26. února 2017

Film: tipy na Oskary 2017

Veškerá statistika tento rok nasvědčuje tomu, že nejlepším snímkem bude La La Land, který si zároveň odnese i několik dalších cen, včetně té pro nejlepšího režiséra. Kterou kdyby Damien Chazelle dostal, tak bude nejmladším takto oceněným režisérem v histori Oskarů. Ve svých 32 letech. Takže až se zítra ráno při čištění zubů budete na sebe dívat do zrcadla, tak si na Damiena vzpomeňte, a zastyďte se za svůj dosud jistě zcela promarněný bídný život. A pokud si rovnou nepodřežete žíly, tak s tím pocitem pak můžete zkusit něco udělat. 

Za mě je nejlepším filmem tohoto roku jednoznačně Manchester By The Sea a druhým by byl Moonlight. Ale budu zohledňovat to, že La La Land kraluje ve všech dosavadních cenách i nominacích, a tipy podřídím tomu, jak diktuje matematika a předchozí zkušenosti. Osobně by mě potěšilo, kdyby 20th Century Women nebo Lobster dostalo scénář, třeba že by to bylo na úkor Manchesteru, který by pak místo toho mohl vyhrát nejlepší film. Ale to je opravdu velmi nepravděpodobné, protože jestli někdo má šanci podtrhnout židli z pod tučného zadku muzikálu La La Land, je to spíše Moonlight. V dalších, než zde zmíněných kategoriích bude úspěšný opět La la land (střih, výprava, originální píseň), s tím, že Hacksaw Ridge asi vyhraje mix zvuku, Jungle Book efekty, masky Suicide Squad  a Zootopia animáky, a ze zahraničních má velké šance Toni Erdmann a Man Called Ove. V odkazech uvedených mezi jednotlivými kategoriemi v tomto článku se můžete podívat na trailery 9 filmů nominovaných tento rok na cenu za nejlepší film roku.  Edit po vyhlášení: správně tipováno: 9/10.

23. února 2017

Review: 20th Century Women - a rare piece of subtle art [9/10 A.S.]

1. 20th Century Women was a delightful surprise for me. I didn’t really want to go see it. The title didn’t appeal to me - who wants to watch a movie titled whatever- women? After the horror of "The Women" and the much, much better but still not very enjoyable Certain Women, I felt like I had it with whatever-women movies. Plus the description: "a single mom parents her teenage son along with two young women who help her " made me worry even more. And then I saw the name Greta Gerwig. Miss Gerwig usually makes me feel really irritated with movies she is in, since I find her performance insufferable. Not for a lack of talent, she certainly is a very talented lady, but something about her usual manners rubs me to wrong way. And its hard to say why. Maybe it is because more often than not she is cast as somewhat neurotic (and to me one-dimensional, therefore uninteresting) basket case. And I was afraid it was going to be the same this time around.

2. Well I couldn’t have been more wrong. On everything. The movie broke the spell of whatever-women flicks being bad. The description of the plot, while accurate, cannot communicate the beauty of the film and the depth of the characters portrayed in it. So: don’t be put off by it, there is no need. And no, you do not need to be a woman or a feminist, to enjoy the movie.  It’s a "normal" coming of age film. While the movie does mention the word “feminism“ quite often, it is not a "feminist" movie (certainly not in the misused scary way), and what’s more important - it can make fun of itself, its female protagonists and even feminism. A quality that, I find, the real-life examples of feminists often seem to lack. 

