31. října 2017

Spoiler Alert Podcast: Blade Runner 2049

Spimfurt, Myval, Kverulant a 3 mikrofony
Zážitků z filmu Blade Runner 2049 jsme byli natolik plni, že nám nestačilo ani několikero zanícených debat on line, ani v hospodě, a tak jsme naše cinefilské hovory "od nerdů pro nerdy" posunuli na další úroveň, a sešli se na to ve studiu. A jelikož nás to bavilo, hrozí reálná možnost toho, že si to brzy zopakujeme. Zuby si momentálně brousíme na prosincové Star Wars. Ale nyní pro ty, kdo mají 40 minut času a zajímá je Blade Runner, je zde první epizoda našeho velmi spoilerovitého (a proto uveřejňovaného až několik týdnů po premiéře) podcastu Spoiler Alert, tentokrát na téma Blade Runner 2049. K poslechu stačí zmáčknout play.

29. října 2017

1922 (2017) - 6/10

Stephen King letos přežil 70. let a k narozeninám dostal během roku několik adaptací. K nakupování práv se přidal i Netflix a po Geraldově hře, která měla premiéru na internetu před měsícem, je tu zfilmovaný příběh zločinu a trestu ze života farmářské rodiny kdesi na farmě v Nebrasce. Krysy, kukuřice, vražda, výčitky, Stephen King. Hledáte nový horor pro pochmurný říjen?
Tamhle leží můj kadeřník pro roli v The Expanse.

28. října 2017

Recenze: Geostorm - Bůh buď milostiv duši scénáristy, protože za tohle by měl jít rovnou do pekla [3/10 A.S.]

1. Film Geostorm se hrozně nepovedl. Není dobře zahraný, ani zrežírovaný, nemá skvělé triky nebo atmosféru, natož aby ho aspoň k průměru posunul scénář. Co hůř, není to ani tak zábavná blbost, jako bylo třeba pokračování Dne Nezávislosti (a jak nyní vychází najevo, oba filmy psal převážně jejich režisér Roland Emmerich, nikoliv režisér a scénárista Geostormu, debutující Dean Devlin). Je to nezajímavá nuda, která v příběhu o záchraně země před pomstou počasí obsahuje ty nejvíc omílané kýče ze žánru "disaster-drama".

2. Tedy: vztah táta-dcera, kdy dcera se bojí o to, že tatínek při misi, která má zachránit celý svět, sám zahyne. Vztahy dvou příbuzných, kteří se léta hádají, jen aby se mohli díky misi, která má všechno zachránit, dojemně usmířit a poznat, že ten, na kterého léta nasazují, že je debil, možná debil není. Pejska, který se významně třese, když se jeho směrem hrne tsunami / tornádo / láva / ledová kra / zemětřesení / mimozemšťani / koalice Babiš-Okamura-komunisti / dosaďte libovolnou pohromu, ale nakonec to přežije. Bílý dům v panice s figurkou macho prezidenta. Několik CIA agentů, z nichž část jsou zjevně ve filmu jen proto, aby jakožto tupí panáci dali vyniknout hlavnímu hrdinovi a jeho "nestrojenému chlapáctví", a část, aby bylo jak zařídit, že nestrojený chlapák bude mít v žádoucí chvíli k dispozici kódy, díky kterým může zastavit atomovku / síť teroristů / zničení bílého domu / vybombardování světových velkoměst / koalici Babiše-Okamury-komunistů / nebo libovolnou jinou hrozící pohromu. Samozřejmě nechybí ani záběry na několikero displejů s červeným číselníkem, na kterém utíkají vteřiny do momentu M, ani pohledy na katastrofu ve formě padajících mrakodrapů.

21. října 2017

Gerald´s Game (Geraldova hra, 2017) - 7/10

Letošní rok se může přetrhnout s adaptacemi knih i v ČR populárního hororového spisovatele Stephena Kinga. Seriály The Mist (Mlha) a Mr. Mercedes, rozpačitá fantasy The Dark Tower (Temná věž), rekordy v návštěvnosti hororů trhající It (To). K tomu přidejme producentské snahy streamovacího giganta Netflix, který vrazil peníze do celovečerní adaptace povídky 1922 a překvapivě do Geraldovy hry, jak to dopadlo?
Dědo, tady smrdí nějaká zdechlina. Dědo? Dědo?!?

14. října 2017

Recenze: Brigsby Bear - retrofuturistická tragikomedie pro všechny nerdy [8.3/10 A.S.]

1. Do kina vás na film Brigsby Bear poslat asi nemůžu, neboť to nevypadá, že by šel v dohledné době do českých kin. Ale určitě se objeví na nějakých nosičích a kdo se na něj následně podívá, ten neprohloupí.

2. Tedy. Pokud u něj platí alespoň jedna z následujících podmínek. A) sám je nerd, nebo aspoň tak trochu divný, či má koníček, do kterého je tak zažraný, že to ostatním lidem, kteří jeho nadšení nesdílí, může připadat až chorobné. Nebo B) rád se dívá na filmy o takových lidech. Případně C) chce prožít hodinu a půl u chytrého, originálního filmu, jehož ústředním motivem je: zápal pro věc. 

