30. června 2016

Adam Sklepica - pátek

1. V Adamovi se po nálezu matky vařila spousta emocí. Převládající byl ovšem jednoznačně vztek. Adam nechápal, proč by matka něco takového udělala. To, že do domu přišel někdo jiný a matku zardousil, ho ani nenapadlo, protože na sobě měla ty nejsvátečnější šaty, respektive úbor, který vlastnila. Tedy uniformu z Jednoty, kde kdysi pracovala. Adamovi bylo jasné, že přesně takto chtěla být nalezena. A že pokud ji nepřišel zavraždit sám ředitel Jednoty za to, že jim tam léta kradla tašky, a nenapadlo ho, že jí před smrtí donutí si obléct podnikový stejnokroj, aby bylo zjevnější, kdo byl vrah, tak že pachatelem byla matka samotná.

2. Adam ve čtvrtek těsně po objevu zvažoval, že zavolá na policii, do nějaké nemocnice, nebo aspoň na linku tísně. Prostě že bude postupovat jako normální občan a dělat to co by se od člověka, co zrovna našel v kuchyni svojí mrtvou matku, očekávalo. Jenže Adam nebyl normální občan.

29. června 2016

Adam Sklepica - čtvrtek

1. Adam se probudil až kolem druhé hodiny odpoledne. Z čehož měl okamžitě špatný pocit. Ne že by musel ráno do práce, nebo něco takového, "pracoval" totiž již léta z domova. Po jediné zkušenosti v klasickém zaměstnání zjistil, že někam pravidelně docházet působí jemu i ostatním neuvěřitelné těžkosti. Ale Adama nyní netrápilo vstávání do práce, ale fakt, že mu matka v sobotu určitě vyčte, že ve čtvrtek zmeškal oběd a bude mít tak na seznamu o bod víc.

2. Vyhlídky na nadcházející kritiku způsobily, že se Adam jen tiše proplížil do koupelny, kde si s velkým sebezapřením vyčistil zuby (činnost, kterou považoval za zbytečnou, protože od mala toužil po tom si zuby nechat všechny vytrhat a jen díky neustálým výhrůžkam od rodičů to neudělal svépomocí), a pak v zrcadle prohlédl záda. Strupový hakenkrajc byl zpět a nyní se zřejmě pomalu hodlal zacelit v jizvu. Adam si povzdechl, a šel rezignovaně zpět do svého pokoje. Takhle brzy po probuzení neměl síly na boj s nacistickou propagandou, která mu bujela na zádech.

28. června 2016

Adam Sklepica - středa

1. Adam se probudil s pocitem právě proběhlé poluce. Ohledal své khaki slipy, ale nezjistil žádnou (novou) usvědčující skrvnu a nenašel žádné lepkavé nadělení. Zamyslel se nad tím, co ho vzbudilo a došlo mu, že ten výtokový incident se udál někde jinde.

2. Vyskočil tak rychle jak mu jen jeho 118 kilo dovolovalo, a podíval se na ušmudlané prostěradlo s motivem souložících klokanů. Potisk klokanice měl v okolí úst skrvnu karmínové barvy a podivné konzistence. Adam se, ještě ve slipech, dopotácel do koupelny, kde se několik vteřin natáčel tak, aby si viděl na záda. Žárovka přímo nad ním nepříjemně osvětlovala chlupy, co se mu rozlézaly po ploše těla zhruba od nosu po nárty. S mírným vynecháním v podkoleních a loketních jamkách. 

27. června 2016

Adam Sklepica - úterý

1. Adam si svlékl triko a snažil se nahmátnout si záda mezi lopatkama, kde se mu udělala ta boule. Bulka. Google říkal, že by to mohla být cysta. Na Youtube Adam našel tutorial, jak si podomácku odstranit cystu i s váčkem pod kůží, který by mohl způsobit, že se cysta znova naplní.

