Dojmologie: Jak se žije v USA (komunita, stereotypy, a to slovo na N)

1. Během svého dosavadního života jsem postupně žila na různých místech. Mimo ČR a USA pak nejdéle v Anglii, ale nějaký čas jsem (nejprve za účelem dovolené, následně práce) strávila třeba i v Indii. Každá z těchto zemí a komunit měla svoje specifika a všude se mi líbilo, i když všude díky něčemu jinému.

2. To, co se mi líbí na životě v USA, je často i to, co jiní Americe vyčítají. Navenek skoro neustále projevovaný optimismus, smysl pro vytváření komunit a podporování příslušnosti v takových komunitách. Z pohledu Čecha, člověka, který vyrostl obklopen lidmi, kteří veřejně vyjadřují spíš cynismus a individualismus (možná pochopitelně, v kontextu historie České republiky), bylo přestěhování do Ameriky zajímavou změnou. 

3. Když v amerických filmech vidíte ten silně projevovaný patriotismus, časté mávání americkou vlajkou, všudypřítomné nadšené výskání a objímání a obecně více veřejného vyjadřování emocí, je možné se nad tím ušklíbnout a dát tomu nálepku "hrané", "povrchní", "stylizované" nebo klidně i "hysterické". Nebo cokoliv jiného negativního. Ale když tu člověk nějakou dobu žije, tak zjistí, že se v tom docela dobře existuje. A že pokud je to hrané či stylizované, tak je to hrané a stylizované velmi dobře, a jestli to něco není, tak povrchní. Nebo aspoň ne z mé zkušenosti a v mém okolí. Anebo si to tak jen maluju, protože se mi tu tolik líbí? Třeba proto, že se tu lidi na ulicích víc usmívají, jsou komunikativnější a v létě mám ani ne hodinu od bytu pláž? Mimochodem, pár let mi trvalo si to naplno uvědomovat, jak dostupné je tu moře (teda oceán). Že člověk z kanceláře může odpoledne vyrazit rovnou na pláž a pořád být doma ten samý den na večeři.

Operace TeplákNaTepláka, aneb: synergie života a smrti

Každý den může být váš poslední. Není záhodno aby se o něm dozvěděli vaši nejbližší? Pro tento případ byla vytvořena a zaevidována operace TeplákNaTepláka. (tepláčice included). Spočívá v řízené aktivní synergické a excelentní kontrole změny stavu ze: živý na mrtvý, případně i zpět (nikdy nevíme kdo je vlastně všechno mezi náma žejo, je lepší bejt připravený na vše).

Barbershop: The Next Cut - zřejmě nerozumím filmu [2/10 A.S.]

1. Na třetí film o Chicágském holičství provozovaném výhradně černochy pro černochy (nyní s výjimkou v podobě jednoho Inda a pár mulatů) se mi chtělo jít zejména proto, že moje oblíbená skupina recenzentů na Rotten Tomatoes dala filmu 93%. Abyste měli lepší představu co to znamená, mrkněte se na žebříček 100 nejlepších komediíí dle RT (Tepláčice promine). Stejně bodů jako Barbershop: The Next Cut, má podle toho žebříčku i: Anomalisa nebo Eternal Sunshine of Spotless Mind a jen o pár procent víc má Groundhog Day, Moonrise Kingdom nebo původní Ghostbusters. Jistě sami uznáte, že být v takové společnosti pravděpodobně znamená že film bude "dost dobrej".

2.  Abychom se ale nedrželi jen RT, podíváme se eště na IMDB a Metacritic. Na IMDB má film 6.3 To znamená průměrně dobrá komedie. Podobné hodnocení má třeba Legally Blond nebo Coenovské Intolerable Cruelty, Sandlerův Wedding Singer nebo Think Like a Man. Tzn. komedie, které ve svém žánru určitě nevynikají jako fantastické, ale nejenže vyloženě neurazí, ale dokonce -byť se vám to nebude chtít přiznat nahlas-, místy docela i pobaví. Na Metacritic má Barbershop3 67% vs. 62% User Score. Podobné jako na IMDB. Prostě podle toho by člověk očekával slušný průměr, rozhodně neobtěžující při dokoukávání a poskytující tu a tam i kvalitnější humor umožnující nejen úsměv ale i zasmání nahlas.

