Genius - film nezachrání ani jindy geniální Colin Firth [5/10 A.S.]

22:33 Myval 5 Comments


1. Genius, příběh o grafomanovi a jeho urputném ale laskavém editorovi mi byl podle popisu a traileru blízký. Americký spisovatel Thomas Wolfe byl schopný chrlit ze sebe extrémně rozsáhlá díla o tisíci stranách a statisícech slov a s ohromným množstvím velmi rozvitých vět, na nichž si zakládal. A jen velmi těžko se smiřoval se škrty ze svých originálních textů. To ho dostávalo do vyhrocených situací s Maxwellem Perkinsem, pečlivým editorem z New Yorského nakladatelství Scribners. Chápu. Mám se svým editorem na Faulknerovské téma "kill your darlings" taky tristní debaty, a to sem grafoman co si vo kvantitě (natož kvalitě) Wolfova psaní může nechat jen zdát.

2. JENŽE. Fakt si umíte představit záživně podaný příběh stojící výhradně na střetu povolání "spisovatel" a jeho "odpovědný redaktor"? Z první poloviny minulého století navíc? Což je důležité, protože v té době nebyly počítače, takže když nám kamera chce ukázat jak Max Perkins (Colin Firth s kloboukem, který nesundá snad ani na vteřinu během celého filmu) pracuje, znamená to že kamera zírá do rukopisu, po kterém pomalu jede Colinův prst, a když najde chybu tak jí zakroužkuje fixem, nebo dopíše slovo, a pak se takhle postupně pinoží dál? A když nám režisér chce ukázat, že Wolf píše zajímavě, tak to udělá tak, že kamera kouká na Firtha jak v průběhu dne otáčí stránky a zaujatě do nich zírá? A když máme vidět souboj o věty, tak to znamená že se díváme na Maxe a Toma (Jude Law, ano, další Brit hrající Amíka v tomhle filmu o Američanech, obsazeném skoro výhradně Angličany a Australany) jak zuřivě bodají prsty do nějaké stránky, čtou si navzájem věty a kroužkují co kde má nebo nemá být?

pánové, jak se vám líbí moje hnědé boa?

3. Navíc to natočil divadelní režisér, a je to poznat. Ono to celé krásně vypadá (i když na můj vkus je to příliš hnědé, a mono max tri-tonální, asi abyste si furt uvědomovali "tohle je výpravný a navíc umělecký film"), ale působí to divadelně. Možná tím jak neblaze (nejen) Jude Law přehrává - jakoby dělal špatnou imitaci Joaquina Phoenixe z I'm Still Here a jak za divadlo mnohokrát oceněný ale s filmem debutující Michael Grandage dělá kompozice  obrazů vyloženě divadelně, včetně toho, jak rozmisťuje a posouvá postavy v jednotlivých scénách. Kdo chodíte rádi do divadla to v tom určitě uvidíte. Kdo znáte film Tootsie, a chcete si připomenout vtipně podané expoziční vs umělecké střetnutí na divadle tak si přečtěte stránku 4 a 5 Tootsie scénáře.


podívej, já miluju hnědou zrovna jako ty, ale tady toho hnědáka vyškrtni

4. Scénář napsal talentovaný John Logan a je to opět jedno z těch děl, co původně putovalo nějakou dobu na blacklistu, tedy seznamu "nejzajímavějších nezrealizovaných scénářů roku". Moc to nechápu, protože právě ten scénář mi přišel problematickej, jelikož se soustředil vlastně jen na dialogy o tom, jestli je nutné vyházet 100 nebo 300 stran případně kterou větu vyškrtnout. Já vím že tyhle debaty můžou být nekonečné, stejně jako čtení Wolfovejch nekonečnejch grafomaních (ale asi geniálních) výtoků, ale proč na to má divák dvě hodiny koukat? Jak se někdo baví o tom který slovo vyškrtne, či hůř, jak ho fixem škrtá z rukopisu? 

píšou tam o tom že máš na sobě hnědý kabát?

5. Celý film by se dal shrnout asi takto: Firth sedí za stolem, a čte rukopisy. Firth dostane obdvláště dlouhý rukopis, kterýžto je ovšem tak strhující, že ho musí číst cestou na vlak, ve vlaku domu, doma místo povídaní si s dětma nebo manželkou (což je docela pochopitelné, měl těch harantů příliš a manželka zjevně neukojená, nejen umělecky), a cestou zpět do kanceláře druhý den. Enter Jude Law a jeho maniakální ztvárnění extravagantního spisovatele kterého nechce nikdo vydat, protože je grafoman. Podívají se na sebe a vznikne velká láska nebeská otcovsko-synovská. Pak se zhruba třetinu filmu dohadují o slova, mezičímž se tu a tam na plátně mihne i nějaký jiný spisovatel z té doby (Fitzgeralrd, Hemingway, které taky hrají dva britové- Guy Pierce a Dominic West) a jen ve velmi vedlejších rolích nějaká ta ženská. Třeba dobrá ale naprosto nevyužitá Laura LInney, coby Maxova manželka, nebo Nicole Kidman, nezajímavě ztvárňující Wolfovu partnerku Aline Bernstein. Fun sad fact: Aline byla v realitě o nějakejch 20 let starší než Wolfe. Ale to by zřejmě filmové plátno neuneslo, takže proč vedle Lawa neobsadit někoho kdo je starší jen o let 5 a ty se eště snaží zvrátit botoxem, co to de, že ano.

tenhle rukopis vypadá nějak méně hnědě než sem zvyklý...

