16. února 2016

The Boy - objednávka na posedlou panenku [6.5/10 A.S.]


1. The Boy si dává celkem sympaticky jednoduchý cíl: postrašit a udržet vás v napětí. A za ústřední předmět vzbuzování hrůzy a napětí si bere po Chuckym a Annabelle třetí nejlepší děsivou hračku v historii filmu. (Ano všechny tyhle zmínky sou dobré ale moje noční můry okupuje primárně Chucky a Annabelle). Loutku malého chlapce s vyjukaně upřeným pohledem. Tak nějak si představuju že se první polovinu svého dosavadního života tvářil pan Čačaný.

2. Ve snímku se mladá Američanka Greta nechá najmout jako chůva na anglickém venkově, a očekává, že bude hlídat malého chlapce jménem Brahms. Místo chlapce od starších a podivně se tvářících i chovajících manželů (kteří tak trochu evokují Shymalanovu The Visit) dostane porcelánovou panenku v životní velikosti osmiletého chlapce a seznam instrukcí, které musí při hlídání dodržovat. Jinak se prý Brahms (pojmenovaný po jejich synovi co tragicky zemřel asi před 20 lety) "zlobí". A to různě více či méně zle. Ale podle celkového vyznění to vypadá na to, že Brahms nastolí pěkný maso.

drž hubu ty náno a radši si vyser prdel, než ti s tím pomůžu nožem
3. Greta (Lauren Cohan, známá asi nejvíc z Walking DeadVampire Diaries, Archera a brzy již i z Batman vs Superman) to nejprve považuje za bizarní možnost jak si bez práce vydělat nějaké peníze a na péči o panenku se vykašle, jen co za manželským párem zaklapnou dveře na jejich dovolenou. Tím mi byla hned ta mrcha nesympatická, protože nedodržela svojí část plnění smlouvy a na to sme my právnící citlivý. Kua to je tak těžké, dávat panence pusu na dobrou noc, pouštět jí hudbu a převlíkat jí, když ti za to platí, ty imperialistická vyžírko? No nic, zpět od profesní deformace k filmu.

(disent**) The Big Short - Sázka na nejistotu - [9/10 A.S.]

1.  The Big Short, film o několika lidech co předvídali krach na hypotéčním trhu v USA v roce 2007 a rozhodli se  na tom pokusit vydělat je v Česku trochu nešťastně distribuovaný pod názvem "Sázka na nejistotu" místo výstižnějšího "Sázka na krach" nebo aspoň "Spekulace s krachem". Ale když už žijeme ve světě, kde se název filmu "A History of Violence" přeloží a pustí do kin pod nesmyslným "Dějiny násilí", místo správného "Násilná minulost", nemůžeme darovanému titulu moc koukat do tlamy. Takže buďme rádi za to co je, a nebuďme nemyté rýpavé vagíny. Zní to rezignovaně? Takový je už žovit.

2. Režisérem snímku, co vás možná dostane do podobně odevzdané nálady, je Adam McKay. Člověk, co světu dal Anchormana, nebo seriál Eastbound & Down, několik dílů Saturday Night Life a různě povedené komedie, které si povětšinou sám psal. The Big Short tak představuje jeho debut v oblasti dramatu a studio Paramount mu umožnilo ho režírovat až poté, co přislíbil, že udělá Anchormena dvojku, kterýmžto sequelem se přiřadil k hrstce šťastlivců, co se jim povedlo udržet u pokračování stejnou (ne-li dosáhnout na lepší) kvalitu. Hurá.

8. února 2016

Pride, Prejudice & Zombies: Jane Austen a Nemrtví!! [7/10 A.S.]

1. Předem musím napráskat, že sem silně neobjektivní k jakýmkoliv filmům se zombie tématikou. Na zombie apokalypsu se těším jako nikdo, film se zombies nevynechám žádný a v rámci své rodiny a přátel mám již domluveno, že sem dobrovolný zombie-pet, který se těší až bude přivázaný k topení řetězem a léta zušlechťován, než se odnaučí žrát lidský mozek, a zkultivuje natolik, aby se mu povolil řetěz aspoň na občasný výlet na dvorek.

2. Takže na film "Pýcha a Předsudek a Zombíci" se málokdo asi těšil víc než já. Tudíž, následující hodnocení berte přes moje růžové zombie-brejle.

3. Film o tom, jak by asi vypadalo dvoření pana Darcyho vůči jedné z pěti dcer Bennetových (kdo nezná předlohu od Jane Austen, ať si jí buď přečte nebo se podívá na tenhle seriál a nevotravuje dotazama), kdyby se do Británie počátku 19. století hodila hrozící zombie apokalypsa, je nesmírně zábavný. Tak, tohle by vám mělo stačit, a děte na to do kina. Jenže koukám, že u vás to v kinech asi jen tak nepude, a mimořádně vyslovím to téměř nevyslovitelné: mno, ten film je tak zábavnej, že milovníci zombie-filmů a slasher porna mají ode mě povoleno si ho sehnat i jinak.

30. ledna 2016

The Equalizer (2014) – John Wick (2014) – Kingsman (2014): extrémně stručná srovnávací studie.


