18. července 2018

Recenze: Sorry to Bother You - další fantastický režijní debut [9/10 A.S.]

1. Absurdní komedie Sorry to Bother You není film pro každého. Je to totiž velmi svérázně natočené dílo. Satira zaměřující se na slovní i fyzický humor týkající se rasismu, konzumního způsobu života, technologického pokroku i lidských vztahů samotných. A je natočena tak, že jí budete buď milovat, nebo z kina odejdete s pocitem, že režisér byl asi na drogách, když to psal a natáčel. A ano, drogy se ve filmu také objeví.

2. Hlavním hrdinou filmu je mladý černoch, Cassius Green. Což má v angličtině výslovnost vtipně podobnou větě "cash is green" a sám Cassius si nechává říkat zkratkou Cash. Cash je tak trochu na životní křižovatce. Nemá práci, bojí se smrti, občas ho trápí pocit, že vybouchne slunce, a z těchto pseudofilosofujících nálad mu musí často pomáhat jeho dost extravagantně působící přítelkyně a jakási avantgardní umělkyně v jednom - dívka jménem Detroit (Tessa Thompson aneb Charlotte ze seriálu Westworld). 

3. Cash nakonec zaměstnání najde. Coby pracovník call centra, který lidem po telefonu prodává vnucuje různé věci, bez kterých by se jistě dále neobešli. Způsob, jakým je ta práce ve filmu vykreslená, je opravdu vtipný, ale snímek se hlavně zaměřuje na možnost postupu v práci, který je tím lepší, čím méně černě na lidi působíte. A do toho je ještě řešena otázka novodobého otroctví, odboje proti němu a postavení různých minorit ve společnosti.

16. července 2018

Izzy Gets the Fuck Across Town - interview with director Christian Papierniak: Let them just exist

I recently saw a really great and funny movie. Izzy Gets The F*ck Across town, directed by Christian Papierniak, is an indie movie about a riot grrrl trying to get “across” town in time to stop her ex before he marries someone else. It has an unusually fresh and punk-ish feeling to it that I particularly enjoyed and that I find great to see on big screen these days. I could even say in a way it took me back to my twenties and made me reminiscent in the best possible way. But even for those who have not lived through a part of their life that is similar to the story they are watching, I truly believe they will find a lot of entertainment in this movie throughout. 

So for those of you who would like to know more about the movie and the process of creating it, here is an interview with the director as Christian was kind enough to answer my many questions.


Sit back, and enjoy this piece that clearly showcases a true love and passion for film, filmmaking, and creativity. Oh and in case you have yet to see the movie, do not reveal the spoiler protected part, we talk about the ending there a lot. I mean it.


12. července 2018

Recenze: Hereditary - originalita v temném hábitu [9.3/10 A.S.]

1. Hereditary je nový horor a je to opravdu děsuplný snímek. Který vytváří takovou zvláštní atmosféru napětí a strachu a to velmi zajímavým způsobem. Až na pár scén totiž naprosto upouští od jakýchkoliv typizovaných lekaček a momentů jinak standardních u tradičních hororů a radši dává přednost pomalému budování dost tísnivé a dost psycho atmosféry.

2. V rodině Annie (Toni Collette, která by za svůj výkon v tomto filmu měla být nominována na Oscara) nepanuje zrovna dobrá nálada. Zemřela babička, Annina dost dominantní a hlavně docela podivná matka, a připravuje se její pohřeb. Nejvíce z rodiny truchlí introvertní a podivínská Charlie, které babička velmi chybí. Rodina se ji snaží rozptýlit a přitom vycházejí na povrch různé nepříjemné události, které se staly v životě Annie, a ještě nepříjemnější povahové rysy babičky, jejichž dozvuky ovlivňují snad celou rodinu a kterým se nejlépe brání Annin syn Peter (nesmírně talentovaný Alex Wolff, který mne zaujal už ve filmu My Friend Dahmer). Ale ani ten to nemá jednoduché. Babička po smrti, matka se chová divně, sestra byla asi divná vždycky, otec (Gabriel Byrne) uniká konfrontaci, to vše je zasazené do velkého domu a podkreslené tajemnou hudbou.

3. Debutujícímu režisérovi Ari Asterovi se podařil opravdový majstrštyk. Film totiž do nejméně dvou třetin překvapuje, co se týče děje, i původu děsu, nebo spíš tísně. Navozuje podobný pocit, jako mohl mít divák třeba u sledování filmu The VVitch (který je shodou okolností od stejného studia - A24 - jehož tvorbu obecně doporučuju). Kdy ty nejhorší pocity pramení z toho, že je vše, na co se koukáte, zasazeno do extrmémně psycho atmosféry, ve které se filmové postavy ocitají.