Nocturnal Animals (Noční zvířata, 2016) - 9/10

Film otvírá svéráznou provokující montáží plnou svlečených, laškovně tančících, hyperobézních modelek za tónů dojemné hudby, zatímco plynou titulky. Úvod plynule přechází do výstavy a ilustruje nám svět vyprázdněného umění, schopného už jen šokovat usedlejší návštěvníky a přitáhnout pozornost a prachy. Tím se živí hlavní hrdinka (Amy Adamsová), životem znuděná snobská galeristka obklopená luxusním životem. Není šťastná, špatně spí a když se svěřuje svým podobně bohatým/úspěšným přátelům se svými existenciálními problémy, ťukají si na čelo a přesvědčují jí, že svět "tam venku", se zaměstnáním u pokladem Lidlu nebo ve skladech Amazon je přece mnohem horší. Adamsová však má na skromnější život romantické vzpomínky, z dob, kdy si natruc bohatým konzervativním rodičům vzala chudého učitele a neúspěšného spisovatele (Jake Gyleenhaal) a cítila se zamilovaná a šťastná. Od rozvodu uplynulo hodně let, během kterých ex-manžel setkání odmítal, ale nečekaně přichází balíček s dokončeným rukopisem Gyleenhaalovy knihy...
Já tu recenzi na podrobnosti.cz snad nedopíšu.

21. února 2017

Recenze: Fist Fight - groteska na pěst [4.3/10 A.S.]

1. Fist Fight mohl být dobrý film. Mohlo to být něco jako 21 Jump Street nebo Horrible Bosses. Ale celovečerní debut režiséra Richie Keena se nezapíše mezi povedené komedie. Bohužel. Přestože měl k dispozici skupinu velmi talentovaných herců a celkem zajímavý námět.

2. Jenže relativně zajímavou myšlenku "co se stane, když se na střední škole pohádají učitelé a skončí to výzvou na pěstní souboj" zpracovalo do scénáře trio složené ze dvou scénáristických začátečníků a herce. Já mám osobně problém s filmovými scénáři, které píše skupina (a to nejen proto, že právě píšu scénář ve skupině), v drtivé většině případů dopadnou prostě jako podprůměrná nesourodá mozaika, která příliš tlačí na pilu. Stejně je to i tady.

3. Představuju si, že každý z přispěvatelů k příběhu měl nápad na několik dobrých gagů a potenciálně vtipných scének. Jenže jakmile se daly tyhle nápady dohromady, tak vytvořily dílo vybočující svojí groteskností i nad žánr crazy komedie. Mohl být dobrý nápad kůň na perníku prohánějící se školní chodbou? Mohl. Mohl být dobrý nápad, aby školní psycholog byl taky na perníku a ještě k tomu hebefil? Mohl. Mohl být dobrý nápad, aby učitel dějepisu byl zároveň novodobý Chuck Norris se zkušenostmi a dovednostmi Arnieho z Komanda? Mohl. Mohl být dobrý nápad mít studenta chronického masturbátora? Ne, to sice ne, to už je ohrané, ale kdyby to byl jen tenhle přešlap, ještě by to šlo. Ale pokud dáte do jednoho filmu zároveň koně na perníku, školního psychologa na perníku se zálibou v sexu s teenagerama, učitele dějepisu, co rozmlátí vybavení jedné třídy sekerou a kolegům vyhrožuje, že je zabije, dalšího učitele se zálibou ve stahování lidí z kůže nožem, a k tomu studenta chronického masturbátora, a dalšího, co je vyděrač a drogový dýler, a má to stále být crazy komedie odrážející alespoň částečně nějakou realitu středostavovské Ameriky (protože považte, film má i morální vzkaz politikům, rodičům i dětem), je to velkej fail. Který nezachrání ani herci jako Charlie Day, Ice Cube, Kumail Nanjiani (Silicon Valley), Tracy Morgan (30 Rock), nebo Dean Norris (Breaking Bad) a Jillian Bell (Workaholics) .

