24. prosince 2016

Adam Sklepica - Štědrý den

1. Adam mlčky seděl naproti matce a žvýkal tak nezaujatě, jak to jen šlo. Věděl, že matka je na Vánoce obzvláště popudlivá. A nechtěl jí dát žádnou záminku k další náloži stížností, které by se valily na jeho hlavu; možná proto, že ho nesnášela, možná proto, že tam nikdo jiný nebyl. Kdo ví.

2. Přestože od smrti Adamova otce uplnynulo více než 20 let, matka při Štědrovečerní večeri stále ještě prostírala pro tři. A pod stromečkem připravovala dárek navíc. Většinou byl lepší, než ten, co tam dala Adamovi. Adam několik let marně doufal v nové kružítko, ale nikdy se nedočkal. Jakoby si matka nevšimla, jak často s tím předmětem Adam manipuluje a jak ho má již ošoupané.

3. "Ostudné". Pronesla náhle matka, a odhalila přitom sadu ošklivě žlutozelených zůbů pokrytých slizem ze špatně osmaženého kapra. Adam se nehodlal ptát na to, co je ostudné. Věděl, že mu to stejně sama brzy řekne.

18. prosince 2016

Recenze: Manchester By The Sea - vážně nutno vidět [10/10 A.S.]

1. Neříkám to často, ale film Manchester By The Sea skutečně nemá chybu. Je skvěle zahraný, natočený na základě jednoho z nejlepších scénářů poslední doby, a režírovaný tak, že se divák ani na vteřinu nepřestane zajímat o dění na plátně, a přesto že příběh je jednoznačné drama, tak se u něj i dost zasměje.

2. Režišér Kenneth Lonergan si Manchester By The Sea i sám napsal a ukazuje jak se dá vhodně pracovat s vulgaritami a  nadávkami tak, aniž by to působilo na plátně nuceně, nepatřičně, nebo proplánově. Film obsahuje skutečně velké množství "fucks", "shits" a podobně, ale narozdíl od například Sausage Party se to nezají a na humoru to akorát přidává.

3. Hlavním hrdinou příběhu ze severovýchodu USA je Lee Chandler (Casey Affleck ve svém asi nejlepším výkonu, kde ho nominace na Oskara nemine), který je pod vlivem nejrůznějších smutných událostí nucen se zamyslet nad tím, jestli je ochoten se starat o svého nedospělého synovce. A film vypráví o tom, jak takové rozhodování probíha a co se mezitím děje lidem okolo. Vřele doporučuju si víc o ději filmu nezjišťovat.

14. listopadu 2016

Dojmologie: jak se žije v USA (po prezidentských volbách)


1. Minulý týden zde proběhly prezidentské volby. Oproti očekávání zvítězil Donald Trump. Sice "pouze" v tzv "Electoral College* vote", (hlasování přes představitele jednotlivých států) narozdíl od "popular vote" (hlasování jednotlivých lidí ve volbách) ale to je v momentálním zdejším volebním systému to hlavní. Státní zástupci sice mají teoretickou možnost nevolit tak, jak "mají", ale je to pod sankcí pokuty a bylo by to velmi nestandardní. Byť k tomu nyní určité frakce příznivců demokratické kandidátky Hillary Clinton vyzývají a na netu koluje petice s již několika milióny podpisu. To, jestli tenhle systém, který měl význam hlavně v dobách kdy nebyl internet, nebyla letadla, nebyly mobily a nebyla virtuální zaměstnání (tedy mobilita lidí byla značně omezena a bylo vhodnější aby lidnatější státy podél pobřeží neměly možnost kontrolovat osud celých USA), je na místě změnit, se již probírá nějakou dobu, ale určitě to není na spadnutí. Momentálně byl prostě legitimně zvolen Donald Trump a je třeba se s tím vyrovnat.

8. listopadu 2016

Recenze: Ouija - Origins of Evil - příjemné překvapení [8.3/10 A.S.]

1.  Ouija - Origins of Evil je horor, který se odehrává několik desetiletí před dějem filmu Ouija z roku 2014, a nevysvětluje sice přímo původ "zla" samotného ale vysvětluje historii Doris Zander a hrací tabulky, pomocí které se dá komunikovat se zemřelými. 

2. Nový film o téhle hře je podstatně (ale fakt o hodně) lepší. Dokonce se dá říct, že je to fakt dobrej film. Není to až tak skvělej horor, protože není moc děsivej, ale rozhodně to je dobře vyprávěnej a natočenej příběh, kde se postavy chovají celkem pochopitelně, mají nějaké vlastní více-rozměrné osobnosti, motivace a cíle. Navíc je to podané dobově, ve stylu šedesátých let a to taky snímku přispěje.

3. Ouija: Origins of Evil režíroval Mike Flannagan, který předtím vyrobil podobně povedený horor Oculus a i tam spolupracoval s velmi nadanou mladou (zrzavou a sexy) herečkou Annalisou Basso. (Captain Fantastic) a v OOE pak nově  s Lulu Wilson, která je jak zrozená k děsivým hororovým holčičkám. A k tomu fakt dobře hraje.

4. Děj je asi následující: vdova (Elisabeth Reaser, a pokud vám je ten obličej povědomý, tak to bude tím že ste viděli Twilight a teď to vyšlo najevo. Ha!) živící se vykládáním budoucnosti a komunikováním se zemřelými jednoho dne zjistí že její mladší dcera možná s mrtvými (na rozdíl od ní) opravdu komunikovat umí, a rozhodne se toho využít jednak ke komunikaci s mrtvým manželem, druhak ke komerční expanzi svého skomírajícího domácího podníkání. Enter evil spirits, kterým se asi nezdá, že by takového obchodu měli být součástí.

Recenze: Hacksaw Ridge - další jistá nominace na Oskara [8/10 A.S.]

