18. července 2016

Epimetheus Nejdetonický - neděle

1. Epimetheus vyskočil z postele, a běžel k oknu svého pokoje. Podíval se směrem k baráku Sklepicových, jedinému dalšímu domu v okolí několika kilometrů, a viděl že uprostřed noci žhne uvnitř stavení oranžovo-rudý plamen.

2. Epimetheus jen těžko odtrhával oči. Sledoval jak se plameny rozprskly po kuchyni, a svižně oblízly mrtvolu paní Sklepicové, která stále ještě seděla u kuchyňského stolu. Adam nebyl na dohled. Epi přešel do obýváku, odkud měl ke Sklepicům lepší výhled. Cestou vzal mimoděk do ruky telefon a uvažoval nad tím, že zavolá požárníky.

3. Z obýváku pak ale místo volání požárníkům chvíli fascinovaně pozoroval, jak paní Sklepicové hoří zaigelitkovaná hlava, z ní čouhající vlasy, pod nimi zástěra, nebo co to měla na sobě, a jak se plameny pomalu ale jistě šíří po tapetách. Po Adamovi stále ani památky.

4. Epimetheus už už chtěl vytočit 150, ale pak se přistihl při velmi černé myšlence. Že vlastně není kam spěchat. Zastrčil si telefon do kapsy pyžama s obrázky kleští a motorové pily, a pomalým krokem si došel do ledničky pro mléko, postavil konvici a začal si dělat kakao. K tomu si připravil na talíř 5 sušenek ve tvaru zvířátek. Pečlivě si vybral želvičky a nosorožce, ty jedl nejraději. Po asi 10 minutách mu došlo, že by se měl možná taky obávat o to, aby od hořících sousedů nechytlo jeho vlastní obydlí. 

5. Jenže v tu chvíli se v kuchyni u Sklepiců začalo dít něco skutečně zajímavého. Z podlahy se zvedl Adam. Z těla si strhl košili, kterou začal máchat kolem sebe. Přes kouř a plameny ale už nebylo skoro vidět, zalitoval Epimetheus. Rád by si býval užil trochu víc toho jak s sebou Adam škube v záchvatech paniky a bolesti.

6. Epi se ještě pohledem zastavil nad tím, jak se stařence, jíž se škvařily prsty u rukou a z paží odkapával pomalu se rozpouštějící tuk, začaly ruce vzpínat zdánlivě k nebesům. Ještě po mnoho let poté platilo, že v ohni "tancující" paní Sklepicová byla jedna z těch nejvíc zajímavých věcí, co Epimetheus kdy viděl. Fascinovaně zíral na apokalypsu ve vedlejším domě, když z kouře a plamenů opět vykoukla Adamova postava. Něco se na jejích obrysech změnilo.  Epimetheus zaostřil, a v hrůze zjistil, že změnou byla Ripleyová, kterou Adam měl přes hlavu.

7. Epi upustil hrneček s kakaem, skočil po dvěřích a bez rozmyslu jen v pantoflích a pyžamu vyběhl ven směrem ke Sklepicovým. Než však přeběhl vlastní zahradu vynořila se z prasklého přízemního okna u Sklepiců tlustá chlupatá ruka, která z něj ven vyhodila syčící a naježenou Ripleyovou.

8. Epimetheus kočku rychle popadl a běžel s ní domu. Tam jí pečlivě prohlédl. Naštěstí to vypadalo, že mimo pocuchané a mírně popálené srsti a záchvatu slinění byla v pořádku. Epi skrápěl její srst slzama a přitom jí k sobě tisknul jako by jí chtěl udusit. Nemohl uvěřit tomu, že jí Adam zachránil. A sám přitom zůstal v hořícím domě!

9. Epimetheus se rozhodl, že je opravdu na čase zavolat požárníky. Po telefonátu vyběhl znova před svůj dům, aby se podíval po Adamovi. Po tom ale nebylo už ani vidu ani slechu. Epimetheus se opatrně přiblížil k oknu do Adamova pokoje, a přes kouř a plameny viděl v rohu sníženého přízemí schouleného Adama jak objímá svůj počítač. Nehýbal se. Epi se vší silou přemohl aby nemyslel na to, že semišovýma pantfolema stojí v bahně. Což nenáviděl protože to jde špatně čistit. Sehnul se pro kámen a prohodil ho Adamovým oknem. Dírou po kameni vyšlehly plameny. Požárníci nikde. Bylo nutné jednat.

10. Epimetheus doběhl ke studni, kterou paní Sklepicová používala k zalívání dýní a begónií pomocí tmavě zelené a místy zpuchřelé hadice, která se vinula po zahradě jak opilá kobra. Teď ale přišla vhod. Epi k ní přiskočil, otočil uzávěr, a běžel se stříkající hadicí zpátky k Adamove pokoji. Tam ji oknem prostrčil dovnitř, namířil na Adama, a chvilku tam takhle stál, než mu došlo, že pokud neodejde, tak brzo chytne i on sám. Naštěstí v té chvíli už slyšel z dálky hasičské auto. Ještě než za sebou zaklapl dveře do svého domu, pozdržel se ale u Adamova okna, protože zjistil, že má z ničeho nic olbřímí erekci, které se chtěl věnovat. Ten večer si napsal do notýsku nejen zcela rekordní čas, ale i tuto poznímku: "Nekrofilie? Pyrofilie? Homosexualita? Sadismus? Zkonzultovat s Dr. Křehčíkem".

Žádné komentáře:

Okomentovat