Recenze: The Post - zase jedni novináři v "akci" [7.3/ 10 A.S.]

03:39 Myval 5 Comments

1. Když se řekne SpielbergHanks a Streep, člověk ihned pochopí, že půjde o skvěle řemeslně připravený snímek s výbornými hereckými výkony a divákovi pravděpodobně předkládající nějakou zajímavou látku. Ať už jsou na plátně ztvárněná fantaskní stvoření nebo reálné historické události. Přeci jen Spielberg má na kontě 3 Oscary a rozmanité filmy jako E.T., Indiana Jones (včetně nejlepšího dílu Raiders of the Lost Arch), JawsMinority ReportMunich,  Saving Private RyanLincoln nebo mé oblíbené Catch Me If You Can. Snímky dohromady zastupující snad všechny možné kinematografické žánry.  Prostě u něj si vybere asi každý fanoušek filmu.

2. Dalo by se tedy říct, že jít do kina na Spielbergův film, ještě navíc obsazený hvězdami typu Tom Hanks a Meryl Streep (kterým zdatně sekundují Bob OdenkirkSarah Paulson nebo Alison Brie), je sázka na jistotu. A v jistém smyslu je. V tom, že to bezpochyby je kvalitní film, skvělé řemeslo a zajímavý námět. Ale na to, aby si ho opravdu užil, musí mít divák aspoň elementární: A) zájem o žurnalistiku, B) znalost americké historie, C) jakous takous orientaci v politickém prostředí Ameriky sedmdesátých let. Bez toho se ve filmu snadno a rychle ztratíte, nebo nebudete schopen či ochoten sledovat nit dialogů, které předkládají, proč je The Post, snímek o "boji za pravdu" a zároveň o odvážné vydavatelce novin, vlastně napínavý a čím má nejvíc zaujmout.

3. The Post začíná v roce 1966 ve Vietnamu, kam na základě pokynů tehdejšího ministra obrany, Roberta McNamary, právě zamířil armádní analytik Daniel Ellsberg, aby vytvořil studii ohledně postupu a šancí Američanů ve vietnamské válce. McNamara zamýšlel, že by se taková analýza mohla jednou hodit budoucím politikům a historikům, až budou zkoumat dějiny a třeba se z nich chtít něco poučit. Ještě v letadle cestou zpět řekne McNamara prezidentu Johnsonovi, že podle něj ta válka vypadá beznadějně, ovšem po přistání do médií uvede protichůdný výrok. Dušínovského analytika Ellsberga toto "pokrytectví" poněkud rozladí a rozhodne se přispět svou troškou k tomu, aby se veřejnost dozvěděla pravdu.

moment, v politice se neříká pořád jen pravda??

4. Tou troškou je poskytnutí části té studie (odhalující tu pravdu) novinářům. Novináři ihned skočí po šanci zvýšit si prodejnost publikováním citlivých dokumentů, díky kterým veřejnosti odhalí "jak vláda o Vietnamu lže už 30 let". Což se samozřejmě vládě nelíbí, a tak se začne různými způsoby bránit. Jedním z nich je zahájení soudního procesu, jehož cílem je vymožení soudního zákazu studii nadále publikovat, natož ji vydat v celém rozsahu. Pokud v takové situaci deník The Post citlivé materiály (přezdívané Pentagon Papers) i tak uveřejní, mohli by jeho představitelé teoreticky jít do vězení. Nebo minimálně svým rozhodnutím The Post zlikvidovat. Budiž konflikt.

to si mám kvůli tom fakt jít sednout? me too?

5. Spielberg nás ale zatáhne ještě na jiné bitevní pole. A to sice do vedení novin The Post, kterým momentálně (díky sérii úmrtí a různým nešťastným událostem) šéfuje vydavatelka Katharine Graham (Meryl Streep). Tedy žena. Která je nyní v situaci, kdy se po ní chce rozhodnutí zásadního významu pro noviny i jejich zaměstnance. Ale Katharine si zároveň uvědomuje, že její role ve vedení není všemi vnímaná pozitivně, a budiž jí k dobru, že si i realisticky uvědomuje proč. Noviny vést nikdy nechtěla, necítí se na to tak úplně kvalifikovaná a neumí (nebo nechce) si "pochlapsku" prosazovat svou. Dokonce se ptá ostatních na názor a radu. Což je na tak vysokém postu chování jistě nezvyklé a není po chuti všem. Budiž konflikt 2.

nenechala sem zaputou plotnu?

6. Zveřejnit, nebo nezveřejnit? To je ovšem to, oč tu běží. Film ale běží (spíš se plouží) dvě hodiny, a pokud nejste opravdu fanatici do novinařiny, americké historie nebo politikaření (případně feminismu), tak tipuju, že vás místy bude trochu nudit. Problém je i v tom, že trailer působí daleko dramatičtěji, než pak film samotný skutečně je, takže divák může mít jiná očekávání. Pokud se ale naladíte na to, že stejně víte, jak to dopadne (protože jinak by se o tom asi netočil film, kdyby nakonec Meryl vyměkla a nepublikovala to), a víc než akční drama vás zajímá sledovat psychologický boj různých zájmových skupin a politikaření, které se vede uvnitř i vně novin, a chcete přemýšlet nad tím, kde končí státem chráněný zájem na udržení tajemství a začíná nárok veřejnosti na to, aby znala pravdu, mohl by vás film bavit. Koneckonců v dnešním politickém klimatu, v post-Snowdenovské USA, v USA, kde prezident Trump opakovaně dává různým médiím a novinářům najevo (nebo jim přímo v tomto smyslu otevřeně vyhrožuje), že by je raději umlčel, je to téma pořád žhavé.

co to ten prezident zas mumlá?