2. Tutorial předváděl šedozelený Chorvat, který vypadal jako by byl na piku. To Adama uklidnilo, protože když to zvládne někdo očividně pod vlivem, musí se to povést i Adamovi. Hlavní bylo zbavit se problému, aniž by Adam musel opustit dům.

3. Adam to venku neměl moc rád.  Už od mala. Jako dítě se vztekal snad každé ráno, když musel do školy, a vysloužil si tím nejeden výprask. Od otce. Který ale naštěstí umřel, když bylo Adamovi 12. Matka se od té doby trochu změnila, bohužel pro Adama k horšímu. Trvala na tom, aby Adam každý den ihned po škole šel za ní domů, a pomáhal jí s tříděním igelitek, které za předchozí den našla, dostala, koupila, nebo někomu ukradla.

26. června 2016

Adam Sklepica - pondělí

1. Adam jen nelibě sundal jeden plátek šunky z rohlíku a dal ho sousedovic kočce. Dělal to pouze proto, že se cítil mírně provinile protože kočce předevčírem přivřel ocas do dveří. Až jí ho zlomil. Sousedovi se samozřejmě nepřiznal. Soused je debil. Nemá mít vůbec kočku, natož takovou, co leze do cizích baráků a zlovolně si tam nechává lámat ocas.

2. Kočka sice, zdá se, Adamovi záhy odpustila, ale asi to bude kvůli tomu, že si navykla na každodenní šunkovou snídani. Adam uvažoval, jak dlouho jí bude muset takhle uplácet, než mu jeho svědomí dovolí s tím přestat.

3. Svědomí. Nad tím slovem se Adam obzvláště nerad zamýšlel. První asociace co ho totiž napadla bylo "výčitky". Spirála se dál ubírala tímto směrem: "svědomí - výčitky - matka - nemoc - smrt- samota - penis - smrt." Ano, smrt se tam vyskytovala dvakrát, ale pro Adama měla extra význam. Respektive v něm vzbuzovala zvláštní hrůzu.

22. června 2016

Genius - film nezachrání ani jindy geniální Colin Firth [5/10 A.S.]


1. Genius, příběh o grafomanovi a jeho urputném ale laskavém editorovi mi byl podle popisu a traileru blízký. Americký spisovatel Thomas Wolfe byl schopný chrlit ze sebe extrémně rozsáhlá díla o tisíci stranách a statisícech slov a s ohromným množstvím velmi rozvitých vět, na nichž si zakládal. A jen velmi těžko se smiřoval se škrty ze svých originálních textů. To ho dostávalo do vyhrocených situací s Maxwellem Perkinsem, pečlivým editorem z New Yorského nakladatelství Scribners. Chápu. Mám se svým editorem na Faulknerovské téma "kill your darlings" taky tristní debaty, a to sem grafoman co si vo kvantitě (natož kvalitě) Wolfova psaní může nechat jen zdát.

2. JENŽE. Fakt si umíte představit záživně podaný příběh stojící výhradně na střetu povolání "spisovatel" a jeho "odpovědný redaktor"? Z první poloviny minulého století navíc? Což je důležité, protože v té době nebyly počítače, takže když nám kamera chce ukázat jak Max Perkins (Colin Firth s kloboukem, který nesundá snad ani na vteřinu během celého filmu) pracuje, znamená to že kamera zírá do rukopisu, po kterém pomalu jede Colinův prst, a když najde chybu tak jí zakroužkuje fixem, nebo dopíše slovo, a pak se takhle postupně pinoží dál? A když nám režisér chce ukázat, že Wolf píše zajímavě, tak to udělá tak, že kamera kouká na Firtha jak v průběhu dne otáčí stránky a zaujatě do nich zírá? A když máme vidět souboj o věty, tak to znamená že se díváme na Maxe a Toma (Jude Law, ano, další Brit hrající Amíka v tomhle filmu o Američanech, obsazeném skoro výhradně Angličany a Australany) jak zuřivě bodají prsty do nějaké stránky, čtou si navzájem věty a kroužkují co kde má nebo nemá být?