1. Hacksaw Ridge je nejnovějším režijním počinem Mela Gibsona. Kdo zná Melovy filmy asi ví že má čekat extrémní gore a násilí pořádně z blízka. A nemýlí se. Ale v podstatě jako u všech  Gibsonových filmů, ani tady (možná tady dokonce nejmíň) nepůsobí to násilí samoúčelně. Protože film vypráví příběh z konce druhé světové války, konkrétně z působení americké armády v bitvě o Japonskou Okinawu. A nikdo asi nebude chtít rozporovat, že válka byla krvavá a stála hodně životů.

2. Pro ilustraci: hlavní hrdina, Desmond Doss (Andrew Garfield) působil u 77. pěší divize, jejíž jedna jednotka (C 306 Infantery Regiment) opustila USA v roce 1944 s počtem 203 mužů. Z války se jich vrátilo jen 13. Takže když nám Gibson servíruje brutální přestřelku, kde šrapnely lítaj skrz na skrz tělama vojáků, trhají jim končetiny nebo břišní dutinu, plamenomety sžířají co můžou a po bitevním poli lítají střeva a lebky se před kamerou tříští za zvůků vybuchujících granátů, težko mu de vyčíst že by to byla nevhodná Hollywoodská dramatizace.

3. Hacksaw Ridge je jeden z těch příběhů, které sou v realitě snad ještě zajímavější, ale kdyby se v té skutečně podobě dal na plátno, nikdo by tomu nevěřil. Hrdinství (zřejmě spojené s až fanatickou vírou křesťana Desmonda Dosse) prezentované na plátně není celistvým obrazem toho jak proběhlo jeho působení v armádě. Chybí tam (spoiler), jak poté co odkopnul granát Doss pět hodin čekal vážně zraněný na vysvobození, protože dal přednost -na odvoz- ještě víc zraněnému vojákovi. Když ho nakonec chtěli zachránit a odnést (za stále probíhající palby), tak to koupil ještě do ruky. I tak ale stihl ošetřit dalšího vojáka, a do bezpečí se následně doplazit sám 300 metrů. Stále pod palbou, s roztříštěnejma nohama a rukou. Vlastně mi příjde, že se tak trochu předváděl. 

2. listopadu 2016

Recenze: Inferno - peklo hlavně pro diváka [3/10 A.S.]

1. Inferno je téměř k nepřežití. Naštěstí po úvodních opravdu hrozných 10 minutách se sníží kvalita jak obsahu tak vizuální stránky o dalších 50% takže zbytek filmu je člověku v podstatě jedno co se na plátně děje, a fakt, jestli film dokouká, nebo ne bude záviset čistě jen na tom jestli je v kině/u počítače sám a jak moc je případně líný se zvednout a odejít s pocitem že prošustroval peníze za lístek, případně zmáčknout stop/zavřít okno s přehrávačem a povzdechnout si, že to byl ale promarněnej čas.

2. Nový film Rona Howarda, schopného režiséra (Frost/Nixon,  Apollo 13) je totiž fakt špatný. Na základě špatné knihy od Dana Browna. A chabého scénáře od jindy slušného scénáristy Davida Koeppa (Death Becomes Her, Carlitos Way, Mission Impossible). Na výsledek se prostě skoro nedá koukat.

3. Utrpení diváka během sledování Inferna by se dalo rozdělit do několika fází. Které nejsou nepodobné tomuto. První fáze je úvodních několik minut kdy na diváka Howard udeří hrůznou vizualizací pekla (ve formě nějakejch halušek, flashbacků, snů nebo vizí Toma Hankse) a utrpení s lidma s pokroucenýma krkama a roztékajícíma se údama atd. Ač nechutné, tak je to aspoň vizuálně slibné, a kdyby to bylo v jiném filmu, tak by to mohlo fungovat. Jen co si člověk trochu oddychne protože ho film přestaně bombardovat odporným vizuálem, přeskočí se na audio útok. Robert Langdon (opuchlý a zcela ojediněle nesympatický Tom Hanks) se totiž nalézá v nemocnici po otřesu mozku a všechny audio vjemy vnímá zesíleně a s ním i divák. Nic jiného tak nepříjemného jako těhle pár minut v kině, si nevybavím. Varování pro epileptiky: pokud ve vás prvních 15 minut Inferna nevyvolá záchvat, ste buď vyléčení nebo mrtví.

31. října 2016

Recenze: Certain Women - 3 povídky o neurčitě určitých ženách [6,6/10 A.S.]

1. Certain Women určitě není film pro každého. Je to zjevné už z toho jak daleko je hodnocení kritiků (90%) od hodnocení diváků (50%).  Těžko se mi říká, že možná to nebyl ani film pro mne, protože na mně hodně zapůsobil. Ale nechápu jaké měly ty "určité" ženy jako být. Jaký byl "vzkaz" toho snímku.

2. Z mého pohledu byly všechny ženy tohoto filmu podivně pasivní a pomalé. A tím nenarážím na pomalé tempo samotného snímku, ale to jak dlouhé byly pauzy mezi tím, než něco řekly, nebo odpověděly, či nějak zareagovaly. Navíc jakoby se bály ptát na důležité otázky, nebo jednak nějak aktivněji. Jaké tedy ty určité ženy tohoto příběhu byly?  Nemám v tom jasno ani po filmu.

28. října 2016

Recenze: Denial - soudni drama s Moriartym v čele [7,3/10 A.S.]

1. Nevím, jestli film Denial bude mít nějaké zásadní fanoušky mimo právníků, historiků a židů. Protože se jedná o filmově nijak zvlášť originálně zpracované téma. O kterém běžný člověk ví, jak dopadlo, a kdo neví, tak stejně asi bude tušit, jak to dopadne, vzhledem k tomu, za jak extrémistické je v dnešní době považováno popírání holocaustu.

2. Nicméně pro diváky, kteří jsou zároveň právníci, bude mít Denial jistou přidanou hodnotu: film dobře popisuje jim známé konfliktní situace, např. kdy klient nesouhlasí se zvolenou strategií a významně tak ztěžuje proces, nebo že proti vám stojí šílenec a vy s ním musíte jednat jako s rovnocenným soupeřem, nebo že musíte na obhajobu klienta v z principu nesmyslném a zlovolném procesu nasadit tolik peněz, času a energie. 