6. Scénář Logan napsal na zákadě biografie of A.Scotta Berga, což je Pulitzerovou cenou oceňovaný autor a kniha Max Perkins: editor of genius byla bestseller. Možná se kniha o editování knih čte líp, než se kouká na film o té samé činnosti. A rozhodně byl lepší ten název, protože se dal vykládat dvěma způsoby. Je tu génius Tom, za své psaní, nebo jím měl být být Max, zejména za to, že Wolfa neuškrtil při jednom z jeho excentrických záchvatů?* 

už mám tý hnědý dost! Dost říkám! 

7. Film mě celkem nudil, a to nejdivnější na tom je to, že se mi nejhůř koukalo na Colina Firtha, co je za jiých okolností důvod pro mne si film zaručeně aspoň trochu užít. Tady se využilo jeho přirozeně genetlemanského a upjatého vzezření, ale dohromady s tím kloboukem a stem odstínů fekální hnědé, která ho pořád obklopovala, a tím, že tam byly dlouhatánské scény kde jen jezdí rukou po stránce rukopisu, případně se s Lawem o té stránce baví, nebo hůř, chodí po městě s tou stránkou v ruce a do toho ji čte voiceoiver, to prostě nebylo ono. A nepomohlo tomu ani občasné napětí, které vytvářely sváry mezi ním v situaci kdy se Law vzpíral jeho dramaturgickému vedení, nebo Kidman tomu, že jejímu příteli, kvůli kterému opustila manžela a dvě děti, stoupá sláva do hlavy a schyluje se k rozchodu.

miláčku, zavážeš mi tu hnědou kravatu prosímtě?

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Námět, který vynechal vše lidsky víc zajímavé z příběhu určitě nesmírně zajímavých osobností, jakým manický Wolf i precizní Perkins zřejmě byli. Dialogy a voiceover citující z Wolfowých knih. Což možná (ale fakt jen možná) mohlo být zajímavé pro nadšence do Wolfowy prózy, nebo fanatiky přes dvacátá léta v Americe, ale pro běžného, byt literárně zaměřeného diváka to nebylo úplně ono. Plus to často působilo jako hra, nikoliv film. A ty přízvuky imitující Američany se taky né vždy úplně povedly. Stejně jako to přehrávání.

myslíš že nás uprostřed vší té hnědé vidí?

9. Co se mi na filmu líbilo? Mně osobně nic. Fakt nic. Skoro to nešlo dokoukat. Ale pokusím se o nějakou objektivní kritiku: asi to má dobrou kameru. Dělal ji Ben Davis, a ten umí (Seven Psychopaths, Guardians of Gallaxy, nebo mnou napjatě očekávaný Dr Strange,). Asi to bylo historicky docela akurátní. A mělo to pěkný kostýmy. A bod to musí dostat za odvahu, udělat film o tak (zdánlivě) nudném povolání jako je knížní korektura. V rámci svého žánru (biografie, drama) tomu dávám 6,5 protože tam chybí ten element "dramatu" a i dostatek detailů na to aby to byla pořádná biografie, a v rámci filmu 3,5 protože to je nudné, divadelní, chladné, sterilní a zároveň přehrávané.

dělej, budem předstírat že tu nejsme, zapadnem v tý hnědý

10. Pro koho film je? Pro zaryté ale opravdu zaryté fanoušky Colina Firtha. Pro fanoušky Juda Lawa to moc není, protože tam hraje a vypadá jako Joaquin Phoenix. Pro nadšence do americké literatury minulého století. Uznávám že Thomas Wolfe je zajímavý autor a postava, akorát je podle mě lepší si od něj nebo o něm něco přečíst, místo dívání se na tenhle film. Film je ale rozhodně pro všechny fanoušky barvy hnědá. Takže jestli svoje dny někdo z vás tráví zíráním do záchodových mís, nebo hňácáním svých exkrementů, tenhle snímek pro vás bude trefa do...hnědého. Tak ať slouží.

možná tam té hnědé mohlo být trochu méně, ano...


* I když přínos Perkinse ke kvalitě Wolfova díla je zpochybňován a nazýván občas i "destrukcí". Ale sám Wolfe Maxe i v momentě smrti viděl jako svého blízkého přítele, kterému vděčí za mnohé. 


5 komentářů:

  1. Co je to hnědé boa? Zní to perverzně. Nějaká nová sexuální praktika Františka Fuky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to je vec podobna te co ma nikole na krku na tom obrazku. s fukou a jeho sexualnima preferencema to ma, domnivam se (ale neni to z overeneho zdroje) pramalo spolecneho.

      Vymazat
  2. FIXEM? The permanent marker was invented in 1952 by Sidney Rosenthal. 1952 > 1950 => blbost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I kdyz, teda,... Lee Newman patented a felt-tipped marking pen in 1910... Koukam, ze kolem fixu bylo taky docela zivo, bude nakej film o patentovy valce fixacu? Ja, Heinrich Centropen?

      Vymazat