20. června 2016

Now You See Me 2 - kéž by to člověk radši neviděl [3/10 A.S.]

1. První díl této trilogie (jejíž doufejme závěrečný díl nás postihne v kinech za rok) mi přišel únosně zajímavý, sice nijak ohromující, ale své kouzlo to mělo. Druhý díl je skok do filmové propasti. Na všech úrovních. Režie, scénář, herecké výkony, ale bohužel i samotná produkce a provedení, kde film o kouzelnících hodně sráží to, že místo dojmu že "tohle mohlo být fakt pěkné kouzlo" člověk odchází jen s pocitem "tohle udělat v CGI asi dalo práci". Kdybychom to převedli na pocity diváka při kouzelnickém představení, tak divák odchází s pocitem že ví jak to kouzelník udělal, místo s otázkou: sakra, jak von to dokázal. Škoda.

2. Režie Now You See Me 2 se ujal John M Chu  (specialistu na taněční filmy a klipy) a odvedl úděsnou práci, zejména v tom že neumí uřídit herce, ani žánr, natož ten scénář. Nazvat slátaninu od Eda Solomona (MIB, Charlies Angels) scénářem je ovšem hrubá nadsázka, protože jestli něco dokazuje, že už náš svět ovládají roboti, tak je to právě tahle blitka. Kterou hádám že vyklopily na papír počítače, v případě tohodle sequalu. Odmítám že by tohle mohl napsat člověk, protože tak bezduše poslepovanou blbost, kde se jen zmixují takový ty "základní stavební prvky filmových příběhů moderní doby" jako A) vše pohánějící trauma z dětství, B) nejméně 3 twisty, C) aspoň jedna dvojrole, D) rozkol mezi členama týmu E) velkolepé finále působí zcela nehumanoidně. Není tam žádná reálná emoce, žádné moudro nebo poselství (ačkoliv se o to film velmi neobratně snaží), a bohužel taky žádná legrace a minimum napětí. Skoro se až musím omluvit Warcraftu.

19. června 2016

Central Intelligence - ústřední dvojka těží z The Rocka [6.8/10 A.S.]

1. Nový režijní počin Rawson Marshal Thurbera s názvem Central Intelligence (hříčka na CIA ale zároveň i na název střední školy na kterou obě hlavní postavy chodily - Central High) vypadá v traileru trochu nadějněji, než je pak na plátně, nicméně ani na tom plátně to není žádný provar.

2. V hlavních rolích je bývalý zápasník Dwayne Johnson aneb The Rock  a komik Kevin Hart. A hrajou dvojku co se zná původně ze střední školy, kde Hart byl nejpopulárnější a zároveň nejnadanější student, kterému tam všichni prorokovali zářnou budoucnost a Rock byl neoblíbený tlusťoch kterýho na školním shromáždění vyhodili nahýho na parket před zraky všech ostatních studentů. Přetočte o 20 let dopředu, Hart je korporátní účetní, zklamaný z toho že z něj není něco "víc" zatímco Rock shodil 100 kilo tuku a nabral 100 kg svalů, a pracuje pro CIA. A dohromady je svede "zapeklitý případ", zahrnující krádež "přístupových kódů ke všem satelitům co má USA kde umístěný". Čímž je samozřejmě ohrožen free world as we know it, to dá rozum.

17. června 2016

Warcraft - through the eyes of a non-gaming movie-goer [3/10 A.S.]

1. First things first. I have never played Warcraft and even more: I have never been exposed to any information about it, other than the one episode on the Big Bang Theory where Penny turns out to be somewhat addicted to it for a while. Also, I feel I should mention my favorite computer game was Tetris and I never progressed beyond that with games.  I also suffer from a mild case of ADHD. Alright?

2. Now that we cleared that, I want to say I have nothing against gaming and can recall other movies based on video games that I enjoyed. To name a few: Resident Evil, Max Payne, Final Fantasy, Need for Speed or even Hitman: Agent 47. And I liked The Lord of The Rings and am an avid fan of the Warcrarft director Duncan Jones. I loved Moon and enjoyed Source Code a lot. But Warcraft confused me and couldn’t keep me entertained at the same time.

