28. února 2018

Recenze: The 15:17 to Paris - ajta krajta ono to neumí hrát [4.6/10 A.S.]

1. Na snímek The 15:17 to Paris, natočený podle pravdivých událostí, které se staly v roce 2015 při jízdě vlaku z Amsterdamu do Paříže, se dá nazírat několika způsoby. Jako na chvályhodný společenský počin, jako na gesto silného patriota, jako na seberealizaci herecké a režijní legendy ve značně důchodovém věku a jako na kinematografické dílo. A radši bych u The 15:17 to Paris psala hodnocení té společenské prospěšnosti, patriotismu nebo seberealizace důchodců než hodnocení filmu, věřte mi. Ale tyhle řádky asi čtete, protože chcete vědět, jaký byl ten film (špatný), ne to, jak moc má Clint Eastwood rád Ameriku (hodně).

2. Nuže. The 15:17 to Paris je nepovedené. Za mě je to první skutečně špatný film, který režírovala herecká i režijní legenda Clint Eastwood. Když jsem na něj šla, moc se mi nechtělo věřit, že by režisér, který má na kontě tak dobré filmy jako Mystic River nebo Letters from Iwo JimmaGran Torino či Unforgiven (Million Dollar Baby mne nikdy moc nechytlo), mohl vytvořit něco vyloženě špatného. Bohužel mohl.

26. února 2018

Recenze: Lady Bird - povedená, ale nezapamatovatelná zkazka z dospívání [7.6/10 A.S.]

1. Lady Bird je nejnovější a první samostatný režijní počin zavedené herečky a scénáristky Grety Gerwig. Ta mi nikdy nebyla jako herečka dvakrát sympatická, ale na svou stranu mne dostala svým výkonem ve skvělém filmu 20th Century Women, který všem vřele doporučuji zhlédnout. Nyní je i známá režisérka, a to nejen ledajaká. Lady Bird je první film, co režírovala sama a je za něj nominovaná na Oscara hned ve dvou kategoriích, za nejlepší režii a scénář. A film celkově uskóroval nominací 5. A to včetně kategorie "best picture".

2. Přitom je to ale úplně normální, dobrý snímek z kategorie "coming of age". Povedený film o dospívání. Ale pro mne osobně ničím nevybočující. Takže moc netuším, co dělá v kategorii pro nejlepší snímek nebo nejlepšího režiséra roku. Bráním se myšlenkám na to, že by kauzy MeToo, Time's Up a generická femi propaganda už prosákly na tak viditelné úrovni? O co je režijně lepší Lady Bird než v této kategorii nenominované Three Billboards mi jednou bude muset někdo vysvětlit. Možná to udělá test času, ale prozatím, několik měsíců od premiéry, se mi myšlenky na Lady Bird zpětně nestočily ani jednou, kdežto ke třem billboardům několikrát. A to je pro mě zatím největším signálem síly toho kterého filmu.

25. února 2018

Recenze: Game Night - zábavná oddechovka na jedno použití [8/10 A.S.]

1. Game Night je nový režijní počin scénáristů filmů Horrible Bosses a Horrible Bosses 2. To by vám mělo naznačit, v jakém duchu se film ponese. V tom černohumorném, vtipném, svižném, s nádechem krimi. Film se prostě povedl. Možná je ale škoda, že si ho Jonathan Goldstein a John Francis Daley také sami nenapsali. Protože scénář byl, vedle extrémně dobrého obsazení, sexy hudby a zajímavé režie, to nejslabší. A to přesto, že se snímek celkově skutečně podařil. Mohl však být ještě lepší.

2. V příběhu o skupině převážně obyčejných lidí převážně středního věku z převážně střední třídy, kteří zažijí naprosto nečekaně převážně neobyčejnou noc zahrnující honičky se zbraněmi, fingované i reálné únosy, prostřelené údy (nikoliv pohlavní) a řešení hry na vraždu, totiž scénárista Mark Perez zašel příliš hluboko do nerealističnosti, a snímek je tak místy groteskní, ale zároveň nešel dostatečně hluboko, aby z tématu vytěžil maximum absurdností. Jako se to povedlo právě Goldsteinovi a Daleymu v Horrible Bosses. Game Night má slušně našlápnuto, ale k úplnému rozletu nikdy nedojde. Jako by je celou dobu někdo držel za …údy. Tentokrát ty pohlavní.

23. února 2018

Dojmologie: jak se žije v USA - je libo porno, pušku, nebo panáka?

