5. dubna 2016

Stuart: A Life Backwards (2007) - 6/10 (Vezmete si ho domů?)

Nedávno jsme vedli diskuzi o dobrých rolích Toma Hardyho a panoval názor, že měl větší štěstí na herecké výkony v rodné Anglii. Namátkově jsme jmenovali snímek Locke, já přihodil TV minisérii The Take a neznámý teplák mě obeznámil s existencí tohoto TV filmu. Synopse: Tom Hardy jako vyfetovaný bezdomovec, o kterém chce Benedikt Cumberbatch napsat knihu vyprávěnou pozpátku, v produkci HBO, oba pánové před hvězdnou érou? Neváhal jsem a různé nosiče zasvištěly distribuční sítí. Jak to dopadlo, má se neznámý teplák skrývat v anonymitě před mým hněvem nebo se může objevit na veřejnosti bez strachu ze análního znásilnění vyhozeným vánočním stromkem ze Staromáku?
Waiting to rape unknown Mr. Sweatpants

4. dubna 2016

10 Cloverfield Lane - jízda za 7,9/10 [A.S.]

 1. Čím méně o filmu 10 Cloverfield Lane víte předtím, než na něj jdete do kina, tím lépe. Věřte mi. Producenti se rozhodli propagaci filmu udělat stejným nečekaným manévrem, jako u původního Cloverfield, z roku 2008. Výroba filmu proběhla prakticky v utajení a promo do kin a na internet naběhlo jen pár měsíců před uvedením snímku. A to přímo kobercovým marketingovým náletem, který byl odstartovaný teaserem před promítáním filmu 13 Hours: The Soldiers of Benghazi. Přesně si pamatuju své nadšení v kině, když mne to postihlo.

2. Jeden odstavec chci věnovat samotnému traileru. Čert vem to Cloverfieldovské téma/propojení  (které u mě původně vzbudilo ještě větší zvědavost), ale takhle krásně udělanej trailer se jen tak nevidí. (Hello konkurence pro Social Network) Ano, už starý Cloverfield má dobrej a oceňovanej trailer, ale 10 Cloverfield Lane v tomhle směru zabodoval ještě víc. Tim jak pěkně si hraje s atmosférou, hudbou, žánrem, i hlavní návnadou pro diváka. A to s minimem slov. Podívejte se na něj. A pak ještě několikrát. Pak můžete i na ten druhej, ale ten už není TAK dobrej a kdo chce jít do kina skutečně spoiler-free, ať ho přeskočí.

23. března 2016

The Witch - chcete se v kině posrat strachy? [8/10 A.S.]

1. Horor The Witch je další příjemné hororové zjevení poslední doby. Zasvěcení ví, že tím předchozím mám na mysli fantastické It Follows z minulého roku. Kdo neviděl, ať rychle napraví!

2.The Witch je režijní debut původní profesí návrháře kostýmů Roberta Eggerse a je to počin skutečně působivý. Zážitek v kině byl pro mne natolik intenzivní (nechutný, děsivý) že přiznávám na rovinu: v sedmdesáté páté minutě mne to donutilo kino opustit. Neboť akutně hrozilo že se pobleju. A to prosím mám za sebou nejedno shlédnutí například Pasoliniho Salo, 120 dní Sodomy, zcela bez problémů. Ale něco v tomhle hororu o temných silách působících kolem roku 1630 v lesech v oblasti Nové Anglie na mne dolehlo natolik silně, že úprk byl prostě v zájmu sebezáchovy.

Blackbird - Broadway která stojí za to [10/10 A.S.]

1. Do divadla chodím méně často než do kina, ale od té doby co žiju v USA se i návštěva divadla stala mou pravidelnou položkou v kalendáři.

2. Na hru Blackbird mne dovedla kolegyně, co si jí vybrala jako způsob oslavy svých narozenin. Proč ne, i když téma tohoto dramatu je docela nenarozeninové.

3. Hra skotského spisovatele Davida Harrowera, na Broadway od tohoto jara uváděná v Belasco Theatre, má v hlavních (a jediných) rolích Michelle Williams a Jeffa Danielse. Skvělé obsazení. Plus určitou roli hraje ve hře i erekce, a to se počítá.

15. března 2016

České zdravotnictví aneb: test psychické odolnosti

1. Už se to tak stalo, že mne čeká výkon v celkové narkóze. A to tady v Praze. Předtím, než se do mě zabodne skalpel bylo ovšem nutné podstoupit přesně 17 vyšetření, z čehož 7 u specialistů (z nichž pouze jeden byl totální trolo-trotl, a zrovna onkolog, překvapivě), a 10 u lékaře z generického oboru. Člověk by řekl, že z toho jednoho oboru bude vyšetřován u jednoho a toho samého doktora žeano. Chyba lávky. Mne z 10 stejných vyšetření 7x vyšetřoval jiný člověk, díky tomu, že zdravotní zařízení není schopno (nebo ochotno) řadit pacienta k "jeho" lékaři. Tímpádem bylo každému z nich nutné znova vyprávět můj smutný příběh. To mne dovedlo k prvotnímu zamyšlení nad tím, o kolik lepší by to bylo za "ideálních" podmínek.

2. Mezitím se ovšem událo tolik dalších incidentů, že člověk rychle zapomenul na "ideální podmínky" a soustředil se jen na to, aby zůstal v dostatečně korigovaném survival modu, a na všechno se nevysral. Uvádím následující fakta prostá mého obvyklého zveličování, či nadsázek. Enjoy my misery.

9. března 2016

Čím je libo platit, mladý pane?

1. Dnes popíšu trend, který se v USA momentálně rozmáhá a nabízí mnoho možností k zamyšlení nad otázkou: kde končí skutečné komerční výhody kapitalismu a smluvní svobody a kde začíná  nějaká forma šikany nebo nátlaku?

2. Jak bylo uvedeno v mém článku Jak se žije v USA, v bodu o zdravotnictví: tím, jak je systém zdravotní péče v USA nastaven momentálně (především díky  čístě podnikatelskému modelu provozování zdravotnictví v USA je to pro koncového uživatele - pacienta - dost drahý špás. Ale má to možná na něj pozitivní vliv v otázce rozhodování o údržbě své kondice), je péče o zdraví oblast, ve které se vyplatí věnovat se nějakému prediktivnímu modelování vaší kondice a výdajů a připravovat si "cash flow" na nejhorší varianty.

8. března 2016

Anomalisa - animovaná marnost života [OK]

Artfilm je podle mě fuj. Loutkový film je také fuj. Spojení obojího není 2fuj ale fuj².


Marnost se dobře vyjadřuje chodbami.

Film Anomalisa mě ale zastihl nepřipraveného před vánoci 2015. Byl jsem zrovna poprvé v Americe, v New Yorku, vykulenej jak vejr a kamarádka, co mě tam hostila, dostala jako člen nějaké americké filmařské kliky vstupenky na předpremiéru. A najednou jako host Paramount Pictures sedím v muzeu moderního umění (fuj³). V pěkném kinosále. Za mnou se hlasitě rozléhá jižanský přízvuk nějaké důchodkyně, naléhavě vysvětlující její technologicky zaostalejší kolegyni, jak kouká na filmy na ájpéd. Některé nešly přehrát a s tím se prostě hosté Paramount Pictures nemažou. To naštěstí zaniklo v roztomile rozpačitém osobním uvedení režiséra filmu. Přesně si nepamatuji co říkal, ale byl tak artfilmově skromný, že ze sebe nervózně vysoukal něco jako „Ahoj, díky že jste přišli, užijte si to.“