3. Because the level of my confusion and boredom was so big, I decided to show you just how bad it was (for a non-gamer). And I wrote this review without having googled or discussed the plot and all the things that I may have missed or just misunderstood. I slept on it, though, because yesterday right after the movie I'd have probably given it an even lower score. To be clear: I knew what I was getting into and all I really expected or wanted from the movie was to be somewhat entertained for 2 hours, while I chew on my unbuttered popcorn and drink my diet coke. I wanted this fun-looking, impressive-budget-and-great director-having live-action movie to do it's one job - take me out of the everyday reality and have me focus on good & evil fighting it out. I am not reaching for the stars here people. I managed to enjoy Jack and Jill, and Dungeon and Dragons, for crying out loud. I can be very forgiving.

16. června 2016

Alice Through The Looking Glass - zcela nově a jinak [7/10 A.S.]

1. Uvědomuju si, že tenhle díl Alenky je univerzálně odsuzován, a chápu, že hlavní vlnou nevole je fakt, že mimo názvu filmu a jmen postav nemá v podstatě nic společného s knižní předlohou od Lewise Carrolla. Pokud by tedy recenze měla něco za film napadat a v tomto smyslu hodnotit, ano, je to průšvih, protože to z Carrollovy geniální hravosti, poetičnosti, nápaditosti a zajímavého původního příběhu nemá v podstatě nic.

2. Ale já chci posoudit snímek samostatně, jako filmové dílo, a naprosto upustit od toho, jak se držel nebo nedržel předlohy. Předně ale chci říct, že knižní předlohu dobře znám a velmi si jí považuji a mám s ní vysloveně spojenou jednu etapu svého života. Není pro mě proto jednoduché se odprostit od toho, že filmaři se od ní tolik odklonili, ale ten film si sám za sebe nezaslouží hodnocení tak nízká jako 20-30%.

3. Pokračování Burtonovy Alenky (in the wonderlad) režíroval James Bobbin. Člověk co napsal a režíroval nejen povedené Muppets ale hlavně Ali G Show nebo Flight of the Conchords a já osobně se velmi těším na jeho MIB23. Je to více než schopný režisér, vtipný scénárista, a na Alence se prohřešil nebo selhal maximálně jen tím, že svolil k tomu natočit příběh který se vůbec nedrží předlohy a nedal mu aspoň trochu jiné jméno.

Conjuring 2 - v zajetí kooperujícího démona [5/10 A.S.]

1: Conjuring 2 selhalo v tom mě vyděsit a to já se bojím i fronty na pokladnu v Lídlu. Tzn něco je na tomhle sequelu povedeného hororu Conjuring 1 velmi špatně. Ale já nevím co přesně. Sue me.

2. Ústřední dvojici exorcistů (detektivů přes paranormální jevy) hrají opět Vera Farmiga a Patrick Willson, coby manželé Warrenovi. Film režíruje opět James Wan (Saw, Insidious), napsali ho ti stejní scénáristi, a námět i lekačky v něm sou podobné jako v jedničce, kamera stejně dobrá, a triky i výprava taky, tak co je na tom špatně? Možná že právě to? Že to není ničím překvapující ani originální? Ale to mi obvykle u hororů nebrání se u nich bát. Ale tady to se mnou necuklo snad ani jednou. Ve filmu sou všechny obvyklé lekací atributy: tyčící se týpí, hrací skříňka, haraburdím zaházený sklep, levitující haranti i nábytek, něco běhající ve zdech, démonicky znějící hlas, strašidelný (a navíc shape-shifting) pes a z ničeho nic se ze tmy objevující lekací obličeje, ale na mě to prostě nezafungovalo.

