The Jungle Book - pro mě a jiné křehké děti nevhodné [8/10 A.S.]

04:59 Myval 6 Comments


1. Na rovinu říkám,  že přes název tohoto článku považuji Jungle Book za pěkný film.  Který je nádherný na pohled a výtvarné zpracování a použité technologie v něm sou ohromující, stejně jako herecký výkon v hlavní (dětské) roli.

2. Jenže, taky je to, aspoň z mého pohledu, šíleně emotivní drasťák a thriller s vyloženě hororovejma momentama. Aby ne, když jednu z klíčových scén režísér Jon Favreau dělal podle fimu Apocalypse Now a tohoto super monologu.

3. Takže, je tento film vhodný i pro vás? Záleží na tom, jestli ste četli předlohu od Kiplinga, a/nebo viděli Disneyovku z roku 1967 a ke kterému z těch děl máte blíž. 

4. Pro mě byla přednější kniha, která na mne (zřejmě čtení v příliš brzkém věku?) zanechala traumatu-podobné stopy, které by možná dokázala zahladit nějaká dlouhodobá terapie, ale vzhledem k tomu že na terapii mám "důležitější" věci na práci, než řešit proč mi rodiče dávali číst knihy od H.A. Andersena, Kiplinga, nebo Oscara Wilda ve věku, kdy by mi asi spíš patřily do rukou pohádky o Kocouru Modroočkovi, tak se na to eště nedostalo. A fakt že Kniha Džunglí nebyla v mém podvědomí dostatečně zpracovaná vyšel najevo až v kině.

5. Film se Kiplingovy předlohy nijak zvlášť nábožně nedrží. Tedy mimo to, že je o klukovi jménem Mauglí, kterého najdou a ujmou se zvířátka v indické džungli a ne všem je lidské mládě žijící mezi zvířaty po chuti. Respektive některým by asi chutnalo až příliš. Baghíra, Akéla, Balů a Šerchán zůstávají náturou víceméně stejní jako v knize, ale Kaa má poněkud jinou roli než v knize, a Akéla zase poněkud jiný osud. Sám vývoj vztahu mezi Mauglím a Šérchánem také není úplně věrný tomu, jak ho Kipling v roce 1894 napsal. Favreau byl totiž v dětsví zamilovaný právě do té Disneovky, a držel se tedy více jí (a ona je dobrá, to zas né že né) a vzal si z ní i několik písní (Bear Necessities, I Wanna Be Like You, nebo Trust in Me - nebojte se ve filmu lépe zpracované), ale chtěl změnit její vyloženě "děťsky hravý" tón a tím se přiblížit originálu, který také respektoval a má rád.



6. Což se mu povedlo. Scénář od Justina Markse je o poznání temnější a zahrnuje víc emočně náročnějších momentů, než verze z roku 1967, a ačkoliv mu někteří vyčítají že děj je "příliš předvídatelný", tak to mě konkrétně vůbec netrápilo. Jednak málokdo z nás tu předlohu nezná, druhak film má 2 velké přednosti, které případnou předvídatelnost filmu, co je primárně pro děti (gee, grow up people) naprosto smáznou: hlavního herce (nováček Neel Sethi, američan indického pvůvodu) a vizuální magii na úrovni, ve které místy fakt nebudete vědět, že se nekoukáte na reálnou džungli ale na triky, a veškerou live-action natočenou ve studiu v Los Angeles (kombinace key frame computer animation a live action je hodně dobrá a příští rok bude zajímavé hádat, kam se snímek zařadí v případném souboji o Oskara). Filmaři se navíc snažili o vytvoření opravdu realistické scenérie a džungle je udělaná podle tisíců fotek opravdové indické džungle a zvířata podle pečlivého mapování pohybů reálných zvířat.



7. Na tom hraní dětského herce člově musí obdivovat fakt, že natočil celý film prakticky sám oproti modrému plátnu, loutkám, nebo režisérovi, kterej před ním pobíhal a dělal tu tygra tu vlka, aby mu pomohl reagovat. Malý Neel vyhrál konkurz nad asi 2 tisícema dětí, a pak eště prošel údajně dost tvrdým parkour výcvikem, aby jeho skutečně akční až akrobatické scény ve filmu působili co nejrealističteji. Kdo má hodinu času a zajímá ho jak se takové filmy natáčejí, tady je moc pěkná featuretka.



