Central Intelligence - ústřední dvojka těží z The Rocka [6.8/10 A.S.]

1. Nový režijní počin Rawson Marshal Thurbera s názvem Central Intelligence (hříčka na CIA ale zároveň i na název střední školy na kterou obě hlavní postavy chodily - Central High) vypadá v traileru trochu nadějněji, než je pak na plátně, nicméně ani na tom plátně to není žádný provar.

2. V hlavních rolích je bývalý zápasník Dwayne Johnson aneb The Rock  a komik Kevin Hart. A hrajou dvojku co se zná původně ze střední školy, kde Hart byl nejpopulárnější a zároveň nejnadanější student, kterému tam všichni prorokovali zářnou budoucnost a Rock byl neoblíbený tlusťoch kterýho na školním shromáždění vyhodili nahýho na parket před zraky všech ostatních studentů. Přetočte o 20 let dopředu, Hart je korporátní účetní, zklamaný z toho že z něj není něco "víc" zatímco Rock shodil 100 kilo tuku a nabral 100 kg svalů, a pracuje pro CIA. A dohromady je svede "zapeklitý případ", zahrnující krádež "přístupových kódů ke všem satelitům co má USA kde umístěný". Čímž je samozřejmě ohrožen free world as we know it, to dá rozum.

Warcraft - through the eyes of a non-gaming movie-goer [3/10 A.S.]

1. First things first. I have never played Warcraft and even more: I have never been exposed to any information about it, other than the one episode on the Big Bang Theory where Penny turns out to be somewhat addicted to it for a while. Also, I feel I should mention my favorite computer game was Tetris and I never progressed beyond that with games.  I also suffer from a mild case of ADHD. Alright?

2. Now that we cleared that, I want to say I have nothing against gaming and can recall other movies based on video games that I enjoyed. To name a few: Resident Evil, Max Payne, Final Fantasy, Need for Speed or even Hitman: Agent 47. And I liked The Lord of The Rings and am an avid fan of the Warcrarft director Duncan Jones. I loved Moon and enjoyed Source Code a lot. But Warcraft confused me and couldn’t keep me entertained at the same time.

3. Because the level of my confusion and boredom was so big, I decided to show you just how bad it was (for a non-gamer). And I wrote this review without having googled or discussed the plot and all the things that I may have missed or just misunderstood. I slept on it, though, because yesterday right after the movie I'd have probably given it an even lower score. To be clear: I knew what I was getting into and all I really expected or wanted from the movie was to be somewhat entertained for 2 hours, while I chew on my unbuttered popcorn and drink my diet coke. I wanted this fun-looking, impressive-budget-and-great director-having live-action movie to do it's one job - take me out of the everyday reality and have me focus on good & evil fighting it out. I am not reaching for the stars here people. I managed to enjoy Jack and Jill, and Dungeon and Dragons, for crying out loud. I can be very forgiving.

Alice Through The Looking Glass - zcela nově a jinak [7/10 A.S.]

1. Uvědomuju si, že tenhle díl Alenky je univerzálně odsuzován, a chápu, že hlavní vlnou nevole je fakt, že mimo názvu filmu a jmen postav nemá v podstatě nic společného s knižní předlohou od Lewise Carrolla. Pokud by tedy recenze měla něco za film napadat a v tomto smyslu hodnotit, ano, je to průšvih, protože to z Carrollovy geniální hravosti, poetičnosti, nápaditosti a zajímavého původního příběhu nemá v podstatě nic.

2. Ale já chci posoudit snímek samostatně, jako filmové dílo, a naprosto upustit od toho, jak se držel nebo nedržel předlohy. Předně ale chci říct, že knižní předlohu dobře znám a velmi si jí považuji a mám s ní vysloveně spojenou jednu etapu svého života. Není pro mě proto jednoduché se odprostit od toho, že filmaři se od ní tolik odklonili, ale ten film si sám za sebe nezaslouží hodnocení tak nízká jako 20-30%.

3. Pokračování Burtonovy Alenky (in the wonderlad) režíroval James Bobbin. Člověk co napsal a režíroval nejen povedené Muppets ale hlavně Ali G Show nebo Flight of the Conchords a já osobně se velmi těším na jeho MIB23. Je to více než schopný režisér, vtipný scénárista, a na Alence se prohřešil nebo selhal maximálně jen tím, že svolil k tomu natočit příběh který se vůbec nedrží předlohy a nedal mu aspoň trochu jiné jméno.

Conjuring 2 - v zajetí kooperujícího démona [5/10 A.S.]

1: Conjuring 2 selhalo v tom mě vyděsit a to já se bojím i fronty na pokladnu v Lídlu. Tzn něco je na tomhle sequelu povedeného hororu Conjuring 1 velmi špatně. Ale já nevím co přesně. Sue me.