18. února 2017

Singing in the Rain (Zpívání v dešti, 1952) - 9/10

Důvody, proč se milovník filmů vrací do historie, můžou být různé. Například máte chuť na humornou komedii, ale nevidíte v nabídce ze současnosti nic, co by vás nedokázalo otrávit v půlce čtení obsazení nebo synopse. Situujete se do pózy amatérského filmového historika a hledáte resty, které by vás příliš neobtěžovaly jakýmsi předsudkem, že filmy před érou 60. let ukazují lehce duševně zaostalé verze lidí. Anebo princezna Leia umře na infarkt, v kombu jí do záhrobí poté následuje její matka, jejíž představení v pokročilém věku bývala vyprodaná a HBO pohotově vydá časosběrný dokument Bright Lights o jejich vztahu a životě v post-slávě, kde se připomene její role ve Zpívání v dešti, což je film, kterým vás v dětství týral otec a nutil vás akceptovat, že je dobrý, takže jste se na něj nechtěli ještě asi 30 let podívat. Ano, tak bizarní náhoda vás občas přivede k zajímavému starému filmu.

17. února 2017

Recenze - A Cure for Wellness. Příliš dlouhé, ale příjemně úchylné pozlátko [5/10 A.S.]

1. Máte-li pocit, že povídky o Adamovi Sklepicovi  patří mezi ta nejúchylnější díla lidské fantazie,  zajděte se podívat na film A Cure for Wellness, který má na svědomí Gore Verbinski. Pokud tedy někdo máte dvě a půl hodiny času a pocit, že už bylo načase filmově oživit zubařské mučeníčko z filmu Marathon Man. 


2.  Trailer na tenhle film mne velmi zaujal a čekání bylo dlouhé. Ale zážitek z filmu samotného ho bohužel nevykompenzoval. Zajímavé pro mne je, že scénář, který hodnotím jako naprosto jistě největší fail snímku, napsal Justin Haythe. Scénárista, který stojí například za dobrým Revolutionary Road, za což byl i nominován na cenu BAFTA. Napadá mě, že Cure For Wellness měla mít původně třeba tři hodiny, a v té vystřižené půlhodině by se vysvětlilo nebo zacelilo spousta těch děr. Nebo že až vyjde režísérský cut, tak se nám objasní, jaká byla původní vize. A třeba zjistíme, že se zakládala na původně dobrém scénáři. Jinak nevím, proč někdo schopný větší kvality napsal scénář, který vlastně nedává smysl. Posuďte sami.

13. února 2017

Terapie: 50 Shades Darker - teroristický útok na diváka [1,5/10 A.S.]



1. Poslušně hlásím, že nebylo v mých silách dokoukat  50 Shades Darker do konce. Moje utrpení v sále trvalo 90 minut a pak už mi bylo tak nepříjemně, že to dál prostě nešlo. A to toho vydržím v kině opravdu hodně! Ale těch zbývajících 25 minut téhle hrůzy bylo opravdu nad mé schopnosti.

2. Proto nenazývám tenhle článek recenzí ale beru to spíš jako očistnou terapii. Chci ze sebe smýt ten hnusný pocit, že něco takového je vůbec v kinech a mých 12 dolarů to podpořilo. Tak snad se mi podaří se z toho traumíčka touto formou aspoň vypovídat. 

3. Na rovinu říkám, že knižní předlohu znám, ve smyslu vím o její existenci, ale po nakousnutí asi dvou stránek bylo jasné, že není v mém zájmu tu věc zkoušet přečíst. Takže nebudu srovnávat, jak moc se film trefil do děje své knižní předlohy, ale skutečně jen popíšu to, jak na mě ten snímek působil filmově. A rovnou říkám, že to nebylo dobré a že mi bude ještě chvíli trvat, než na to zapomenu a že se film nedá brát jako (nezamýšlená) komedie, protože i na to je to příliš hloupé a nepovedené. 

10. února 2017

Recenze: John Wick 2 - vizuálně lepší Hardcore Henry [8.3/10 A.S.]