3. Snímek režíroval Mick Jackson. Zkušený řemeslník, který má za sebou jak třeba populární kýč Bodyguard, tak  kvalitní televizní drama Live from Baghdad nebo Temple Grandin nebo komedii LA Story. A na kontě snad žádný vyložený provar a ani Denial tam samozřejmě nespadne.

4. Scénář k filmu Denial napsal David Hare podle knihy od Deborah Lipstadt. Hare je  Brit, co psal primárně pro divadlo, ale etabloval se i jako filmový scénárista (Reader, Hours). K historické tématice má zjevně blízko a píše převážně dramata. Tady odvedl také dobrou práci, zejména si dal záležet na tom, aby do filmu zapracoval soudní při v přesném znění z reality. To, co ve filmu zazní u soudu, skutečně u soudu zaznělo ať už na straně žalobce, žalovaného nebo z úst soudních znalců či soudce samotného.

Review: DNA Lounge - San Francisco [10/10 A.S.]

1. A couple of weeks ago my work brought me to San Francisco for a few days. As it happenes, I had only one free evening, so it was a tough choice on what to do in this spectacularly interesting city. In the end,  based upon a recommendation from a fellow human being I decided to spend my free time in a club called  the DNA Lounge.

2. It’s an establishment owned by Jamie Zawinski. Name I was told I should look up. I did. As a person that struggles to use computers for things other than sending emails at work, watching Netflix after work and brainless meandering around on the internet in between, I wasn’t able to do the "aaaw" in a way I presume I was expected to do, but I totally believe my good attempt at it was deserving.

27. října 2016

Black Mirror (třetí série, 2016) - 9/10

Život člověka v západní civilizaci se v posledních letech smrskl na jednoduché možnosti - zajistit si stravu, určitý příjem a úroveň pohodlí, podle možností financí a volného času investovat do svých koníčků nebo najít potěšení v práci. Celkový stereotyp konzumního koloběhu nám kazí jen příležitostné pozorování společenských jevů a klesá víra, že snad něco zlepší dalším vědeckým objevem, protože se cokoliv pozitivního neprotlačí do praktické realizace skrz kapitalistický a korporátní systém. Bohužel se nedožijeme spravedlivé a efektivní vládnoucí umělé inteligence. Ale třeba se díky jiným vynálezům dožijeme lepších zítřků a štěstí? Sci-fi antologie Black Mirror si myslí, že spíš ne.
Spousta šťastných lidí

26. října 2016

Recenze: Masterminds - vtipný heist škrcený groteskou [6,3/10 A.S.]

1. Masterminds režíroval Jared Hess. Kdo viděl jeho celovečerní debut Napoleone Dynimite, tak bude vědět co zhruba čekat. Blbý je že od Napoleona nenatočil nic lepšího, naopak kvalita dost klesá.  A to říkám jako člověk co má nekriticky rád Sama Rockwella (a i ostatní z toho filmu) ale ani přesto se u jiného Hessova snímku - Don Verdean, moc nezasmál.

2. Masterminds je inspirovaný hrozně zajímavým (pozor link spoiluje) kriminálním počinem, který se stal v roce 97 v Severní Karolíně, kdy došlo k jedné z největších bankovních loupeží v USA. Za naprosto bizarních okolností. Které jen čekaly na zfilmování. 

3. Scénář napsali tři lidi (co to kua je za zvyk!) z nichž má cenu jmenovat jen Emily Spivey, která pár let psala pro Saturday Night Life. Ostatní dva nejsou jako scénáristi nejsou (a odváží se tvrdit že ani nikdy nebudou) zajímaví.

4. Problém filmu je dvojí: A) v těch naprosto ale naprosto nejzajímavějších momentech se odkloní od reálného příběhu a vymyslí si nějakou absurdní kravinu která nedává smysl. Velký spoiler:

25. října 2016

Dojmologie: Jack Reacher - Never Go Back - aneb: 10 lepších způsobů jak utratit 60 miliónů dolarů



1. Mohly by se investovat do luxusního výletu do Japonska, a natočení filmu, který sice nikdo nikdy neuvidí ale byl by to nejdražší a tímpádem rekordní film ČR.

2. Mohla by se shromáždit a zaplatit profesionalizovaná armáda obzvláště agresivních feministek, které by měly jediný úkol: přepsat všechny svazky Jiráskova F.L. Věka tak, aby více vyhovovaly současné feministické ideologii. Následně by bylo nutné všechny takto přepsané svazky adaptovat do nekonečného televizního seriálu, divadelních představení a rozhlasové hry. Obsazené a režírované ženami, přirozeně.

3. Mohl by se kompletně přetočit Jurský Park, tentokrát z pohledu Tyrranosaura Rex. Moment, to ja ale docela dobrej nápad, scratch that. Místo toho: mohl by se kompletně přetočit Jurský Park, tentokrát z pohledu té mouchy zatavené v pryskyřici.

4. Mohlo by se investovat do vývoje kvalitně fungujícího nanorobota, který by uměl jedinou věc: ja zakýchkoliv okolností nalézt anál Martina Konvičky, zalézt do něj, tam se natrvalo zabydlet. A v každém případě, kdy Konvička vypustí z huby slovo Islám mu násilím povolit svěrač a vyprázdnit střeva. 

22. října 2016

Recenze: Jack Reacher: never go back = vzkaz divákovi [4/10 A.S.]

1. Jack Reacher: never go back je druhý díl původně knižní série o Jacku Reacherovi, ex-armádním důstojníkovi, který se toulá světem a občas se k něčemu připlete. První díl před 4 lety režíroval Christopher McQuarie, což je oskarový scénárista (The Usual Suspects, Edge of Tomorrow, Valkyrie) a mimo to eště schopnej akční režisér co umí do akce dál sexappeal i humor. Jako například v poslední Mission Impossible: Rogue Nation. Tenhle díl Reachera ale bohužel režíroval někdo jinej.