3. V tomto případě je tím zápalem zájem mladého Jamese (skvělý Kyle Mooney, znáte možná z SNL) o televizní pořad o medvědu jménem Brigsby. Brigsby je něco jako super-medvěd, který nejenže zachraňuje různé bytosti, země, planety a možná i galaxie, ale ještě u toho diváka vzdělává. Nadprůměrně inteligentní James je jím velmi fascinován. O to víc, že vyrůstá v rodině trochu podivně se chovajících lidí, kterým vévodí jeho otec, kterého bravurně hraje Mark Hamill.

4. Od prvních chvil tohoto filmu, který produkovalo trio The Lonely Island, je divákovi jasné, že všechny postavy jsou tak trochu cáklé, půjde jen o to, do jaké míry. Na své si již během úvodních scén přijdou nerdi do matematiky a fyziky. Režisér Dave McCary se ve svém celovečerním debutu zhostil role kreativního vládce své vize opravdu výborně. Film velmi zdařile kombinuje absurdnost se všedností, jemné emoce citlivého muže s šokujícím vývojem v ději, záběry, které vypadají chvilku snově, chvilku jako z loutkového divadla, se záběry jak z reality, byť jednou retro, podruhé futuro. A vy nevíte, co si o tom vlastně všem myslet. Ale baví vás to sledovat.

Dear Parents: I salute you! (Day 1)

I was appointed as a temporary guardian to my Auntie's two dogs. Nobody else was available to take care of them for the 4 days while she would be gone. Believe me, I asked around. A LOT. But since the dogs happen to live in the house where my mother is currently recovering from an injury that resulted in a broken shoulder and I was helping her already, it was a logical choice. 

I was given a few "simple" rules, like what time one dog needs to get his medicine (god damn early in the morning), and that the little one is deaf and epileptic and the other one is old and disobedient so I have to take that into account. Oh and one will only shit when you are looking at it. Don't ask me why, but it is a real thing apparently. But otherwise they are "both lovely" I was told, and "you are going to have a great time". Yeah. No. So that  didn't happen. I am a sucker and the dogs are like one deaf toddler and one demented and bratty teenager. If having kids is anything like this, then count me out people. Or rather: I admire greatly anyone who takes care of anything this or more demanding and challenging on daily bases. You are the real MVPs people! Cause this is how it went for me:

10. října 2017

Recenze: The Killing of a Sacred Deer - jen středně úchylné, ale povedené drama [7/10 A.S.]

1. Po tom, jak moc se mi líbila bizarní temná komedie The Lobster, jsem se na The Killing of a Sacred Deer, nový film od řeckého režiséra Yorgose Lanthimose, těšila hodně. Mé nadšení ještě zvýšil pořadatel, který v Lucerně minulý týden v rámci projektu Be2can tento film uváděl. Film totiž nejprve několikrát z pódia označil za nesmírně drsný, temný, možná použil i slovo zvrácený a varoval diváky, že to je jen pro otrlé a že jim možná z toho bude zle a po promítání mu mohou jít říct, jak moc se jim film kvůli tomu nelíbil, ale on že si za ním i tak bude stát.

2. To mne, logicky, naprosto nadchlo. Chyba. Film není prakticky vůbec zvrhlý, ani zvrácený. Má temnou atmosféru, ano, ale spíše napínavou, rozhodně v něm však není taková míra náhodné brutality či zvrhlých nápadů, jako třeba právě v Lobsterovi. Takže kvůli tomu svá očekávání nezvyšujte. Ale zároveň se prosím nenechte odradit tím, že to není tak hard-core jako třeba Saló aneb 120 dnů sodomy.

3. Příběh o Stevenovi Murphym, úspěšném kardiochirurgovi (skvělý Colin Farrell), jeho vztahu k podivnému teenagerovi Martinovi (snad ještě skvělejší Barry Keoghan, znáte z Dunkirku) a o tom, jaké napětí a problémy vzbudí tento vztah v Murphyho rodině (v čele s manželkou, kterou hraje Nicole Kidman), je nádherně natočený. Vizuálně je to vedle Blade Runnera 2049 pro mne momentálně mezi několika "nej" roku 2017. Na rozdíl od svých předchozích filmů zde Lanthimos kameru používá častěji v pohybu a z pozice za nebo před protagonisty, které sleduje skoro ve stejném tempu jejich chůze a vytváří tak dojem, jako by s nimi šla nějaká paranormální entita, skrze jejíž "oči" vy sledujete scénu. Velmi zajímavé a místy i díky tomu snímek připomíná něco od Kubricka, jak vizuálně, tak pocitově.

6. října 2017

Recenze: The Mountain Between Us - kde nic není, ani Oscar nebere [3.3/10 A.S.]