2. Ústřední dvojici exorcistů (detektivů přes paranormální jevy) hrají opět Vera Farmiga a Patrick Willson, coby manželé Warrenovi. Film režíruje opět James Wan (Saw, Insidious), napsali ho ti stejní scénáristi, a námět i lekačky v něm sou podobné jako v jedničce, kamera stejně dobrá, a triky i výprava taky, tak co je na tom špatně? Možná že právě to? Že to není ničím překvapující ani originální? Ale to mi obvykle u hororů nebrání se u nich bát. Ale tady to se mnou necuklo snad ani jednou. Ve filmu sou všechny obvyklé lekací atributy: tyčící se týpí, hrací skříňka, haraburdím zaházený sklep, levitující haranti i nábytek, něco běhající ve zdech, démonicky znějící hlas, strašidelný (a navíc shape-shifting) pes a z ničeho nic se ze tmy objevující lekací obličeje, ale na mě to prostě nezafungovalo.

3. Kdo tam mimo Wilsona a Farmigy hraje ještě? Franka Potente reprízuje svojí roli Anity Gregory, para-psycholožky a skeptičky co Warrenovým oponuje, a vsadím se že kdybyste nevěděli že tam má být, tak jí nepoznáte. Jo, holt, ani Lola ten čas nepředběhne. Frances O'Conner - dobrá seriálová herečka ale ve filmu mě nevím proč nezaujala. Ale je tam jeden hodně dobrý herec. Simon McBurney. Možná si na něj vzpomente ze skvělého Tinker, Tailor, Soldier, Spy. Simon hraje všude tak dobře, že člověk na chvíli zapomene na to, že ho zbytek filmu vlastně vůbec nebaví. 

Spacefest (iv): idiotsky dlouhý závěr reportáže o Spacefestu

1. Závěrečný den Spacefestu byl pro mne opět ve znamení Marsu. Leckdo by si možná řekl, že po pěti nebo kolika přednáškách už mě Mars nebude bavit, ale není to tak. Tentokrát to byla panelová diskuze, kterou moderátor udělal velmi interaktivní, a víceméně od začátku dal posluchačům možnost ptát se odborníků na dotazy.  A to bylo zajímavé, protože se teprve teď naplno projevilo, co všechno za typy lidí na té akci bylo.

Spacefest (iii) - Sobfest, aneb: idiot inspirován inspirovat!

1. Klást si otázky jako "proč mě fyzika na základce nebavila" a "čí kreténskej nápad bylo jít na práva, když věda je daleko zajímavější?!" nemá v mém pokročilém věku už cenu a já to vím. Ale po dnešku je to zas o trochu těžší. Koukat se směrem dopředu a místo planého nářku na to, co člověk už všechno prosral se pokusit o ten "maximum effort" aspoň od teď dál.

2. Spacefest ještě není u konce, ale už teď mám stohy poznámek k mému scénáři, a daleko přesnější představu o tom, co se musí v prvním aktu všechno stát a říct, aby to dávalo co největší možný smysl. Když sme se o tom dnes bavili se Sethem Shostakem, po jeho výborné přednášce na téma "non-living aliens", řekl mi něco trochu jiného, než včera Apollo astronauti. Shostak má rád jednoduché, ale inovativní filmy, jako třeba E.T., ne "překombinované nesmysly jako Interstellar" ale i tomu dává palec nahoru za to, že vypráví příběh z prostředí, které je nám neznámé a tím inovuje žánr a inspiruje ostatní. Což Seth považuje za hlavní přínos. Trochu naopak zase shodil včera vychvalovaného Verna, s tím, že je to od astronautů "confirmation bias" a že už Verne ignoroval v té době známá fakta, a v mnohém se mýlil, nebo to dokonce úmyslně používal špatně. Ale jeho přínos byl v inovaci a inspiraci lidí v tom aby byli ochotni vnímat věci novým způsobem.

Spacefest (ii) - Idiot chce na Mars

 1. Druhý den Spacefestu byl opravdu nabitý. První přednáška ráno: Pascal Lee - Mission Mars. Lee je spoluzakladatel Mars Institutu, fyzik (geofyzik) a astronom, který studoval pod vedením Veverky a Sagana. Je to dobrej řečník, kterej Marsem evidentně žije, a zajímavá je na něm spousta věcí. Mimo jiné i to, že na konci osmdesátých let strávil asi rok v Antarktidě, kde načerpal zkušenosti třeba i  z oblasti testování kolektivu v kritických a život ohrožujících podmínkách, což neopomněl zmínit ve své přednášce že mu přijde jako jedno z nejdůležitějších kritérií pro vybírání lidí, kteří jednou jako první poletí na Mars, a nemyslel tím nikoho z Mars 1 ani  z Mars 500.

2. Jelikož už mi přišlo, že nemá cenu se snažit skrývat svojí vesmírnou-negramotnost a držet se nějakého předpřipraveného seznamu otázek, všichni řečnící a astronauti, kteří se vyskytli v mé přítomnosti a byli ochotni si povídat dostali dotazy které samozřejmě nebyly na seznamu. Fuck the list, žejo. Otázky zněly: A) "čeho ste se ve vesmíru báli,"  B) "jaký je váš oblíbený film se space-tématikou". C) "co bylo-je na vaší práci nejtěžší a nejlepší?" Protože to sou věci, které mě opravdu zajímaly. A věřili byste, že všichni tvrdili, že se nikdy nebáli smrti, naopak si uvědomovali, že je možnou součástí jejich práce, a svorně si připomínali slova Guse Grissoma: "If we die,  we want people to accept that we were in a risky program, we knew it and all we want is that it will not slow down the progress".