České zdravotnictví aneb: test psychické odolnosti

1. Už se to tak stalo, že mne čeká výkon v celkové narkóze. A to tady v Praze. Předtím, než se do mě zabodne skalpel bylo ovšem nutné podstoupit přesně 17 vyšetření, z čehož 7 u specialistů (z nichž pouze jeden byl totální trolo-trotl, a zrovna onkolog, překvapivě), a 10 u lékaře z generického oboru. Člověk by řekl, že z toho jednoho oboru bude vyšetřován u jednoho a toho samého doktora žeano. Chyba lávky. Mne z 10 stejných vyšetření 7x vyšetřoval jiný člověk, díky tomu, že zdravotní zařízení není schopno (nebo ochotno) řadit pacienta k "jeho" lékaři. Tímpádem bylo každému z nich nutné znova vyprávět můj smutný příběh. To mne dovedlo k prvotnímu zamyšlení nad tím, o kolik lepší by to bylo za "ideálních" podmínek.

2. Mezitím se ovšem událo tolik dalších incidentů, že člověk rychle zapomenul na "ideální podmínky" a soustředil se jen na to, aby zůstal v dostatečně korigovaném survival modu, a na všechno se nevysral. Uvádím následující fakta prostá mého obvyklého zveličování, či nadsázek. Enjoy my misery.

Sázka na jistotu (The Big Short) - 5/10

Světová finanční krize z roku 2008 už je za námi, finančníci už ví, že nepůjdou sedět, o zchudlé občany se nikdo nezajímá a tak přišla vhodná doba na točení filmů rekapitulujících tuto poučnou éru, která nás alespoň na chvíli donutila pochybovat o kapitalismu. Před dvěma lety zabodoval Martin Scorcese se svou odvázanou komedií Vlk z Wall Street (The Wolf of Wall Street) podle autobiografie skutečného podvodníka, u které se divák buď smál životní jízdě DiCapria placené z peněz obětí nebo se smát zhnusený odmítal. Big Short je dalším příspěvkem na toto téma.

Taková normální práce

V USA několik lidí z finančního prostředí nezávisle na sobě dojde k tomu, že kšeft s hypotékami je nafouklá bublina, co brzo praskne a rozhodnou se vydělat tím, že vsadí na jeho krach. To znamená hodně dialogů plných odborných termínů lidí v oblecích. Nálož ukecané nudy se snaží režisér odlehčit střihy do bizarních vysvětlovacích scén s blondýnou ve vaně nebo metaforou víry na úspěch plytké popové hvězdy v kasinu. Pomoci k tomu má hvězdnější obsazení rolí "těch, co ví" - Steve Carrell (komik, co dostal nominaci na Oscara za osahávání zápasníků), Christian Bale (neherec, co umí rychle zhubnout a nepodělal Nolanovy Batmany a The Prestige), Ryan Gosling (Drive) a Brad Pitt (zestárlý manekýn, manžel Angeliny Jolie, který umí hrát psychopaty a záporáky, ale radši se pokouší hrát uvědomělé a angažované klaďase).

Charakterní herectví

I když se odlehčenými momenty daří vysvětlovat laikovi, co právě kdo kupuje, zábavu to nenakopává. Pitvořící herci se snaží nás kromě umělých psychovýstupů pobavit podivně nabarvenými vlasy a Christian Bale zase šišlá a nastavuje nevhodnou dvouhodinovou stopáž historkami o skleněném oku a excentrickými výstupy v kanclu. Když přijde moment, kdy jsou "hrdinové" odměněni za své jasnovidectví, je třeba přednést uvědomělý proslov, jak je balík moc netěší, protože spousta lidí přišlo o domovy a penze, abyste si připomněli, že jim nešlo jen o peníze a mají svědomí - což je asi něco jako když si Karel Gott vyleze v listopadu 1989 na balkón Melantrichu a začne zpívat hymnu s Krylem; jasně kluci, jste na naší straně!

Bale tentokrát nedostal příležitost ukázat, co umí

V tomhle filmu nenajdete prostitutky, koks, ani zajímavý životní příběh jako v The Wolf of Wall Street. Už předem víte, jak to dopadne a budete se nudit. Nějaké pozitivum může Big Short mít pro lidi, které zajímají investice a chtěli by nějak uspět, pro lidi, co si chtějí připomenout detaily světové finanční krize nebo pro diváky, co rádi u filmu rozhořčeně vrtí hlavou, hrozí pěstmi na plátno, proslov s morálně uvědomělým Carrellem je chytne za srdíčko a pak ten film budou všem doporučovat, že takhle to přece tenkrát bylo. Zbytek si jistě najde lepší způsob trávení času.