9. července 2018

Recenze: Black Water - Jean-Claude, Lundgren a potenciální pornoherečka na ponorce, co víc si přát? [4.7/10 A.S.]

1. Film Black Water je hrozně špatný. A po skoro všech stránkách nepovedený. Stupidní neoriginální scénář (film začíná trochu jako Saw a pokračuje jako Escape Plan, jen aby končil jako Miami Vice zkřížené s Mlčením jehňátek), pekelně natočené akční scény, kdy lze člověka střelit z několika metrů samopalem do břicha, aniž by ho to jakkoliv oslabilo v následujícím boji, a pochybné herecké výkony. Ale přesto vám ho doporučím. Je totiž dost zábavný. 

2. V hlavní roli je stále ještě sexy a v super formě Jean-Claude Van Damme, který neztratil nic ze své baletní elegance ani specifického hereckého stylu. Jean-Claude se v roli tajemného Wheelera probere v nějaké temné kobce, neví, jak se tam dostal, proč tam je, nebo kde je. Jediným dalším člověkem, s kterým Wheeler může skrze zeď sousední cely komunikovat je Marco (Dolph Lundgren). Ten sice také neví, proč je chudinka Jean-Claude tam, kde je, ale ví aspoň zhruba, kde se oba nalézají a co je tam čeká. Nic pěkného, samozřejmě.

3. Vyjde najevo, že jsou oba vězněni na jakési podivně luxusní ponorce. Luxusní, protože má stropy skoro 4 metry vysoko v jakékoliv místnosti, do které se kamera podívá. A tahle ponorka je plovoucím tajným, ale americkou vládou podporovaným vězením pro ty nejnebezpečnější kriminálníky. Ano, člověk se už v této chvíli může zasmát s vědomím, že takový druh zábavy bude pokračovat.

4. K Jean-Claudovi se záhy připojí slečna s makeupem a projevem odkvétající pornoherečky (Jasmine Waltz) a hereckými kvalitami jen mírně tento obor převyšující. A společně pak bojují proti zlému nepříteli. Kdo je zlý nepřítel a proč, není moc jasné, ale to je fuk. Samozřejmě že v Black Water jde o flashku, na které je seznam veledůležitých aktivačních kódů (tentokrát ne na atomovky, ale na spící agenty, nicméně všichni ve filmu se tváří, jako kdyby to byly atomovky), chudák Jean Claude je obviněn z velezrady, konspirace proti USA, CIA, FBI a pravděpodobně celému světomíru. Nám ale stačí jediný pohled do nevinných očí tohoto zraněného belgického srnce a víme, že ON by NIC z toho NEUDĚLAL a je nutné mu fandit.

3. července 2018

Solocast - přehled několika filmů - bez spoilerů

Nějak už mě nebaví poslední dobou pořád něco psát, a naopak mne čím dál tím víc zajímá mluvené slovo. Dokonce jsem si za tímto účelem zakoupila nový mikrofon a jako hned druhou nahrávku s ním  jsem zachytila své myšlenky k několika filmům z poslední doby. Které jsem viděla v kině ale nestihla o nich napsat. A že jich mám v zásobě hodně. Nemusíte se tentokrát ovšem bát jakýchkoliv spoilerů, nahrávka totiž žádné neobsahuje. Pouze krátký přehled dojmů o filmu, nějaké informace k jejich výrobě, nadávání na to, na co je u nich možnost nadávat, chválení pokud je co chválit a hlavně mé oblíbené bodové ohodnocení a případné doporučení na závěr. Takže, když zmáčknete play, můžete si poslechnout jak mluvím o těchto filmech, v tomto pořadí: The Disaster Artist, Proud Mary, Jigsaw, Jumanji: Welcome To The Jungle, Oceans 8, Book Club a Overboard. 

20. června 2018

Recenze: Tag - zábavný film o zábavné hře kterou chci hrát! 7/10

1. Film Tag je především lehká zábava na jeden večer. A jako takový by se měl i ten snímek brát. Natočil ho všestranný  tvůrce Jeff Tomsic jako svůj celovečerní debut.  A podle mě tahle komedie o partě mužů ve středním věku, kteří si již po několik dekád zpříjemňují život a prohlubují své přátelství tím, že jeden měsíc v roce hrajou hru "na babu", funguje tak jak má.