2. Edward Zwick je zajímavej leda tím, jak je až na jednu-dvě vyjímky úplně průměrný režisér. Porovnejte sami - Blood Diamond, Pawn Sacrifice, vs slabší Legends of the Fall nebo Seige. Zajímavejší bude max jako producent.

3. K pokračování Jacka Reachera teda nepřidal nic specifického, nic vlastního, natož zajímavého. Vytvořil slabý, kýčový a  bolestně formulaický rádoby-thriller, který nezachrání ani to že si tam Tom Cruise může (jak je mu jen vlastní) uběhat plíce a na chvíli i sundá tričko.

4. Vono jak to taky mohl Cruise zachránit, když ho režisér nebyl schopen navést do jiné polohy než "Ethan Hunt když má třetí den zácpu"? Ta postava prostě byla v tomhle díle příliš generická, prostě takovej random "bad ass good guy". Ale za to nemůže ani Cruise, a rozhodně ne autor literární předlohy (Lee Child), který napsal fakt zajímavou a unikátní postavu, Jacka Reachera, introvertního nabušeného tuláka vyhozeného z armády, který se jednou ročně víceméně omylem zapléte do nějakých problémů. Za to jak neslaná nemastná je Reacherova postava může samozřejmě režisér, ale taky jeho spolu-scénárista, tragéd Richar Wenk. Který nedávno zprznil Sedm Statečných a předtím se nejvíc "vytáh" leda Equalizerem a tím  se rozhodně scénáristicky není co chlubit. 

21. října 2016

Recenze: The Accountant - hloupé ale zábavné "béčko" [6/10 A.S.]

1.  The Accountant mohl být druhý John Wick. Ale New Yorský režisér Gavin O'Connor má zjevně talent na prznění potenciálně zajímavejch námětů a to dokonce i s dobrým castingem. Po značně problémovém filmu Jane Got a Gun (který nezachránila ani Natalie Portman s Ewanem McGregorem) se mu s The Accountant povedlo předložit divákům další podivný hokus-pokus, který nefunguje, pokud se nad ním někdo pokusí jakkoliv myslet, a eště navíc je tak trochu urážlivý vůči autistům.

2. Ale největší chyba není přímo v režii, ale ve scénáří.  Ten má na svědomí démonicky znějící Bill Dubuque (The Judge), který nám mimo zcela, ale zcela nesmyslných, zbytečných a neuvěřitelných twistů v příběhu naservíruje moderního Rain Mana, akorát místo 165 cm vysokého a ve společnosti nefungujícího nosála Hoffmana dosadil nabušeného Batfflecka, který svůj autismus (tedy tady dle filmu rozumějte automatickou genialitu a matematické nadání na úrovni Johna Nashe) je schopny natolik ovládat, aby vedl samostatný život mimo ústav, i když tam aspoň podle scén v začátku filmu zjevně patří.

3. Co tvůrcum o autismu prozradil ten údajný několikaměsíční research je, že lidé s poruchou autistického spektra mají problémy s vyjadřováním emocí, udržováním očního kontaktu a navazování fyzického kontaktu vůbec. Co je asi naučila Big Bang Theory je že nechápou sarkasmus a neorientují se v bězných sociálních situacích, takže na vše mají rovnice a pomůcky, jak je pochopit. Tohle všechno tam Ben Affleck relativně uvěřitelně předvádí. Místy je to vtipné, místy bohužel trochutrapné, nebo přehnané pro tu konkrétní situaci, ale celkově mu to sedne.

16. října 2016

Mamon (2015) - 7/10

Krimi seriály jsou záchrana českých televizních stanic. Zoufalá zábavní média postrádají zajímavé scénáře a scénáristy a když je třeba naplnit vysílací okénko a uživit české umělce, krimiseriál je snadno z-klišé-vygenerovatelná vycpávka. Už jsem tu pitval dva pokusy ČT Případ pro exorcistu a Modré stíny, z nichž druhý mě svou úchylnosti nečekaně potěšil. Do ringu vstoupilo nedávno i HBO se svým Mamonem a protože mě ČT nepozvalo za pozitivní recenzi Modrých stínů na rautový večírek pro kritiky, usedám na gauč a čekám s odhalenými zády, kolikrát vzduchem přisviští bičík české trapnosti.

Déšť, všichni v černém a český seriál/film = pohřeb

15. října 2016

Phantasm: Ravager (2016) - 5/10

Série Phantasm patří mezi sofistikovanějšími fanoušky hororového žánru mezi kulty. Těžko říct, zda si vydobyla místo v srdcích fanoušků svou svébytnou atmosférou pohřebních ústavů, netradičním záporákem a viditelně přátelskými vztahy všech zúčastněných, což zjevně vyplývá z požehnaného množství dokumentů o natáčení a materiálu, který se válí na různých nadupaných sběratelských edicích. Na pětku se čekalo sedmnáct let a hle, od 7.10. se válí na VOD službách, stejně jako ovacemi provázená 4K remasterovaná verze prvního Phantasmu, kterou remasteroval Bad Robot, společnost J.J. Abramse. Pojďme si trochu popovídat o historii série a o tom, zda se na pětku máte dívat.

10. října 2016

Recenze: The Girl On The Train - slaboduché melodramatické quazi-porno pro slaboduché melodramatické quazi-ženy [4,3/10 A.S.]




1. Předem hlásím, že neznám knihu The Girl On The Train od Pauly Hawkins. Nevylučuji, že může být lepší než The Girl On The Train - slabý film. Nebo dokonce dobrá. Ale film na jejím základě vznikl bohužel špatný a to přes velmi zajímavé obsazení, solidní kameru a poutavou hudbu.