1.The Mountain Between Us mohl být krásný film. Kdyby. Kdyby k němu režisér Hany Abu-Assad dostal scénář, který napsal někdo jiný než Chris Weitz, režisér jednoho z nejhůře hodnoceného dílu ságy Twilight - New Moon. Mám vůbec pokračovat? Nebo je vám už jasné, jaký tenhle film je? Ale protože Weitz je jako producent a tu a tam i spoluscénárista podepsaný i pod povedenějšími filmy (About a Boy, Antz), nedalo mi to a projela jsem si jeho filmografii a vyšlo z toho jediné - cokoliv udělal lepšího, tak se na tom s ním podílel zároveň i výrazně lepší scénárista. Například Rogue One s ním mimo Lucase psal i Tony Gilroy. Nejlepší, co vyplodil Weitz sám, byl kýčový a podprůměrný The Golden Compass

2. Ale zpět k The Mountain Between Us. Varuji, tahle recenze bude plná menších spoilerů a snímek si nezaslouží, abych je skrývala. Protože je na něm nejlepší trailer a epizody z natáčení. Trailer mylně slibuje "survival drama". Jenže. Jenže snímek byl napsán na základě knihy ze žánru "romance-disaster". A tvůrci filmu se rozhodli potlačit disaster na minimum, ale zároveň nedokázali vytvořit žádnou uvěřitelnou romantiku. A to dokonce ani mezi tak skvělými herci, jako je oscarová Kate Winslet a neodolatelný Idris Elba.

Recenze: Blade Runner 2049 - lidštější než lidské? Těžko. [7.6/10 A.S.]

1. Hodnotit film Blade Runner 2049 je pro mne velmi těžké. Hlavně proto, že původní film (prakticky ve všech jeho verzích, včetně té kino verze s voice-overem) patří mezi těch pár filmů, které mne nejen bavily od začátku do konce a emočně mě oslovily, ale které mi i daly spoustu podnětů k dalšímu přemýšlení, vyhledávání podobných děl a nakonec i k vlastní tvorbě a zkoumání konceptu, který Ridley Scott ve svém filmu na motivy povídky Philipa K. Dicka předestřel v původním filmu/ech. Nejraději mám asi jako skoro každý sci-fi fanda Blade Runner ve verzi Final Cut.

2. Od jeho pokračování bych tedy logicky chtěla kvalitativně podobný zážitek. Ačkoliv mi dopředu mělo být jasné, že to nebude možné, tak fantastické ohlasy ze zahraničí mne naplnily tou trochu naděje na to, že opět v kině uvidím něco opravdu originálního a dechberoucího.

3. Protože to pro mne původní Blade Runner byl. Originální dechberoucí filmové dílo, které nejen svým příběhem, ale i hudbou a vizuálním zpracováním přinášelo něco, co mi připadalo (a stále připadá) neomšelé. Bohužel v Blade Runner 2049 se tento pocit nedostavil. Nyní, druhý den od zhlédnutí, přemýšlím, které scény si nejvíc vybavuji, a to sice scénu s koníkem, kterou ale považuju za trochu kýčovitou, a pak asi závěrečnou akci, ale to čistě kvůli té (velmi hezké) akci. Nic duchovně obohacujícího na mne z toho filmu bohužel nedýchlo.

4. Příběh o tom, jak lovec replikantů, Blade Runner zvaný K (Ryan Gosling), přijde v roce 2049 na tajemství z roku 2019, které má na jeho život významný dopad, nebyl špatný. Ale nebyl ničím uchvacující, nad rámec toho, že nadšený fanoušek jedničky čekal na reference, camea, podobné hudební motivy (škoda že hudbu nedělal Jóhannsson), na rozvinuté linky, které původní film naznačil, a radoval se tak asi nejvíc z každého záběru, který mu toto nějak splnil.

3. října 2017

Recenze: Amityville: The Awakening - jen lehce strašidelná reklama na kalhotky [4/10 A.S.]

1. Amityville: The Awakening, nový film z řady snímků o zlém domě v Amityville má několik potenciálních es v rukávě. V jedné z hlavních rolí je Jennifer Jason Leigh, v jejímž podání je hysterická psycho matka skutečně odpudivou postavou. Druhým esem je příjemná sebereflexe v podobě několika vtipů, ve kterých si herci občas mrknou na diváka referencemi na jiné filmy z této franšízy a narážejí na slabou kvalitu remaků, sequelů a podobně. A posledním trumfem jsou celkem zdařile hrající všechny obsazené teenage role, mimo té hlavní.

2. Obdivovatelům ladných ženských křivek ale jistě přijde vhod fakt, že se režisér céčkových hororů, Franck Khalfoun, rozhodl hlavní představitelku, náctiletou Bellu Thorne, v klíčových scénách obléct  pouze do krátkého tílečka a kalhotek a dal jí instrukce, aby se ve svém dětském pokoji pohybovala co nejčastěji jako zkušená striptérka, tedy zadkem napřed a nahoru a vždy něčím obnaženým směrem ke kameře. A prostě aby svým vzhledem co nejvíc kompenzovala ten slaboduchý a nezajímavý scénář. 

3. Amityville: The Awakening je o tom, jak se do amerického, posedlého, zabijáckého a již z dálky se na diváka výhrůžně šklebícího domu, ve kterém se před 40 lety stala podivná tragédie, nyní nastěhuje nová rodina. V níž jsou 3 děti, z nichž jedno je…. voila… v kómatu. A hádejte, kterého haranta z těch tří dům posedne.