7. Do filmu se bohužel nedostala spousta zajímavých aspektů celé této pravdivé kauzy. Jako například jaký problém bylo v roce 1970 nechat někde okopírovat několik tisíc stránek, natož stránek obsahující státní tajemství, za jejichž kopírování byste mohli pak být stíháni za protistátní konspiraci. Spielberg byl na výrobu a vydání tohoto filmu tak natěšený (právě i v kontextu Trumpových bojůvek proti "fake news"), že film byl sestříhaný v rekordním čase 2 týdnů a celá jeho výroba trvala méně než 9 měsíců. Což je na takovouhle produkci opravdu unikátně krátká doba. A to ještě před vydáním filmu Spielberg čekal na souhlas pozůstalých, protože chtěl mít jistotu, že se nezpronevěřil tomu, jak to opravdu celé bylo. Film: 7. Žánr: 8. Koukatelnost: 7.

takovouhle pohodu bysme tu měli, kdybych tomu tady velel já

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Rychlý sled chrlení důležitých informací v dialozích. Poddimenzovaná postava Bena Bradleeho (Tom Hanks). Ten má v určitém smyslu v příběhu sice zásadní roli, ale při sledování je zjevné, že režisér vypráví hlavně příběh Katharine a její mužští kolegové jsou tam víceméně jen do počtu. Podle mě je trochu škoda, že se na Bena film víc nesoustředí a to nejen z důvodu, jaký měl později význam v novinařině. A ještě víc mě mrzí, že Spielberg nenatočil samostatný film o Bradleem, protože ten měl z mého pohledu zajímavější život (o něco později, než je děj snímku The Post, nechal Bradlee publikovat zprávy o Watergate) a dilemata, která musel řešit. Jeho sestra měla údajně poměr s prezidentem Kennedym a Bradlee se spolu se CIA měl podílet na utajení a zničení důkazů o nejen tomto faktu a dělat justici různé obstrukce. A příběh o Katharine, silné ženě, o které od začátku tak nějak automaticky tušíme, že bude ještě silnější, než se na začátku dělá, je z mého pohledu prostě méně nosný.

nechala. a sakra.

9. Co se mi na filmu líbilo? Přes to, jak mne postava Katharine neoslovila, ji Meryl zahrála samozřejmě skvěle a obzvláště dobrý moment měla ke konci filmu, kdy prochází jakousi transformací. Jako vždy a všude mne potěšila přítomnost Boba Odenkirka (Better Caul Saul). Námět sám o sobě je zajímavý. Ze scénáře bylo patrné, že za ním je spousta práce a že ho psal někdo, kdo problematiku novinařiny vyloženě žere. Není divu, když se tedy v titulcích člověk dočte, že jedním ze scénáristů je Josh Singer, který psal i Spotlight, vítěze v Oscarové kategorii nejlepší film a nejlepší scénář z roku 2016. Tady má ale Singer bohužel méně zajímavé jednotlivé postavy. 

Just call me Jimmy
10.  Pro koho film je? Pro obdivovatele žurnalistiky, americké historie nebo politiky obecně. Pro studenty práv nebo začínající právníky, film na této úrovni nabízí mnoho podnětů k zamyšlení. Pro fanoušky Spielberga, Hankse nebo Streep. Pokud je znáte a stále je máte rádi, nebudete zklamaní. Pro ty z vás, kteří by chtěli vzít na rande nějakou intelektuálku/intelektuála, u kterých není jisté, jak moc vážně to s tím zaujetím ve vyjadřování se k věcem veřejným je, ale chtěli byste to zjistit. Po filmu se určitě rozvine debata, která to osvětlí. A pro ty, kteří si pak plánují pustit z mého pohledu po všech stránkách lepší film Frost/Nixon, na který vás The Post krásně náladově i informačně připraví. Jen nevím, jestli se během této šlechetné a zcela humoru prosté přípravky nebudete tak trochu nudit. 

5 komentářů:

  1. Jeho sestra měla poměr s Kennedym? No jasně, že měla. Jak se jmenovala ta žena, která neměla poměr s Kennedym? Určitě si vzpomeneš, byla to nějaká černoška z Mississippi, která se proslavila tím, že jako jediná žena v USA nespala s Kennedym. Byly toho tehdy plné noviny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zamestnat CIA tutlanim sestrina mrdu? Nagyova bledne zavisti.

      Vymazat
    2. jo tu kauzu si pamatuju. bylo ji asi 60 uz kdyz se Kennedy narodil. To ji zachranilo. Ale ty si to pletes, nebyla z Missisippi, byla z Missouri. Po pohrbu JFK preci dala ten zasadni rozhovor ve kterym rekla ze si ke svym sto sedmym narozeninam neprala nic jineho nez si s nim aspon podat ruku ale ze uz ani to nestihne, no. Chudak zenska. Cely zivot tvrde makala na pstruzi farme ve svem rodnem meste Troy, Missouri, a snila sve male rybi sny… A takhle to dopadlo. Nutno rict ze jeji smrt o tyden pozdeji zarmoutila nejdenoho pstruha.

      Vymazat
  2. Pomoc, temdlenc clanek zmodral, ale ty starsi ne! Zkouska makrofonu.

    OdpovědětVymazat