Půjdu rovnou k věci a nebudu se s tím mazat. Každému z filmů přidělím na začátek řekněme 500 bodů a podíváme se, jakou rychlostí je budou ztrácet. 

Nadále je budu označovat prostě jako E, JW a K. (Důležité upozornění: toto je dojmologie, ne exaktní věda!)

Zatímco John Wick je „neo-noir action thriller“ (0), Equalizer je „action neo-noir vigilante crime thriller“ (0) a Kingsman je „spy film“ (s tím si naserte, takže -10).
Igore, už mě fakt sereš, že nevracíš knížky do knihovny!

28. ledna 2016

Ride Along 2 - Poldův švagr už je polda [3,5/10 A.S.]


1. Když už se člověku stane, že se jmenuje Tim Story, tak je fajn, že se ve své kariéře věnuje vyprávění příběhů.  Ale eště lepší by bylo, kdyby vyprávěl zajímavé příběhy a kvalitně.

2. Režisér Tim Story vytvořil sequel ke své komerčně úspěšné komedii Ride Along, ve které se Kevin Hart snažil zalíbit svému nastávajícímu švagrovi (Ice Cube) a zároveň předvést, že ačkoliv sám moc nenarostl a mimo hraní videoher a nervózního žvanění mu nic nejde, byl by z něj určitě dobrej polda.

3. V Ride Along 2 se Kevin Hart stále snaží zalíbit svému nastávajícímu švagrovi (stále Ice Cube) a zároveň předvést, že ačkoliv sám moc nenarostl a mimo hraní videoher a nervózního žvanění mu nic nejde, byl by z něho určitě dobrej Ice Cubův chlupatej švagr, švagr s odznakem, parťák.

4. Kevin Hart momentálně sjíždí vlnu úspěchu hlavně v oblasti stand-upu. Vyprodává velké arény a pro producenty se, zvlášť po komerčním úspěchu Ride Along (budget 25 x WW revenue 150 mega), stává tzv. "household name", tedy jménem, které prodává. Potvrzeno jak u Get Hard s Willem Ferrellem, tak teď u Ride Along2.

27. ledna 2016

Jeden stupidní americký film, jedna hora na Urale, jedno běsnění smrti

Možná si pamatujete film The Devil´s Pass Incident, který šel před pár lety dokonce v kinech (a ne rovnou na DVD, jak by si zasloužil). Ostatně, Franta na něj napsal recenzi a v tomto konkrétním případě uhodil hřebíček na hlavičku. Je to skutečně velmi nepodařený found footage horror a stěží hodný naší pozornosti. Sami se zde můžete přesvědčit, že rozhodně nemá hodnotu lístku do kina. K filmu se vrátím v závěru, ale především bych se tu rád věnovat určitému selektivnímu shrnutí známých faktů o této události, protože v tomto případě je dokonce i anglická Wikipedie stejně vágní jako ruská, německá nebo česká. Vlastně je to ještě horší: zatímco normálně lze Wikipedii použít alespoň pro první poučení, v tomto konkrétním případě je text silně zavádějící. (Například se tu zcela vážně operuje s možností paradoxního svlékání, přestože při bližším zkoumání se tato možnost ukáže jako nesmyslná a nadbytečná, viz dále.)

Pokud jste líní klikat nebo podezřívaví k odkazům, tady jsou základní fakta: v únoru 1959 se skupina devíti ruských studentů ztratila na turistickém výletě na lyžích do uralských hor. Při pátrání byla nalezena jejich těla v určitých vzdálenostech od stanu, který si skupina postavila pod vrcholkem jedné hory, a který byl rozříznut zevnitř. Těla nebyla řádně oděna, zvláště chyběly boty, čepice a rukavice. Některé mrtvoly měly fraktury různých kostí (zvláště na lebce a žebrech), ale většina účastníků výpravy zcela zjevně zemřela na podchlazení. Už vyšetřovatelé si kladli otázku, co přimělo devět mladých a zdravých lidí, zkušených v horské turistice a obeznámených s podmínkami na zimním Urale, rozříznout zevnitř stanové plátno a vydat se, nedostatečně oblečeni, do mrazivé noci a sněhové vichřice.
Tělo Igora Djatlova 25 dní po smrti a poté, co bylo vyhrabáno ze sněhové závěje.

26. ledna 2016

Legend: director´s cut (1985) - 8/10

Ridley Scott na začátku své kariéry ohromil diváky svými kultovními peckami Alien (1979) a Blade Runner (1982), které se vyznačovaly vypiplanou výtvarnou stránkou, která v kombinaci se soundtrackem vytvářela novou úroveň zážitků ze sci-fi filmu. Ať už to byl Gigerův designérský opus nebo legendární úvodní letová sekvence Deckarda v znečištěném Los Angeles, dodnes na ně vzpomínáme jako na momenty, kdy přišlo něco neviděného (a v době absence počítačových efektů magického). Následující Scottův projekt byla fantasy/pohádka Legend. Tento film se mi vyhýbal nebo jsem se spíš vyhýbal mladému Cruisovi, ale nakonec jsem se jako správný filmový archeolog na Legendu vrhnul. A?