Adam Sklepica - pátek

1. V Adamovi se po nálezu matky vařila spousta emocí. Převládající byl ovšem jednoznačně vztek. Adam nechápal, proč by matka něco takového udělala. To, že do domu přišel někdo jiný a matku zardousil, ho ani nenapadlo, protože na sobě měla ty nejsvátečnější šaty, respektive úbor, který vlastnila. Tedy uniformu z Jednoty, kde kdysi pracovala. Adamovi bylo jasné, že přesně takto chtěla být nalezena. A že pokud ji nepřišel zavraždit sám ředitel Jednoty za to, že jim tam léta kradla tašky, a nenapadlo ho, že jí před smrtí donutí si obléct podnikový stejnokroj, aby bylo zjevnější, kdo byl vrah, tak že pachatelem byla matka samotná.

2. Adam ve čtvrtek těsně po objevu zvažoval, že zavolá na policii, do nějaké nemocnice, nebo aspoň na linku tísně. Prostě že bude postupovat jako normální občan a dělat to co by se od člověka, co zrovna našel v kuchyni svojí mrtvou matku, očekávalo. Jenže Adam nebyl normální občan.

Adam Sklepica - čtvrtek

1. Adam se probudil až kolem druhé hodiny odpoledne. Z čehož měl okamžitě špatný pocit. Ne že by musel ráno do práce, nebo něco takového, "pracoval" totiž již léta z domova. Po jediné zkušenosti v klasickém zaměstnání zjistil, že někam pravidelně docházet působí jemu i ostatním neuvěřitelné těžkosti. Ale Adama nyní netrápilo vstávání do práce, ale fakt, že mu matka v sobotu určitě vyčte, že ve čtvrtek zmeškal oběd a bude mít tak na seznamu o bod víc.

2. Vyhlídky na nadcházející kritiku způsobily, že se Adam jen tiše proplížil do koupelny, kde si s velkým sebezapřením vyčistil zuby (činnost, kterou považoval za zbytečnou, protože od mala toužil po tom si zuby nechat všechny vytrhat a jen díky neustálým výhrůžkam od rodičů to neudělal svépomocí), a pak v zrcadle prohlédl záda. Strupový hakenkrajc byl zpět a nyní se zřejmě pomalu hodlal zacelit v jizvu. Adam si povzdechl, a šel rezignovaně zpět do svého pokoje. Takhle brzy po probuzení neměl síly na boj s nacistickou propagandou, která mu bujela na zádech.

Adam Sklepica - středa

1. Adam se probudil s pocitem právě proběhlé poluce. Ohledal své khaki slipy, ale nezjistil žádnou (novou) usvědčující skrvnu a nenašel žádné lepkavé nadělení. Zamyslel se nad tím, co ho vzbudilo a došlo mu, že ten výtokový incident se udál někde jinde.

2. Vyskočil tak rychle jak mu jen jeho 118 kilo dovolovalo, a podíval se na ušmudlané prostěradlo s motivem souložících klokanů. Potisk klokanice měl v okolí úst skrvnu karmínové barvy a podivné konzistence. Adam se, ještě ve slipech, dopotácel do koupelny, kde se několik vteřin natáčel tak, aby si viděl na záda. Žárovka přímo nad ním nepříjemně osvětlovala chlupy, co se mu rozlézaly po ploše těla zhruba od nosu po nárty. S mírným vynecháním v podkoleních a loketních jamkách. 

Adam Sklepica - úterý

1. Adam si svlékl triko a snažil se nahmátnout si záda mezi lopatkama, kde se mu udělala ta boule. Bulka. Google říkal, že by to mohla být cysta. Na Youtube Adam našel tutorial, jak si podomácku odstranit cystu i s váčkem pod kůží, který by mohl způsobit, že se cysta znova naplní.

2. Tutorial předváděl šedozelený Chorvat, který vypadal jako by byl na piku. To Adama uklidnilo, protože když to zvládne někdo očividně pod vlivem, musí se to povést i Adamovi. Hlavní bylo zbavit se problému, aniž by Adam musel opustit dům.

3. Adam to venku neměl moc rád.  Už od mala. Jako dítě se vztekal snad každé ráno, když musel do školy, a vysloužil si tím nejeden výprask. Od otce. Který ale naštěstí umřel, když bylo Adamovi 12. Matka se od té doby trochu změnila, bohužel pro Adama k horšímu. Trvala na tom, aby Adam každý den ihned po škole šel za ní domů, a pomáhal jí s tříděním igelitek, které za předchozí den našla, dostala, koupila, nebo někomu ukradla.

Adam Sklepica - pondělí

1. Adam jen nelibě sundal jeden plátek šunky z rohlíku a dal ho sousedovic kočce. Dělal to pouze proto, že se cítil mírně provinile protože kočce předevčírem přivřel ocas do dveří. Až jí ho zlomil. Sousedovi se samozřejmě nepřiznal. Soused je debil. Nemá mít vůbec kočku, natož takovou, co leze do cizích baráků a zlovolně si tam nechává lámat ocas.