1. V roce 2014 mne v kině postihl nečekaně skvělý zážitek. John Wick. Po skončení filmu jsme s doprovodem byli tak nadšení, že jsme po krátké zastávce v místní prodejně THC produktů (byli jsme v kině v Seattlu) a debatě o tom, jestli bychom po filmu měli jít vyloupit banku nebo něco podobného, šli na promítání rovnou znova.  A bylo to stejně skvělé jako poprvé. A to nejen díky redistribuci THC-naplněných gumových medvídků z ruky do pusy.

2. Od té doby mi John Wick zůstal v hlavě jako skutečně unikátní filmový počin, kde režisér Chad Stahelski, bývalý kaskadér, který s Keanu Reevesem spolupracoval již při natáčení Matrixu, ukázal, jak krásně se dá natočit akce. Která je vidět, která nespoléhá na detaily, překotný střih nebo efekt roztřesenosti z handheld kamery. Choreografie už v původním Johnu Wickovi byla (spolu s výpravou a soundtrackem) to, co ho výrazně odlišovalo od jiných akčních filmů. A v novém díle se právě choreografie akce posunula kvalitativně ještě výš.

3. Druhý díl, který šel do kin před pár dny zastihne Johna v jeho domě, jak se chce nadále věnovat svému zaslouženému odpočinku poté, co zlikvidoval ty, co mu v prvním díle zabili štěňátko a ukradli auto. John zahrabe a zabetonuje svojí výbavičku (kterou v prvním díle tak efektně vymlátil z podlahy), přehraje si staré video manželky, zamáčkne slzu, pohladí svého nového fešáckého pejska a jde spát. Ovšem odpočinek mu není přán! Dorazí bývalý kolega z podsvětí, italský modýlek jménem Santino D'Antonio (skutečný Ital Riccardo Scamarcio) s jakýmsi "markerem" a žádá Johna o službičku, na kterou má podle pravidel toho jejich zabijáckého světa právo, protože kdysi sám Johnovi posloužil. Johnovi se do službičky nechce, tak ho Ital musí nejdřív trochu namotivovat (Vyhodí mu barák do povětří. Pes přežije.). To zafunguje a rozjíždí se nová zabijácká jízda tentokrát nejen po USA, ale i Itálii. A při té Wick zručně povraždí všechny, kdo mu přijdou do cesty a nehodí se mu tam.

9. února 2017

Recenze: Patriots Day - zručná rekonstrukce honu na teroristy [8/10 A.S.]

1. Nejnovější film Petera Berga s názvem Patriots Day navazuje po  The Kingdom, Lone Surviver a DeepWater Horizon na Bergovu zálibu v produkování vlastenecky orientovaných filmů natočených na základě reálné události a s pravým nefalšovaným americkým hrdinou v hlavní roli.

2. Patriots Day ukazuje průběh teroristického útoku na Bostonský maraton v roce 2013, kdy dvojice Čečenců usazených v USA  (pamatuju si, že  už v té době bylo nutné lidem vysvětlovat rozdíl mezi Chechnya a Czech Republic, teď s "Czechia" je to ještě horší) rozmístila a detonovala několik různých výbušných zařízení během probíhajícího závodu. V důsledku toho zemřelo několik lidí a vážně zraněno bylo pár tuctů.

3. Berg se ve svém filmu zaměřuje nejen na samotný útok a jeho přípravu, ale i na vyšetřování, které nastalo bezprostředně poté, a soustředí se na postup orgánů vyšetřujících trestnou činnost a mně se zdálo zajímavé to sledovat.

4. Například detailní rekonstrukce rozmístění explozí a jejich následků, kterou vyšetřující jednotky neskutečně rychle a efektivně provedly prakticky ihned po explozi, byla ohromující. Stejně jako postup jednotlivých policistů při honu na bratry Tsarnaeovy, kteří při svém útěku neváhali dále zabíjet, brát rukojmí a vyhazovat do povětří vše, co jim přišlo pod ruku. Kdo tenkrát nesledoval, jak ten "manhunt" probíhal, bude asi dost překvapen, když uvidí, co vlastně za masakr proběhlo ve městečku Watertown při té policejní akci. Doporučuju tedy před filmem moc negooglit a nechat se zabavit kvalitně zpracovanou akcí a přimhouřit oči nad trochou toho kýče a brečícími miminy.