8. Co mi na filmu vadilo? Velmi málo. Překvapilo je lepší slovo. Překvapilo mě to že Favreau se rozhodl nejen použít dvě (i se závěrečnejma titulkama 3) písničky z toho Disneyho muzikálu, ale jednu z nich atmosféricky dost překvapující, vzhledem k tomu, jak se rozhodl pojmout tu postavu, která jí zpíva. Spoiler: Král Louis, imitující monolog Marlona Branda z Apocalypse Now, tedy působícího dost hrozivě, začně najednou zpívat dixie verzi připomínající spíš kabaretní prostředí - a je to dost velká změna v náladě. Ale možná to není "na závadu" ale spíš odvážné? To jak malý prostor se věnoval Akélovi a jeho postavení ve smečce a vztahu s Mauglím. Vzhledem  k tomu že to je jeden z nejzásadějsích emočních poháněčů celého příběhu, mi to přišlo jako zbytečně film ochuzující o jeden rozměr. Film taky mohl být trochu vtipnější, ale na druhou stranu - Favreau se o to zjevně nesnažil. Ben Kinsgley v roli Baghíry mi taky nesedl, protože Kingsley se u mě jako herec nějak zdiskreditoval a za posledních cca deset let ho nedokážu brát vážně. Natož jako Baghíru, Mauglího moudrého a důstojného mentora.


9. Co se mi na filmu líbilo? To jak ten kluk hrál. To bylo prostě neskutečný. Jak nearogantně, přirozeně, a uvěřitelně a hlavně dětsky to dítě hrálo. Mě se totiž moc nelíbí, když děti hrajou jako "dospěle". A tady to právě nebylo. Zároveň nepůsobil rozmazleně, a eště navíc nepřehrával. Co víc si může člověk od dětského herce přát? Pak se mi líbily všechny ty různý odkazy na jiný filmy (LOTR, GoodFellas, King-Kong, Aladin, Bambi, nebo i ta Apokalypsa), nebo homage Kiplingovi (všimněte si třeba tvaru jizev co má Mauglí na těle) nebo členům štábu, podle kterých byly pojmenované různé druhotné postavičky. Propracovanost celého toho světa. Ve filmu je přes 70 různých druhů zvířat a jedno lépe zpracované než druhé, byť některé sou poměrem až na 150% toho, jakou by měli velikost v realitě, (a z původního orangutána Favreau udělal gigantopiteka, aby půspbil hrozivějiale chvilkama je u některých až nemožné uvěřit, že to nejsou reálný zvířata. A navíc sou všechny role fakt pěkně namluvené (Bill Murrey, Christopher Walken, Scarlett Johansson, nebo Idris Elba coby velmi působivý Šerchán) a vizuálně i mimicky přizpůsobené těm hercům, kteří je mluví.


10. Pro koho film je? Nejvíc asi pro ty, co nečetli původní předlohu a mají rádi filmy ze zvířecího světa. Pak pro ty, kteří četli původní předlohu, ale sou jí méně poznamenaní než já, tudíž se jim během prvních pěti minut sledování filmu nevyvalí záplava všech dlouho nevzpomenutých emocí, co měli s knihou spojeni a zbytek filmu neprobrečí případně neprohýkají zármutkem a dojetím. Je to ale i film pro ty, co tradičně nemají rádi Disneyovky, ať už kvůli animaci nebo kýči, protože Favreau se od obojího dokázal ne sice úplně odprostit, ale udržet to v mezích, kdy to člověku nemusí moc vadit. No a nakonec je to pro všechny, co mají eště schopnost užít si film pro děti a nehledat na něm hnidy.


PS: tehle díl (ano čeká nás jistě sequel, film je komerčně nesmírně úspěšný - budget 170 a momentální výdělky už před 500 mega) zpracoval jen obsah první povídky z Knihy Džungle, tedy Mauglí tam nevyroste, a spoiler2:  eště se nevrátí k lidem, ani zpět do džunle ani zpět k lidem, s tím vším se bude potýkat až v dalších dílech.

PPS: stejně se nemůžu dočkat té verze od Andyho Serkise, kde Sherlock mluví tygra!

PPPS: u filmů, které se mě obzvlášť emočně dotkly, považuji za nevhodné dávat pod obrázky caption. Deal with it.




6 komentářů:

  1. Takze jsem nakonec asi rad, ze se mi do detstvi mezi Kocoura Modroocka a Programovanie v jazyku Lisp nevklinilo moc knih, kde se slavici nabodavaj dobrovolne na ruze. A omezovac kysliku Scarlett bych si nechal libit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to bud, pac to sou rany kere se (evidentne) nikdy nezahoji...

      Vymazat
    2. Detstvi bez "Od krystalky k modelum s transistory" nebylo detstvi.

      Vymazat
  2. Pred modrym platnem. Tentokrat pred modrym. Ve filmu hrajou skutecne listy rostlin a ty by svou zelenou sabotovaly cely zakl. princip. Pred modrym.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To vysvetluj Hurvinkovejm trenkam.

      Vymazat
    2. jo vidis, pravda, modre. je to i v tom behind the scenes. brain fart. opraveno. diky.

      Vymazat