2. Kočka sice, zdá se, Adamovi záhy odpustila, ale asi to bude kvůli tomu, že si navykla na každodenní šunkovou snídani. Adam uvažoval, jak dlouho jí bude muset takhle uplácet, než mu jeho svědomí dovolí s tím přestat.

3. Svědomí. Nad tím slovem se Adam obzvláště nerad zamýšlel. První asociace co ho totiž napadla bylo "výčitky". Spirála se dál ubírala tímto směrem: "svědomí - výčitky - matka - nemoc - smrt- samota - penis - smrt." Ano, smrt se tam vyskytovala dvakrát, ale pro Adama měla extra význam. Respektive v něm vzbuzovala zvláštní hrůzu.

Genius - film nezachrání ani jindy geniální Colin Firth [5/10 A.S.]

1. Genius, příběh o grafomanovi a jeho urputném ale laskavém editorovi mi byl podle popisu a traileru blízký. Americký spisovatel Thomas Wolfe byl schopný chrlit ze sebe extrémně rozsáhlá díla o tisíci stranách a statisícech slov a s ohromným množstvím velmi rozvitých vět, na nichž si zakládal. A jen velmi těžko se smiřoval se škrty ze svých originálních textů. To ho dostávalo do vyhrocených situací s Maxwellem Perkinsem, pečlivým editorem z New Yorského nakladatelství Scribners. Chápu. Mám se svým editorem na Faulknerovské téma "kill your darlings" taky tristní debaty, a to sem grafoman co si vo kvantitě (natož kvalitě) Wolfova psaní může nechat jen zdát.

2. JENŽE. Fakt si umíte představit záživně podaný příběh stojící výhradně na střetu povolání "spisovatel" a jeho "odpovědný redaktor"? Z první poloviny minulého století navíc? Což je důležité, protože v té době nebyly počítače, takže když nám kamera chce ukázat jak Max Perkins (Colin Firth s kloboukem, který nesundá snad ani na vteřinu během celého filmu) pracuje, znamená to že kamera zírá do rukopisu, po kterém pomalu jede Colinův prst, a když najde chybu tak jí zakroužkuje fixem, nebo dopíše slovo, a pak se takhle postupně pinoží dál? A když nám režisér chce ukázat, že Wolf píše zajímavě, tak to udělá tak, že kamera kouká na Firtha jak v průběhu dne otáčí stránky a zaujatě do nich zírá? A když máme vidět souboj o věty, tak to znamená že se díváme na Maxe a Toma (Jude Law, ano, další Brit hrající Amíka v tomhle filmu o Američanech, obsazeném skoro výhradně Angličany a Australany) jak zuřivě bodají prsty do nějaké stránky, čtou si navzájem věty a kroužkují co kde má nebo nemá být?

Now You See Me 2 - kéž by to člověk radši neviděl [3/10 A.S.]

1. První díl této trilogie (jejíž doufejme závěrečný díl nás postihne v kinech za rok) mi přišel únosně zajímavý, sice nijak ohromující, ale své kouzlo to mělo. Druhý díl je skok do filmové propasti. Na všech úrovních. Režie, scénář, herecké výkony, ale bohužel i samotná produkce a provedení, kde film o kouzelnících hodně sráží to, že místo dojmu že "tohle mohlo být fakt pěkné kouzlo" člověk odchází jen s pocitem "tohle udělat v CGI asi dalo práci". Kdybychom to převedli na pocity diváka při kouzelnickém představení, tak divák odchází s pocitem že ví jak to kouzelník udělal, místo s otázkou: sakra, jak von to dokázal. Škoda.

2. Režie Now You See Me 2 se ujal John M Chu  (specialistu na taněční filmy a klipy) a odvedl úděsnou práci, zejména v tom že neumí uřídit herce, ani žánr, natož ten scénář. Nazvat slátaninu od Eda Solomona (MIB, Charlies Angels) scénářem je ovšem hrubá nadsázka, protože jestli něco dokazuje, že už náš svět ovládají roboti, tak je to právě tahle blitka. Kterou hádám že vyklopily na papír počítače, v případě tohodle sequalu. Odmítám že by tohle mohl napsat člověk, protože tak bezduše poslepovanou blbost, kde se jen zmixují takový ty "základní stavební prvky filmových příběhů moderní doby" jako A) vše pohánějící trauma z dětství, B) nejméně 3 twisty, C) aspoň jedna dvojrole, D) rozkol mezi členama týmu E) velkolepé finále působí zcela nehumanoidně. Není tam žádná reálná emoce, žádné moudro nebo poselství (ačkoliv se o to film velmi neobratně snaží), a bohužel taky žádná legrace a minimum napětí. Skoro se až musím omluvit Warcraftu.