1. 14.2. se na Floridě stal další incident hromadného střílení v prostorách školy. Odneslo to tentokrát 17 lidí, z toho většina byli mladiství studenti. Společně s tradičním vyjadřováním podpory pomocí posílání různých religiózně zabarvených zdravic a přání se opět trochu rozběhl "dialog" na téma: "zpřísnit či nezpřísnit regulaci držení zbraní v USA".

2. Při té příležitosti  mě napadlo se zamyslet nad tím, jak je zde nastavená věková hranice pro různé činnosti. Asi každý ví, že v USA se může legálně konzumovat alkohol až od 21 let. Zato vlastnit zbraň je zde možné už od 18. A to včetně těch polo nebo (za ztížených podmínek, ale prodají vám ji) i celo-automatických.

3. Panáka si ale legálně v tom věku tady nedáte. Alkohol je zde presentovaný jako metla lidstva schopna způsobit škodu na zdraví, majetku či duši, a to nejen vaší, ale i lidí kolem vás. Proto vám stát raději do 21 let nevěří natolik, aby vám alkohol prodal.

18. února 2018

The Florida Project - najdete díky němu i vy své království? [9/10 A.S.]

1. Pokud vás film The Florida Project, snímek zachycující letní dobrodružství několika dětí na Floridě podle traileru nezaujme, nenechte se tím, prosím, odradit a i tak si na to zajděte. Přišli byste totiž o opravdu unikátní dílo plné naprosto nepochopitelně skvělých hereckých výkonů, jejichž většinu vám doručí neherci nebo prvoherci. Protože snad jen dvě jména či obličeje vám mají šanci něco říct. Willem Dafoe (nominovaný za svůj výkon Bobbyho na Oscara) a Caleb Landry Jones (X-Man: First Class, Twin Peaks, Three Billboards Outside Ebbing, Missouri). Ale pokud do kina dorazíte, tak už v prvních záběrech filmu ukazujících na sebe vzájemně radostně hulákající děti, budete jasně vědět, že vás čeká něco výjimečného.

2. O filmech jako je The Florida Project je radost psát. Člověk i po dnech/týdnech od zážitku v kině má ze snímku intenzivní zážitek, bez problémů si vybavuje emoce, které kdy u něj cítil, a jeho největším přáním při psaní článku je přenést na budoucího potenciálního diváka aspoň část toho nadšení, které se dostaví, když dáte na má slova a zainvestujete do lístku do kina.

16. února 2018

Epimetheus Nejdetonický - pátek u Dr. Křehčíka

1. Epimetheus se po dlouhé době znovu objednal na konzultaci k MUDr. Křehčíkovi. Zapřemýšlel, kdy u něj byl naposled. To muselo být před několika lety, těsně po požáru, ze kterého vytáhl Adama. Tehdy si poprvé měl možnost všimnout rychlého ale hlavně nečekaného nástupu erekce, v situaci, o které by ho předtím určitě nenapadlo uvažovat jako o sexuálně vzrušující.

2. Ale stejnou měrou ho překvapilo i to, s jakým nadšením tehdá masturboval při pohledu na mrtvou paní Sklepicovou. Tedy, nadšení není to správné slovo. Psychicky se u toho necítil dobře, naopak mu to trochu tížilo svědomí. A zvláštěpak poté, co se k němu Adam nastěhoval měl Epimetheus občas momenty, kdy mu chtěl sdělit, že se vlastně cítí tak trochu provinile, za to co udělal, a že chápe, že to je svým způsobem zneuctění památky zemřelého, a omluvit se mu. Ale při pohledu na to jak Adam nevděčně slope Athénskou tvarohovou lahůdku, kterou mu Epi každou sobotu připravoval, si vždy nějaké projevy lítosti rozmyslel.

13. února 2018

Recenze: Winchester - Hellen Mirren vs Ať žijí duchové [6,3/10 A.S.]

1. Horory miluju. Na horror Winchester ve kterém hraje neoddiskutovatelně skvělá herečka Hellen Mirren jsem se tedy dost těšila. Navíc příběh vypráví o domě a postavě, které opravdu existovaly, a byť jsou tam odlišnosti, je tématika domu, který měl svého času přes 150 pokojů a 7 podlaží a v některých z nich údajně strašilo, zajímavá.  Asi se časem vypravím do Californie se na ten dům podívat na vlastní oči, už jen z architektonického hlediska je to dost unikátní stavba. Byť nepůsobí nijak logicky ze stavařského hlediska. Ale taky aby ano, když její plány diktovali majitelce samotní duchové!