2. Příběh, tak jak ho chápu já je: slaboduchá Rachel (Emily Blunt) se slaboduše není schopna ani po dvou letech od rozvodu emočně odpoutat od svého exmanžela, ani od láhve vodky. Při svých slaboduchých cestách vlakem na Manhattan se jí z jakéhosi záhadného důvodu daří pravidelně nakukovat do oken těch samých baráků. Okolo kterých jezdí vlak tak šikovně, že Rachel vnimá detaily obličejů, pohyby jednotlivých lidí, co mají na sobě atd. S vlaky co jezdí na Grand Central mám bohaté zkušenosti, stalkerství moc nepodporují, ať už to je rychlostí kterou porjíždí kolem těch budov, nebo vzdáleností od nich. Věřím, že v okolí Londýna, kde se příběh odehrával původně, to mohlo být jinak, ale v kontextu New Yorku to vypadá absurdně. No never mind. Rachel si do obyvatel těch baráků projektuje různé pocity a z toho se nakonec odvíjí i hlavní zápletka. Jedna ze žen, které Rachel pravidelně z vlaku pozoruje, totiž náhle zmizí. Nastává pátrání a příběh má asi být jakože thriller.


3. Zajímavé je, že ačkoliv knihu a scénář filmu (Erin Cressida Wilson - co adaptovala například skvělou Secretary) napsaly ženy,  film představuje ženy jako nesamostatné, nemyslící, slaboduché a poškozené osoby. Jejichž osudy a osobnosti formují pouze muži a děti. Chraň Bůh, aby tam byla nějaká žena, která se dokáže cítit dobře i bez muže, nebo dítěte, a nepotřebovala by to řešit lahvema vodky či sebedestruktivní promiskuitou. Film vlastně ženám dává jednoznačně tento vzkaz: bez mužů vaše životy nemají žádný smysl, vaše mysl bude zatemněná, játra rozežraná cirhózou, a považujte za úspěch, pokud vůbec nějak přežijete.

3. října 2016

Recenze: Deepwater Horizon - "Skleněné Peklo" na vodě [7/10 A.S.]

1. Deepwater Horizon je zajímavej a napínavej film. Kterej ale kritika (zřejmě z pietních důvodů) zbytečně nadhodnocuje. Snímek je o tragédii z roku 2010, kdy došlo v USA k výbuchu na plovoucí těžební stanici s názvem Deepwater Horizon a následně i k dosud největší ekologické katastrofě tohoto druhu. A zpracovává relativně věrně sled událostí které k explozi a úniku ropy toho dne vedly.

2. Nabízí se srovnání s nedávným Eastwoodovym Sullym. Což je přesně ten snímek, co si zaslouží nad 80%. Narozdíl od DH, který trpí několika nešvarama zásadnějšího typu. Ale i tak je to celkem dobrej film, a rozhodně velkolepá podívaná.

3. Peter Berg, režisér mého oblíbeného (ačkoliv vojáky napadaného) Lone Survivor, nebo The Kingdom a  Friday Nights Light do režírování DH vstoupil po JC Chandorovi, který se rozešel s producenty snímku kvůli "kreativním rozdílům". Já osobně považuji Chandora (All Is LostA Most Violent Year či Margin Call) za lepšího režiséra a mrzí mne, že to po něm dostal právě Berg, který (jak ví ti, co viděli třeba Lone Survivor a četli knihu Marcuse Luttrela) do všeho prodá silný kýč a zesílený patriotismus. A tomu se nevyhnul ani zde.

4. Takže, komu vadí záběry na americkou vlajku hrdinně vlající v poryvech větru, který rozdmýchává oheň okolo, záběry na americkou vlajku za clonou kouře, nebo záběry na americké občany, jak koukají na americkou vlajku, kterak stále vlaje, i když kolem vybuchuje kde co a hoří všechno v dosahu, tak pro toho určitá část filmu bude trnem v oku.

29. září 2016

Recenze: Morgan - slibně načaté ale nedotažené scifi [6.3/ A.S.]

1. Kdyby byl film s názvem Morgan natočen dřív než Ex Machina, a kdyby jeho režisér nebyl syn Ridleyho Scotta, určitě by ho veřejnost buď přijala vyloženě lépe, nebo aspoň vnímala jinak.

2. Jenže snímek o tom, jak se u uměle vytvořeného stvoření s lidskou tváří zkoumá jeho "duše" a jak se zkoumaný subjekt postupně vymyká kontrole svých strůjců, tu už byl (nejednou) a jeden opravdu dobrý (Ex Machina) dost nedávno. Shodou okolností také coby režijní debut. 

3. Jenže Luke Scott není Alex Garland a hlavně - Luke Scott měl ke svému debutu podstatně hloupější scénář. Jaká škoda. Protože ten námět je zajímavý, obsazení filmu měl skvělé a špatný režisér taky nakonec nebude, akorát holt scénář Setha W Owena je nedomrlý, místy (z hlediska motivace postav) nepochopitelný, jinde nejde do dostatečné hloubky a tím film skoro zabije. Na debut to určitě není špatné a věřím že diváka prahnoucího po tomto typu filmů to nudit nebude. Ale much to má dost.

4. Morgan je umělá bytost, vytvořená v tajné genetické laboratoři. Morgan vypadá jako člověk (jako takovej emo-teenager kterýmu někdo sebral make-up) ale je to expmerimentální humanoidní hybrid (bůhčíčeho s čím), kterej ačkoliv se narodil před pěti lety, tak vypadá jako patnáctiletá holka a chová se jako 30ti letej psychopat.

Recenze: The Light Between Oceans - pekelná sračka [4,6/10 A.S.]



1. The Light Between Oceans je jeden z těch filmů co by "l" bejt dobrej, protože má slušnýho režiséra (Derek Cianfrance - Blue Valentine, The Place Beoynd The Pines) a vhlavních rolích rovnou 2 oskarové herečky (Alicia Vikander a Rachel Weisz) a na Oskara dvakrát nominovaného Michaela Fassbendra (kterýmu ho Leo vyfouk tím že se nechal osouložit digitální medvědicí).

2. Ale na výsledek se prakticky nedá dívat. A domnívám se že ani v případě pokud by divák byl stará panna z Anglie předminulého století, což byla asi cílovka téhle romanticko-bolestínské, ukňourané a totálně nesexy slátaniny, která asi měla za cíl představit citlivé, romantické a emotivní melodrama, ukazující náročnou lidskou situaci, pramenící z jednoho špatného rozhodnutí a dlouhodobé izolace. Mno. 