7. února 2017

Recenze - The Space Between Us = Twilight z Marsu [4.3/10 A.S.]

1. Skoro se mi chce na úvod ve vší vážnosti říct: tenhle film všichni musíte vidět. Je totiž nechtěně velmi vtipný.  Ale on je mimoto ještě blbý a blbě zahraný, takže radši ve vší vážnosti říkám: komu se líbilo Twilight, tomu by se asi mohl líbit i The Space Between Us s veškerou svojí scénáristickou i režijní nesmyslností, pokud nebude postrádat Twilight výpravnost a triky. Komu se líbí žánr sci-fi, ať se nenechá splést, protože The Space Between Us je nepovedená rádoby velkolepě romantická snůška nedomyšlených blbostí z kategorie YA (Young Adults). 

2. Ale je to ohromná škoda! Minimálně proto, že původní myšlenka byla zajímavá: během výpravy lidí na Mars, v nedaleké budoucnosti, dojde ke zjištění, že jedna z astronautek je těhotná. Ta dítě krátce po přistání na Mars porodí a sama zemře. Chlapec je nucen zůstat na Marsu, stává se tak prvním "Marťanem". Který ale jednoho dne zavítá na planetu Zemi, ze které ví, že pochází. Naší planetu ale nezná a není přizpůsobem tomu, aby zde mohl v klidu pobývat. Postupně tak objevuje naše (rozuměj pozemské) zvyklosti i prostředí, přitom se musí vyrovnávat s první láskou, snahami vládních i nevládních organizací o to ho nějak kontrolovat či omezovat, i s tím, že mu na Zemi není úplně dobře.

3. Zdá se vám, že to je skvělý námět? Ano. Aby taky ne, když ho vymyslel Robert A. Heinlein. Kdo tu knihu nezná, ať si přečtě Stranger in a Strange Land, nebo počká na televizní dílo, které produkuje Scott Rudin, snad pod tím samým názvem, a které by mělo tenhle rok jít do realizace.

4. února 2017

Recenze: Gold (bohužel ne za všechny peníze) [5/10 A.S.]

1. Matthew McConaughey má transformační role rád. Pro roli Kennyho Wellse ve filmu Gold si oholil hlavu, přibral 20 kilo, a nechal si nalepit do pusy falešnej křivej zub, kterej většinu filmu pyšně ukazuje na kameru. Pokus dobrej. Udělat z něj neatraktivního slizoně. To vyšlo. Aspoň částečně.

2. Ale udělat z filmu který měl možná slibnou předlohu ale má nezvládnutej scénář a nijakou režii, kvalitní diváckej zážitek, to se nepovedlo ani trochu.

3. Gold se otírá o skutečný příběh. Ale jen velmi opatrně. Jména jsou zmeněná, postavy jsou změněné, detaily jsou změněné a producenti (zjevnou) inspiraci radši popírají. Takže z toho zbyla jen ta velmi základní linka: trochu smolnej americkej rádoby podnikatel s pochybnejma schopnostma se vrhne do těžby zlata v Indonésii. A ne všechno vyjde tak jak má, byť se velmi snaží. Možná je to kvůli jeho jednání, a možná kvůli jednání někoho jiného. Pokud vás zajímá ta realita, doporučuju prostudovat případ Bre-x ale bacha, vyspoilíte si film.

4. Režie se ujal Stephen Gaghan, což vám asi nic moc neříká, ale možná by vám mohl něco říkat jeho jediný režijní úspěch. A to sice Syriana anebo kvalitní výkon scénáristický a tím je Soderbergova 4 oskarová Traffic. Za kterou dostal svého oskara za scénáristiku právě i Gaghan a rozhodně opakovaně dokázal, že psát drama umí.