2. A to je asi to co mě na filmu (vedle dobrého obsazení) zaujalo. Hlavní myšlenka, která divákům předestírá dilema: budeme věřit majitelce domu a ředitelce společnosti na výrobu střelných zbraní, Sáře Winchestrové, že jí zběsile působící nápady na nové a nové pokoje a přístavby našeptávají samotné duše zemřelých? Anebo budeme věřit firemní správní radě, která se obává že Sára je tak trochu mešugé, a tudíž by se jí měla omezit svéprávnost a vzít pravomoc rozhodovat o firmě?

11. února 2018

Recenze: The Gun Shop - Sun's up, Guns Up [8.3/10 A.S.]

1. Ačkoliv dokument recenzuji poprvé, mám k dokumentárním dílům zvláštní vztah. Dokument byla první věc, kterou jsem kdysi režírovala, první dílo, které jsem prodala, a dodnes mám k dokumentární tvorbě blízko a občas se k ní i sama vracím jako tvůrce. V dnešní době, kdy "dokumentaristika" bují hodně třeba ve formě nejrůznějších domácích video příspěvků na sociálních sítích, je ohromně jednoduché najít si okénko do jiného prostředí, jiné země, jiného života a "sosat", co nám kdo předkládá.

2. Ale možná právě v této době mají kvalitní dokumenty své, o to větší a zasloužené, místo. Dokumenty, které nepředkládají realitu sestříhanou do zjevně manipulativní zkazky, nenudí, nemoralizují, ale místo toho ukazují události tak, jak se dějí, a jejich tvůrci divákům nevnucují, co konkrétně je povinen u sledování děje kdo cítit. Ale naopak místo výslovného návodu na názor odstartují zajímavou debatu.

6. února 2018

Recenze: The Post - zase jedni novináři v "akci" [7.3/ 10 A.S.]

1. Když se řekne SpielbergHanks a Streep, člověk ihned pochopí, že půjde o skvěle řemeslně připravený snímek s výbornými hereckými výkony a divákovi pravděpodobně předkládající nějakou zajímavou látku. Ať už jsou na plátně ztvárněná fantaskní stvoření nebo reálné historické události. Přeci jen Spielberg má na kontě 3 Oscary a rozmanité filmy jako E.T., Indiana Jones (včetně nejlepšího dílu Raiders of the Lost Arch), JawsMinority ReportMunich,  Saving Private RyanLincoln nebo mé oblíbené Catch Me If You Can. Snímky dohromady zastupující snad všechny možné kinematografické žánry.  Prostě u něj si vybere asi každý fanoušek filmu.

2. Dalo by se tedy říct, že jít do kina na Spielbergův film, ještě navíc obsazený hvězdami typu Tom Hanks a Meryl Streep (kterým zdatně sekundují Bob OdenkirkSarah Paulson nebo Alison Brie), je sázka na jistotu. A v jistém smyslu je. V tom, že to bezpochyby je kvalitní film, skvělé řemeslo a zajímavý námět. Ale na to, aby si ho opravdu užil, musí mít divák aspoň elementární: A) zájem o žurnalistiku, B) znalost americké historie, C) jakous takous orientaci v politickém prostředí Ameriky sedmdesátých let. Bez toho se ve filmu snadno a rychle ztratíte, nebo nebudete schopen či ochoten sledovat nit dialogů, které předkládají, proč je The Post, snímek o "boji za pravdu" a zároveň o odvážné vydavatelce novin, vlastně napínavý a čím má nejvíc zaujmout.

4. února 2018

Dojmologie: Better Safe than Sorry

1. We have been casually seeing each other for a few months. Once or twice a week that is. I made sure she was given every chance to be the one who initiated the conversation and suggested we meet. Which, in my not so humble opinion, is the reason why it has taken so long to get to this point.

2. Tonight should be the night. I had my lawyers contact her lawyers a few days ago, to present her with the contract. She had some minor remarks that my legal team tweaked into something acceptable, and got her legal team to agree on, and the contract was signed earlier today. A scanned copy just arrived in my email. I could barely contain myself, when I read it.

3. Tonight will be the night! I have studied up on the signs of females being uncomfortable. I aced the test on line. There is: blushing, giggling, gesturing, saying "no", saying "we shouldn't", saying "maybe not" saying "I don't know", saying "yes,.. but" saying "yes" but not meaning it, not saying anything but thinking "no", swatting my hand with her hand, kicking me in the chin, rolling her eyes, giving me a bj reluctantly, asking me if we could stop, I know it ALL. There is nothing she can surprise me with.