3. Zajímavý je, jak anti-sexuálně můžou na plátně působit dva lidi, co se právě při tomhle snímku dali dohromady, a co sami platí za sex-symboly. Namátkou mne napadají jiné páry, které mají mezi sebou větší sexuální náboj než duo Vikander-Fassbender: Donald Trump a Hillary Clinton. Tom a Jerry. Ben a Jerry. Smith a Wesson. 

27. září 2016

Recenze: Snowden - napínavá škola hrou ve filmu [7.6/10 A.S.]

1. Snímek Snowden je ideálním doprovodným dílem k oskarovému dokumentu CitizenFour. Ve kterém dokumentární režisérka a novinářka Laura Poitras velmi objektivně předkládá historicky významné záběry z jednání s Edwardem Snowdenem v Hong Kongu, ve dnech, které předcházely zveřejnění dokumentů, které Snowden propašoval z NSA. Ten příběh určitě znáte. Ani né třicetiletý kluk, co díky svému talentu na matiku a logiku a počítačovým znalostem dostal práci nejprve u CIA a později u NSA jednoho dne pochopí, že možná stojí na špatné straně barikády. Barikády nekontrolovatelné neprůhlednosti, která je mezi vládou a občany. Občany, kteří jí dali mandát. A Snowden se s tím, přesto že je do té doby nadšený patriot a navíc republikán, rozhodne něco udělat.

2. Snímek Snowden je ideálním filmem pro ty, kteří o Edwardu Snowdenovi nic nevědí, nebo vědí málo. Neuvede sice mnoho mediálně nových věcí, ale záživně informuje. Představuje události, které vedly k publikaci do té doby tajných a chráněných dokumentů, odhalující veřejnosti část aktivit (nejen) americké vlády v oblasti zpracovávání osobních údajů (rozuměj: šmírování fyzických osob), která podle Američana Edwarda Snowdena (a drtivé většiny právníků z oblasti ochrany soukromí) překračuje své pověření a tím i zájmy občanů, které má chránit.

3. Snímek je ideálním filmem i pro ty, kteří o Edwardu Snowdenovi něco už vědí, ale považují ho spíš za zrádce než hrdinu. Domnívám se totiž, že na rozdíl od útržkovitých mediálních výkřiků imitujících zpravodajství, nabízí film Snowden lehce stravitelnou i srozumitelnou zábavu, která kvalitně informačně obohacuje. Samozřejmě jen ty, kteří chtějí být informačně obohaceni.  A preferují film před knihou Luka Hardinga, jíž je scénář Kierana Fitzgeralda adaptace.

26. září 2016

Recenze: Storks - takových animáků víc, prosím. [8/10. A.S.]

1. Storks, film od Warnerů - studia co vyprodukovalo Lego - je prvním animovaným počinem scénáristy a režiséra Nicholase Stollera. Který stojí za filmy jako Neighbors, Get Him To The Greek, nebo Forgetting Sarah Marshall, a scénáři k Muppets, nebo Yes Man

2. Stollerovy filmy se mi povětšinou líbí. Třeba mě vyloženě neuchvátí, ale považuju je za zábavné. I to se tentokrát splnilo. Aby taky ne, když co-directora dělal Stollerovi Pixarovský "veterán" Doug Sweetland - animátor například na Bug's LifeToy Story, Finding Nemo nebo Monsters inc.

3. Příběh Storks (v ČR distribuovaný pod názvem Čapí Dobrodružství) je sice příběhově průměrná a ztvárněním klasická pohádka o tom, jak super je když má člověk kamarády a rodinu a jak nesuper je když je nemá, ale co ho pozdvihuje je jednak úroveň dabingu, druhak jednotlivých vtipů. 

4. Snímku jednoznačně vévodí Andy Samberg v roli čápa Juniora, který pracuje v korporátním kolosu Cornerstore.com a sní o tom, že jednou z něj bude velký korporátní šéf. Kterým je momentálně trochu dominantní HUnter (skvělý Frasier Kelsey Grammer). Hunter šel s dobou a rozhodl se že firmu, která původně donášela děti, přeorientuje na modernější donáškovou službu jakýchkoliv balíčků. Protože donášet děti je příliš náročné. Předtím, než Hunter nominuje Juniora na svého nástupce, dá mu ještě jeden úkol.

25. září 2016

Recenze: Blair Witch - příjemně děsivé překvapení [7.3/10 A.S.]

1. Nový díl ze série Blair Witch natočil Adam Wingard. Adam Wingard se na horory a thrillery specializuje, mě osobně si získal před několika lety filmem You Are Next, a pak snímkem Guest potvrdil že to nebyla náhoda. Oboje můžu doporučit. 

2. Původní Blair Witch mne před těmi 17 lety taky oslovil, a má určitej podíl na tom, proč nechci chodit v noci do lesa. Dvojka mi přišla hodně hloupá a nezajímavá. Čekat, že trojka bude lepší mi přišlo nesmyslné. Ale na druhou stranu, když mohla podobný úspěch zopakovat po nepovedené dvojce i série filmů o Bridget Jones, proč by se to nemohlo povést s Blair Witch?

3. Mohlo. Tedy z určitého úhlu. Film funguje jako horor. Přijde mi že skvěle. Nepředstavuje ale samozřejmě nic originálního a tím se výrazně liší od původního Blair Witch Projectu. Je tedy dobré ty snímky nesrovnávat, což se mi tu dařilo výrazně lépe, než při sledování Magnificent Seven. Asi díky tomu že film postavy neimitoval ale navazoval na ně, a děj nezjednodušoval, ale naopak ho rozvíjel.

