Tiché místo 2 (2020) - 6,5/10

S blížícím se létem a uvolněním protiepidemických opatření se konečně otevřela kina a jak bývá zvykem, distributoři si připravili várku hororů, kterým se v Čechách v letní sezóně daří. Áčkovými vlaštovkami pro sezónu se stal třetí díl příběhů manželského páru paranormálních vyšetřovatelů Conjuring 3 a už nějakou dobu pro plátna uskladněné pokračování hitu Tiché místo, na které u nás vyšla nadšená recenze a poněkud méně nadšený podcast dvou skeptických mužů hanících radost fanynce. Tuto recenzi píše jeden z nich.

Soutěž o nejproblémovější dítě začíná

Herec John Krasinski, režisér a scénárista prvního dílu v rozhovorech říkal, že nad pokračováním nepřemýšlel. Samozřejmě žádný divák Kačeřích příběhů nikdy nezapomněl na opojné šipky strýčka Skrblíka do plného trezoru hotovosti (a bacilů na ní) a chápeme, že nápad na pokračování a nepochybně i trilogii se jistě v hlavě Krasinského zjevil krátce po telefonátu vlídného člověka ze studia s nabídkou honoráře.

Pokud první díl jednoduše shrneme, po pádu civilizace se rodina zredukovaná na 4 členy snaží přežít v tichu a míru venkova. Vysoký stupeň ticha není tak úplně přání všech přeživších lidí, i kdyby předtím bydleli ve špatně zvukově izolovaném činžáku pod dupající svobodnou matkou s dítětem - pád severoamerické civilizace totiž způsobila slepá monstra s přecitlivělým sluchem, která opravdu netolerují hlučné lidské sousedy. Rodince to ale nebrání v provozování zřejmě velmi tichých souloží a protože došla antikoncepce a soudnost, sex v ohrožení života se zřejmě stal maximálně vzrušujícím zážitkem, přivedli na svět nejúčinnější zvukou zbraň hromadného ničení nervů - ne, není to rap ani laciná tuc-tuc hudební kulisa ve fitku, ale mimino. Rodinka se v jedničce tedy snaží pracovat s vyšším levelem obtížnosti přežití a díky otci kutilovi se dokonce dopracují i nějakých zlepšováků pro souboj.

Dvojka začíná tam, kde skončila jednička. Vlastně nejdřív nám film za pomocí vyššího rozpočtu ukáže, jak začala invaze a zatímco se zamýšlíme nad tím, jak by chroupačům popcornu a lidem, co si v sále zapomněli vypnout zvuky na mobilu taková výchovná lekce prospěla, pokračuje příběh rodiny, která se z původního zázemí vydává na cestu do neznámých teritorií. Nebozí migranti bez talentovaného otce nenachází vlídnou náruč ani u starého známého (Cillian Murphy) a hluchá dcera chce pod vidinou neradostné budoucnosti převzít otcovu pochodeň a hledat řešení situace lidstva.

Od dvojky jsem po zklamání z jedničky nic extra neočekával a jsem vlastně spokojený. Tichému místu 2 prospívá přímočarý přístup, maximální redukce sentimentálních rodinných scén, víc peněz na velkolepější prostředí s víc obludami a méně hřebíků zatlučených zespoda do schodiště jak od Kevina ze Sám doma. I přítomnost Cilliana Murphyho snímku velmi prospěla, protože je jako herec víc sympatičtější, než rodina, co si pořád nesehnala boty s tlumící podrážkou a trvá na dusajícím barefoot životním stylu po kilometrových stezkách z písku.

Pořád samozřejmě místy trpíte nad demencemi typu "proč ten vůl nezavře za sebou garáž" nebo "vše demolující hlučná obluda se začne chovat jako tichá baletka, když je to potřeba", ale protože už po jedničce víte, že je TM2 typ filmu, kde se podobně jako v jiných béčkových hororech dějí věci vinou naprosté zhovadilosti postav, už nekladete příliš vysoké nároky a berete to jako humor. Jistě, řada věcí vám připomene jiné horory ala Vetřelec, otázka je, zda lze vůbec v žánru "snažím se přežít s monstry" vůbec po těch letech jeho existence překvapit. A jelikož dlouho nebyla otevřená kina, budete možná shovívavější.