3. Kdo tam mimo Wilsona a Farmigy hraje ještě? Franka Potente reprízuje svojí roli Anity Gregory, para-psycholožky a skeptičky co Warrenovým oponuje, a vsadím se že kdybyste nevěděli že tam má být, tak jí nepoznáte. Jo, holt, ani Lola ten čas nepředběhne. Frances O'Conner - dobrá seriálová herečka ale ve filmu mě nevím proč nezaujala. Ale je tam jeden hodně dobrý herec. Simon McBurney. Možná si na něj vzpomente ze skvělého Tinker, Tailor, Soldier, Spy. Simon hraje všude tak dobře, že člověk na chvíli zapomene na to, že ho zbytek filmu vlastně vůbec nebaví. 

13. června 2016

Spacefest (iv): idiotsky dlouhý závěr reportáže o Spacefestu

1. Závěrečný den Spacefestu byl pro mne opět ve znamení Marsu. Leckdo by si možná řekl, že po pěti nebo kolika přednáškách už mě Mars nebude bavit, ale není to tak. Tentokrát to byla panelová diskuze, kterou moderátor udělal velmi interaktivní, a víceméně od začátku dal posluchačům možnost ptát se odborníků na dotazy.  A to bylo zajímavé, protože se teprve teď naplno projevilo, co všechno za typy lidí na té akci bylo.

12. června 2016

Spacefest (iii) - Sobfest, aneb: idiot inspirován inspirovat!

1. Klást si otázky jako "proč mě fyzika na základce nebavila" a "čí kreténskej nápad bylo jít na práva, když věda je daleko zajímavější?!" nemá v mém pokročilém věku už cenu a já to vím. Ale po dnešku je to zas o trochu těžší. Koukat se směrem dopředu a místo planého nářku na to, co člověk už všechno prosral se pokusit o ten "maximum effort" aspoň od teď dál.

2. Spacefest ještě není u konce, ale už teď mám stohy poznámek k mému scénáři, a daleko přesnější představu o tom, co se musí v prvním aktu všechno stát a říct, aby to dávalo co největší možný smysl. Když sme se o tom dnes bavili se Sethem Shostakem, po jeho výborné přednášce na téma "non-living aliens", řekl mi něco trochu jiného, než včera Apollo astronauti. Shostak má rád jednoduché, ale inovativní filmy, jako třeba E.T., ne "překombinované nesmysly jako Interstellar" ale i tomu dává palec nahoru za to, že vypráví příběh z prostředí, které je nám neznámé a tím inovuje žánr a inspiruje ostatní. Což Seth považuje za hlavní přínos. Trochu naopak zase shodil včera vychvalovaného Verna, s tím, že je to od astronautů "confirmation bias" a že už Verne ignoroval v té době známá fakta, a v mnohém se mýlil, nebo to dokonce úmyslně používal špatně. Ale jeho přínos byl v inovaci a inspiraci lidí v tom aby byli ochotni vnímat věci novým způsobem.

11. června 2016

Spacefest (ii) - Idiot chce na Mars


 1. Druhý den Spacefestu byl opravdu nabitý. První přednáška ráno: Pascal Lee - Mission Mars. Lee je spoluzakladatel Mars Institutu, fyzik (geofyzik) a astronom, který studoval pod vedením Veverky a Sagana. Je to dobrej řečník, kterej Marsem evidentně žije, a zajímavá je na něm spousta věcí. Mimo jiné i to, že na konci osmdesátých let strávil asi rok v Antarktidě, kde načerpal zkušenosti třeba i  z oblasti testování kolektivu v kritických a život ohrožujících podmínkách, což neopomněl zmínit ve své přednášce že mu přijde jako jedno z nejdůležitějších kritérií pro vybírání lidí, kteří jednou jako první poletí na Mars, a nemyslel tím nikoho z Mars 1 ani  z Mars 500.