4. V tomto dílu se do prokletého lesa v Marylandu vydává James, bratr kdysi zatoulané Heather, který se nesrovnal s tím, že jeho (podstatně) starší sestra jen tak zmizela a dodnes jí hledá. Tomu rozumím a nebylo pro mě těžké se s tím ztotožnit. Do lesa se James vydá s dvěma kamarádama a jednou dokumentaristkou, která o Jamesovi natáčí svojí školní práci. Ble. To už je tak vyčpelé, že zrovna to mne hned na začátku mírně znechutilo, ale jen na chvilku, než se začaly rozdávat "náušní kamery s gps" a používat heli-drone kamera, což mi přišlo vhodně upgradované do dnešní doby, plus to umožnilo mít lepší úhly a záběry z dalšího filmu, který je prezentovaný jako found footage. Tenhle žánr už mě totiž, stejně jako - odhaduji - většinu lidí, nudí či dokonce otravuje. Z toho za posledních pár let vybočil akorát hodně povedený film Chronicle, kde umožnili hlavnímu hrdinovi aby svou kameru. kterou dokumentoval ostatní, byl schopen ovládat přes telekinezi. Tím divákům režisér zprostředkoval lepší vizuální zážitek. Ušní kamery a dron v Blair Witch pomohl velmi podobně.

24. září 2016

Recenze: The Magnificent Seven - plytká zaprodanost [4.6/10 A.S.]


1. Kde začít, aby to diváka úplně neodradilo? The Magnificant Seven, remake remaku, je dot špatný film. Ne ani tolik sám o sobě. Sám o sobě je jen nudně nezajímavý. Ale jako remake kteréhokoliv ze dvou snímků, které si bere jako předobraz, je postavený na hlavu.

2. Bez velkého spoileru ale nejde říct proč. Takže pro ty, kteří umírají touhou vědět co za kardinální podraz nám tahle novinka připravila, je zde mega spoiler: v posledních minutách, kdy Denzel Washington klečí nad umírajícím hlavním padouchem, se divák dozví, že Denzel tam není "jen tak", ale protože mu padouchovi poskoci kdysi znásilnili matku a povraždili půlku rodiny a jeho samého se pokusili oběsit. Denzel tam je tedy z pomsty! Kdo z vás viděl Sedm Statečných z roku 1960, nebo Sedm Samurajů z roku 1954 ví, že část kouzla těhle filmů spočívala v tom, že tam nešlo o osobní pomstu či vidinu vzácného výdělku, ale o jakousi lidskou solidaritu a odpověd na volání o pomoc. Tím, že Fuqua přimotal do své slátaniny osobní motivaci pomsty rodinných jatek, tenhle aspekt úplně  zabil. Možná si vzpomenete na moment kdy uvírá Eli Walach coby Calvera a ptá se Brynnera: "You Came Back. To a Place Like This. A Man Like You. Why?" Brynner mu neodpoví ale je tam všechno! Je tam celé kouzlo toho filmu. Které novince Fuqua vzal! Hajzl!

3. Pokusím se tedy nesrovnávat. Nesrovnávat to, že Denzel Washington už mi příjde přeceněnej, a že přesto, že v černé košili, černém klobouku, černých džínech a na černém koni je sexy, tak není dostatečně charismatickej jako leader celé té skupiny, a byť na něj párkrát kamera najede velmi efektivně, na nějaké výraznější přilnutí k jeho postavě to nestačí.  Proste s Brynnerovým sexepeallem v té roli nemůže soutěžit. Natož aby měl někdo z té nové party šarm jen těžko překonatelného Steve McQueena.

4. Nebudu srovnávat ani to, že kulisy z roku 2016 vypadají podstatně hůř než kulisy z roku 1960. Že to prostředí westernové vesničky vypadá v modernějším filmu víc jako studiovka, než jako reálná lokace, které máme věřit. Všechno z nějakého záhadného důvodu působí lacině, fejkově a papundeklově. Hlavně budovy a nápisy na nich. Eh.

23. září 2016

Recenze: Equity - Skyler útočí na Wall Street [5.6/ A.S.]

1. Film Equity je určitě odvážný počin. V thrilleru z prostředí Wall Street sou v hlavních rolích 3 ženy a z toho 0 krasavic. Hlavní roli má v příběhu investiční bankéřka Naomi Bishop (Skyler White Anne Gunn), která sice hraje tvrdě ale v rámci možností fér a naráží na lidi co hrají fér méně, spoiler: včetně těch ve vlastní firmě. . A vedle ní se objeví ještě prakticky nezámá Sarah Megan Thomas a Alysia Reiner, kterou můžete znát z Orange Is The New Black. Za muže je tam James Purefoy z občas zajímavého The Following ale to co předvádí tady je naopak dost nudné. 

2. Film režírovala Meera Menon, jako svůj druhý film po road-trip komedii o tom jak se dívka snaží ztratit panenství během prezidentské kampaně (jo, that happened a jmenuje se to Farrah Goes Bang) a scénář napsala Amy Fox jako svůj scénáristický debut. Nechce se mi říkat něco tak sexistického jako: "ženy by neměly psát scénáře" ale holt to člověka napadne, při sledování filmu jako Equity. To by jí nestačilo napsat třeba kuchařku?

22. září 2016

Dojmologie: jak prodat scénář v Americe?


1. Díky tomu že už se nějaký rok vnucuju lecjakým filmařským spolkům a organizacím v New Yorku, se mi povedlo tento rok na 3 dni umístit na "stáž" (rozuměj neplacená role podržtažky a bagelonosiče) na filmový týden co v New Yorku každoročně pořádá společnost IFP.

2. K mému ohromnému nadšení se mi dokonce poštěstilo se procpat přímo k produkcím nedokumentárních seriálů (rozuměj: sit-com, sci-fi, horor, drama), což mě zajímá nejvíc.  Po 3 dny mi tedy bylo umožněno se ochomýtat kolem zástupců společností jako je Sony, Sundance, Tribeca, nebo Vimeo, First Look, či Weinsteini, a sledovat jak se to dělá, když se takovým společnostem nabízí scénář, nebo projekt.

