukázáno pár cviků, jak právě ty posilovat, abych zajistila větší stabilitu kolene. Z odpadlé hodiny muay-thai jsem měla nesmírnou radost a hodinu v bazénu si užila jak nikdy. 

Thajskem ku zdraví: Hardcore Henrietta se loučí se Sergejem (14)

inspired by Death

Thajskem ku zdraví: smrt na jazyku, mentálně už v hrobě (12)

1. Dnešní ranní funkční trénink mne naprosto zdeptal. 25 minut squats se závažími s třemi minutovými přestávkami mezi jednotlivými repeticemi. Plus 10 minut jízda na kole předtím, jako warm-up, a 15 minut jógovýho stretchingu. Poté 15 minut pauza, během které jsem do sebe dostala trochu neslazené, s vodou dělané ovesné kaše se skořicí (byla dobrá, nemůžu si stěžovat. Zrovna na tohle.) a pak hodina boxu.

2. Během které jsme na začátku posilovali ruce (to není žádné překvapení), ale zase s kettleball, a pak znova to balancování na kladce. Při kterém Thajec obcházel cvičence a boxoval je nebo štouchal foam rollerem do podélných bříšních svalů, pro kontrolu. Tentokrát jsem si to vyfotila, viz obrázek pod třetím odstavcem. Třeba to pro někoho vypadá jednoduše, ale udělat na týhle věci klik je doslova o hubu. Chtělo se mi brečet. A to mě ani nemusel trenér u toho boxovat. Myšlenky na můj snad brzký, ale jistě nadcházející konec naznačoval snad i ten kříž na zemi. Na úrovni fyzické schránky se možná ještě (chvílemi) držím na nohou, ale na té duševní úrovni propadám pocitům zmaru a hlubokého zarmoucení. Možná s tím souvisí i již skoro třítýdenní (nucená) abstinence od pornografického materiálu. Kdo ví. Ale rozhodně mi není hej. 

3. Také mi moc nepomohlo, že ten nový spolucvičenec, jehož jméno jsem možná špatně rozuměla, asi to nebude Džihád, ale prozatím mu tak budeme říkat, protože nemáme nic lepšího, se zdá nějak víc ve formě, než tvrdil. Džihád v neděli hrozně naříkal, jak se bojí toho cvičení, jak skoro rok nic nedělal, jak je ve špatný kondici atd. Doufala jsem tedy, že na cvičení bude další člověk, se kterým budu na podobné vlnové délce. Ale chyba lávky!