2. Jelikož už mi přišlo, že nemá cenu se snažit skrývat svojí vesmírnou-negramotnost a držet se nějakého předpřipraveného seznamu otázek, všichni řečnící a astronauti, kteří se vyskytli v mé přítomnosti a byli ochotni si povídat dostali dotazy které samozřejmě nebyly na seznamu. Fuck the list, žejo. Otázky zněly: A) "čeho ste se ve vesmíru báli,"  B) "jaký je váš oblíbený film se space-tématikou". C) "co bylo-je na vaší práci nejtěžší a nejlepší?" Protože to sou věci, které mě opravdu zajímaly. A věřili byste, že všichni tvrdili, že se nikdy nebáli smrti, naopak si uvědomovali, že je možnou součástí jejich práce, a svorně si připomínali slova Guse Grissoma: "If we die,  we want people to accept that we were in a risky program, we knew it and all we want is that it will not slow down the progress".

10. června 2016

Spacefest (i): 50 astronautů, 70 Eletrikářů, 90 Spimfurtů a 1 idiot

1. Z důvodů, do kterých se mi nyní nechce zabíhat, ale které okrajově souvisí i s tím scénářem co píšu a někteří z vás měli už možnost číst, sem právě v Arizoně, kousek od města Tucson a účastním se akce nazvané Spacefest. Je to něco jako Comic-Con, akorát pro nadšence do vesmíru a vše co s ním souvisí.

2. Pro absolventa dvou semestrů astrologie není jednoduché tu existovat jinak než pod názvem "místní idiot". Ale naštěstí idiocie pro mne není nová poloha, takže pocud v pořádku. Komplikovanější ale je vybírat si na které z vzájemně kolidujících přednášek jít, protože všechny zní zajímavě, ale jen na některých je šance, že aspoň rámcově pochopím, o čem přednášející mluví. A na ty ostatní nemá cenu se cpát, protože od první do poslední minuty budou celé v jazyku, z něhož porozumím jen spojkám.

8. června 2016

Me Before You - kýčově zromantizovaná propagace svobodné volby [4/10 A.S.]

 1. Me Before You je urputně romantický film, natočený podle stejnojmenné a úplně stejně urputně "romantické" knihy. Která má i úspěšné pokračování, takže možné nás za pár let v kinech "obšťastní" ještě růžovější sequel.

2. Scénář napsala žena (Jojo Moyes), film natočila žena (divadelní režisérka a filmová debutantka Thea Sharrock), film vyprodukovaly ženy. V tomto bodě už má každý normální čtenář jasno, jestli na snímek zachycující příběh hrozně joztomile požitivní dívtky co je najatá jako ošetřovatelka mladému krásnému bohatému kvadruplegikovi (člověk co je ochrnutý na 4 končetiny) jít nebo ne.

3. Film se od knihy liší v několika méně či více podstatných věcech. Za tu nejpodstatnější ale považuju že hlavní hrdinka Louisa Clarke (kterou hraje Emilia Clark, aneb Daenerys z GoT) měla být podle knižní předlohy v dospívání obětí brutálního gang-bang znásilnění  odehrávajícího se v keřovém labyrintu. Nekecám. A TOHLE VYNECHALI? TOHLE? Čert vem to, že vozíčkář měl v knize ségru a jeho otec milenku a obojí z filmu zmizelo. Ale nechat zmizet bludištní gang-bang-rape?!?! To je skutečný škandál. Eště víc tím, že ty scény údajně byly natočený, ale režisérce se je nepovedlo do filmu "vhodně zakomponovat". A proto nemají ženy točit filmy! Chlap by si s orgií v bludišti určitě poradil hladce.

7. června 2016

Popstar: Never Stop Never Stopping [7.5/10 A.S.]

1. Popstar: never stop never stopping -pro některé odkaz na Bieberovo "never stop believing"- je mockumentary, který si dělá legraci ze současné hudební scény, hip-hoppové kultury, ale hlavně showbyznysu obecně. Dělá to podle mě velmi dobře, vtipně, chytře, hudebně nápaditě a především záživně. Koneckonců film je produkovanej Juddem Apatovem a napsanej a zrežírovanej (dvěma členy) skupinou Lonely Island a to už oboje určitou záruku kvality má.