3. Většinu seriálů tvořily sit-comy nebo dramata a mezi tím tu a tam nějaké to sci-fi nebo horor. Každý stážista (zejména protože měl na krku cedulku s názvem organizátora a působil tak velmi oficielně, jako by měl nějaké faktické pravomoci) měl možnost se s filmařema bavit a podívat se na synopse jejich děl a někdy i úvodní minuty vizuálního zpracování projektu, který nabízeli. A to bylo hodně zajímavé, zejména z důvodu že se dalo dobře okoukávat, jak se takový profesionální "pitch" (nebo-li nabídka) vůbec tvoří.

20. září 2016

Recenze: Bridget Jones's Baby - nostalgie spuštěná na max [8/10 A.S.]


1. Bridget Jones je zpět. Po skoro 12  letech od posledního dílu, kdy se rozcházela a znovu dávala dohromady s Markem Darcym, je infantilní smolařka Bridget zpět, aby …. spoiler: se rozcházela a znovu dávala dohromady s Markem Darcym. 

2. Po nepříliš povedeném druhém dílu se k trojce vrátila původní režisérka hitu z roku 2001 (sakra, je to už fakt tak dlouho?) Sharon McGuire. A trochu se obměnili scénáristi. Helen Fielding zůstala, ale Vypadl Richard Curtis (Four Weddings and Funeral, Love Actually) kterému film jen děkuje, a pár trajtrlíků, a přibyl Dan Mazer (ano, scénárista Ali G a Bruna) a Emma Thompson, která má ve filmu i malou roli, a překvapivě ten scénář v prvním draftu napsala ona sama.

3. Ve třetím dílu je Bridget 43 let a divák se dozví, že Bridget má konečně svojí vysněnou váhu a přestala kouřit cigarety, ale překvapivě jí ani jeden z těhle úspěchů nepřinesly vysněné štěstí v osobním životě. Ano, Bridget je opět single, a Mark Darcy je ženatý… s někým jiným. WTF jako.  To sme si přeci nedomluvili!

4. Domnívám se, že pro ženy (protože Bridget Jones filmy asi nejsou pro muže), které viděly první díl, překonaly druhý díl a ve třetím se dozví, že Mark Darcy si vzal někoho jinýho, je to intenzivně bolestný moment. Jak se to mohlo stát? Jak mohl pan Dokonalý, který má Bridget rád "takovou jaká je" (hláška co určitě poškodila mnoho vztahů), Bridget opustit. Nebo ona jeho? A čí je tedy to dítě, které je středobodem toho nového filmu? 

17. září 2016

Recenze: Sully - Tom Hanks hrdinou posté a pořád dobře [8.7/A.S.]


1. Sully, příběh šikovného pilota Chesleyho Sullenbergera režíroval Clint Eastwood. A na plátna (nikoliv obrazovky!!) dědula Clint uvedl příjemně střízlivé a svou devadesátiminutou délkou krásně únosné vyprávění o unikátním řízeném přistání na řece Hudson, poté co po srážce se ptáky komerčnímu letadlu přestaly fungovat oba motory. spoiler: incident přežilo všech 155 osob na palubě.

2. Hlavní roli dostal kdo jiný než Tom Hanks. Koneckonců opravdu - kdo jiný by mohl hrát hrdinného klidného mile působícího a pod tlakem stále cool šedesátníka, než Tom Hanks, žeano. Ono to sice už může působit jako děsně obehrané téma, ale když on Hanks má tu svojí auru "oblíbitelnosti" prostě tak silnou, že díky ní pořád prodává lístky. Jen 10 z jeho přes 45 filmů utržilo pod 100 mega dolarů a to většinou minifilmečky jako Tykwerův Hologram For The King nebo Money Pit a jemu podobné snímky z osmdesátých let. A to je statistika, která už o něčem vypovídá.

3. Já osobně dokonce věřím tomu, že když by se na lodi, letadle, poloprázdném ostrově, nebo třeba jen v kině, či tramvaji udála nějaká krizová situace, a účastníkem by mimo jiné lidi byl i Tom Hanks, že by byl okamžitě zvolen vůdcem. A většinová společnost (možná trotlů, ale holt takový je dav) by očekávala, že je nebezpečí promptně zbaví. Racionálně by si asi uvědomovala, že to je hloupý předpoklad, ale pudově po těch nejméně dvou dekádách Andrew BeckettůTrosečníků, Robertů Langdonůjimu Lovellů, Forrestů Gumpů a kapitánů Millerů a Phillipsů* by byla brainwashovaná do pocitu že Tom Hanks to tam spasí. 

2. září 2016

Recenze: The 9th life of Louis Drax - wtf x wtf [5/10 A.S.]

1. Film The  9th Life of Louis Drex je jedna velká bizarní slátanina. By se mohlo zdát, kdyby rozuzlením příběhu nedal výsledný "twist" filmu jakýs-takýs smysl. Není to žádný Sixth Sense, ale troufám si tvrdit, že zhruba do poloviny snímku vám nebude jasné, kam se příběh ubírá a proč.

2. Na mě to celý působilo jako špatně napsané a ještě hůř zrežírované. Jakoby režisér Alexandre Aja (Mirrors, The Hills Have Eyes) nevěděl, jestli točí  grotesku, pohádku, drama, romantiku, krimi, nebo sci-fi či mystery. Prvky toho všeho tam totiž sou, a nedává to zrovna smysl ani to netvoří nějakou snadno uchopitelnou koncepci.

3. Hodně člověku pomůže, pokud viděl režisérům předchozí film Horns. Který mně se hodně líbil, a ten také obsahoval směsici drama, komedie, i mystery. Ale narozdíl od The 9th Life of Louis Drax měl aspoň 1 sympatickou postavu, které se dalo držet palce. Což tady chybí.

4. Louis Drax je devítiletý kluk, který se vyznačuje zejména tím, že je duševně zmršený, drzý, rádoby-chtře znějící, chovající se zároveň dětsky i dospěle, a se sklonama k přitahování karambolů. Ve svých devíti letech už prošel tolika úrazama a nemocema, že to "není normální". To přitahuje pozornost nejen jeho rodičů, ale postupně i terapeutů a lékařů, co ho dostanou do péče poté co spadne z obzláště vysoké skály.