2. Ano, mohla by mít trochu méně ploché postavy a chytřejší konec. Ale proč koukat darované letní crazy komedii na zuby, že? Když navíc v hlavních rolích jsou: ultra-mega-uber-sexy Jeremy Renner (Wind River), jako obvykle slušňácký Ed Helms (The Hangover), výtečný komik (a nyní již i zavedený herec) Hannibal Burres (Blockers) a v neposlední řade ležérní Jake Johnson (The Mummy, Lets Be Cops  převlečený za Jasona Mantzoukase (Lego Batman Movie, How To Be Single) a svůj komediální talent opět potvrzující krasavec Jon Hamm (Baby Driver).

12. června 2018

Recenze: I Feel Pretty - překvapivě povedená pohádka [6.7/10 A.S.]

1. Film I Feel Pretty je vlastně docela zábavný snímek, který ale jako takový je pouze pro relativně úzkou skupinu diváků. Tedy spíše divaček. Je to totiž silně romantická komedie o tom, jak nedokonale se cítí jedna průměrně vypadající a duševně křehká žena, která by si moc přála, aby vypadala jinak (lépe). Tu ženu ztvárňuje Amy Schumer, úspěšná americká komička a herečka, která se nebojí ukázat sebe sama v tom nejmíň lichotivém světle, co to asi jde.

2. Tedy přesto, že nemá vypracovanou a štíhlou postavu, se nebojí nechat vyfotit v plavkách, ve svém stand-upu často mluví o tom, jaká je šlápota, alkoholička, nebo jak někdy smrdí. Tímhle ovšem odradí spoustu potenciálních diváků a fanoušků, většinu tipuju z řad heterosexuálních mužů. Kteří (vcelku pochopitelně) chtějí většinou koukat (sahat, lézt) spíš na ženu, která není alkoholička, nesmrdí a která nemá na břiše pneumatiky a pokud je promiskuitní, tak to šikovně tají.

3. Pokud mám soudit podle toho, jak na Amy Schumer reaguje moje okolí tady, tak vnímám, že ji mají velmi v oblibě hlavně ženy, pak homosexuálové a pak starší muži. Mladší heterosexuálové většinou vykazují známky nějakého strachu nebo zhnusení z toho, jak se chová a jak vystupuje či vypadá. Na jednu stranu tomu rozumím, Amy ve svých rolích (jak na pódiu, tak na plátně) často hraje buď blbky, nebo naopak rozjeté neéterické pološtětky a chce to nějakou schopnost nadhledu, uvědomit si, že to jsou třeba jen role a že i pokud mají nějaký základ v realitě, tak že to, co říká, není zas tak daleko od některých zkušeností a pocitů žen. Jen většina žen na to nemá morálku nebo odvahu (nebo motivaci), aby podobné věci o sobě říkaly taky.

8. června 2018

Love, Simon (Já, Simon 2017) - 8/10

Už je poměrně obvyklé, že se aspoň jednou za rok objeví film s homosexuální tématikou nebo postavami, o kterém se mluví, díky záštitě ze strany většího studia. Není neobvyklé, aby se takový film aspoň trochu otřel o nominace na Oscary, protože showbusiness uvěřil tomu, že gay film může být úspěšný především pokud je vážně laděný, je načasován alespoň nějaké desetiletí nazpátek, upozorňuje na těžký život LGBT příslušníků a postavy si v něm projdou aspoň trochu peklem nebo jim jejich okolí útlakem a reakcemi brání ve štěstí. Je taková i novinka v českých kinech s názvem Já Simon? Jak je to s těmi gay filmy?

Kdo klikne, je tajnej gay!

31. května 2018

Spoiler Alert Podcast: Solo: A Star Wars Story. (ASMR)

Na žádost možná jednoho, možná několika posluchačů jsme dali vzniknout tomuto experimentálnímu podcastu na téma filmu Solo: A Star Wars Story. Bez dalšího - pokud chcete slyšet to co jste zaručeně ještě nikdy neslyšeli, stačí zmáčknout play.

28. května 2018

Spoiler Alert Podcast: Isle of Dogs


Kamilovi se u nás ve studiu Bros s Rosťou Koňaříkem za mixážním pultem asi natolik zalíbilo, že jsme stihli probrat ještě nejnovejší počin Wese Andersona - Isle of Dogs. A mezi námi pravidelnými účastníky Spoiler Alertů, Kverulantem, Spimfurtem a mnou došlo poprvé za naší nahrávací historii k vzácné shodě: všichni jsme udělili filmu plný počet bodů. Ale Kamil Fila je přecijen (po všech stránkách) větší kritik, takže se s námi na desítkové vlně nesvezl. Ale i tak film ohodnotil velmi pozitivně. Které scény se nám komu nejvíc líbily a zda má smysl se bavit o tom jestli je Wes Anderson rasista nebo xenofob, a jaké své jiné roli se přiblížil Harvey Keitel i zde? To vše a ještě něco navíc se dozvíte, když zmáčknete play.