2. Ústřední postavou snímku je Connor4Real (Andy Samberg), který získal slávu coby člen z hip-hopového tria "The Style Boyz", ze kterého narcistický front runner Connor odešel, aby se věnoval sólové dráze. První album mu vyšlo, Connor je celosvětově milovaná hvězda a své druhé album vydává právě teď. Zbylí členové tria sou v pozadí, uražený Lawrence se vzdal showbyznysu úplně a pěstuje rostlinky na farmě a dobrácký Owen dělá Connorovi něco jako djje na jeho velkolepých show. Druhé sólové album ovšem neboduje a nastává drama.

3. Pokud neznáte trio komiků působící pod názvem The Lonely Island, doporučuju si od nich před zhlédnutím filmu něco pustit. I sexy borci jako Grim. Dobrej na začátek je Like a Boss, MotherLover nebo Jizz In My Pants. V MotherLover Samberg účinkuje s Justinem Timberlakem, častým spolupracovníkem, který se v docela vtipné mini-roli plyšové ryby mihne i v Popstar:nsns.

4. Film je dělaný jako fiktivní dokument a koho napadne This Is Spinal Tap z roku 1984 tak není daleko od vhodné asociace, i když stylově je film bližší spíš dílku Part of Me o Kathy Perry nebo Believe o Justinu Bieberovi. Když sme u toho Biebera, hodně lidí hledá v Popstar: nsns paralelu s Bieberovým životem a nacházejí tam i nějaké shodné body, ale sám Samberg řekl, že to není parodie na Biebera, a pokud to má nějakou reálnější předlohu ve skutečném světě, tak už stín padá spíš na samotné Lonely Island. Plus tak trochu na jedno pr-fiasko kterého se nedávno dopustili U2, když své nové album procpali všem na Itunes, aniž by si o to uživatelé sami řekli.

3. června 2016

The Meddler - dejte zhlédnout svým matkám [7/10. A.S.]

1. The Meddler má oproti jinému filmu pro stárnoucí ženy (Hello, My Name Is Doris) několik velkých východ. Lepší scénář. Lepšího režiséra a chce se mi říct i lepší herečku. Ačkoliv Susan Sarandon má Oskara jednoho a Sally Field dva. Ale já věřím že s lepším scénářem a lepším režisérem by i ta Doris byla snesitelnější. No nic, zpět k Meddlerovi.

2. The Meddler rozšiřuje sbírku snímků o příliš dotěrných matkách, které poté, co nastoupí do důchodu, nebo jim zemře manžel, nebo odejdou děti z domova, nezvládnou veškerý ten volný čas a pocit náhlé nepotřebnosti a začnou organizovat život jiným, z nichž někteří to vítají, jiní však méně. Podstatně méně. Ale to je těm matkám úplně jedno.

3. Film si napsala a zrežírovala Lorene Scafaria, kterou si pamatuju žejména kvůli příjemné prvotině Seeking a Friend for the End of the World, což je film zajímavý mimo jiné i tím, že byl jeden z  prvních kde Steve Carrell dostal šanci hrát něco trochu vážnějšího a (vedle třeba hodně dobrého Crazy, Stupid, Love)  a dokonce být i v roli prvního milovníka.

4. Na filmu The Meddler (člověk, který se vměšuje do záležitostí ostatních) je dobré především obsazení. Lori, čerstvě rozvedenou dceru Susan Sarandon hraje Rose Byrne v příjemně vážné a civilní poloze (kór po slabých Neighbors 2 je to občerstvující), a dál se tam objeví jako vždy skvělý JK Simmons, (coby vyklidněný bývalý policista Zipper) který i přednášku o slepicích dokáže udělat zajímavou až dojemnou (no kidding). Ten chlap je prostě skvělej a jeho rozsah od despotického psychotika (Whiplash) po rozněžnělého vdovce (Meddler) by mu mohl leckterý Sandler Cruise závidět. V maličkých vedlejších rolích se mihnou komičky Cecily Strong (SNL), Lucy Punch (The Class) nebo Sarah Baker.