Zobrazují se příspěvky se štítkemNoFrontalButOldTits. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNoFrontalButOldTits. Zobrazit všechny příspěvky

27. dubna 2016

Hello, My Name Is Doris - pojďte pane, budeme si hrát [5/10 A.S.]

 1. Film Hello, My Name Is Doris je děsně divnej. Jakože jestli se Fukovi zdála druhá Sněhurka dbl WTF, tak Hello, My Name Is Doris musí bejt v úplně jiný galaxii všech možných podivností.

2. Proč? Protože snímek o cca 70tileté paní, co je A) hoarder, B) stydlivý infantilní nesoudný neurotik, C) pravděpodobně eště panna, D) žijící ve skladišti, kterému říká dům po své zemřelé matce, o kterou se vetšinu svého života starala a díky níž neměla čas na vlastní život, E) člověk co se chová a obléká extrémně kýčově a F) divná osoba se "social skills" a obecně s komunikačníma schopnostma  zhruba na úrovni průměrného tepláka ve slabší chvilce, nás nutí dívat se přes hodinu na to, jak tahle ženská balí o cca 40 let mladšího krasavce, co je její nový kolega v práci. A je to bolestivé.

3. Nejenže to je bolestivé (a né tím dobrým způsobem), trapné a skutečně místy až oči zavírající, ono to je eště hrozně sexistické. Protože Doris svého kolegu zcela otevřeně sexuálně obtěžuje (například ho lží donutí aby byl skloněný mezi jejíma nohama, zatímco ona u toho vydává značně perverzní zvuky, simulující - asi - přicházející orgasmus sedmdesátileté stařenky), a pak ho začně naprosto na férovku stalkovat (založí si falešnej účet na facebooku, zjistí si kam rád chodí a tam se začne nenápadně objevovat atd), a jako vrchol všeho spoiler: mu zničí jeho vztah.  

23. března 2016

The Witch - chcete se v kině posrat strachy? [8/10 A.S.]

1. Horor The Witch je další příjemné hororové zjevení poslední doby. Zasvěcení ví, že tím předchozím mám na mysli fantastické It Follows z minulého roku. Kdo neviděl, ať rychle napraví!

2.The Witch je režijní debut původní profesí návrháře kostýmů Roberta Eggerse a je to počin skutečně působivý. Zážitek v kině byl pro mne natolik intenzivní (nechutný, děsivý) že přiznávám na rovinu: v sedmdesáté páté minutě mne to donutilo kino opustit. Neboť akutně hrozilo že se pobleju. A to prosím mám za sebou nejedno shlédnutí například Pasoliniho Salo, 120 dní Sodomy, zcela bez problémů. Ale něco v tomhle hororu o temných silách působících kolem roku 1630 v lesech v oblasti Nové Anglie na mne dolehlo natolik silně, že úprk byl prostě v zájmu sebezáchovy.

19. února 2016

45 years - 45 let mimo českou distribuci [8/10 A.S.]

1. Film 45 let není úplně jednoduchý na strávení. Ani na sledování. V podstatě je to banální příběh vykreslující období pěti dnů před oslavou 45 let výročí od svatby dvou hlavních postav, ale něco na něm vzbuzuje v člověku tíseň.

2.  Kate (Charlotte Rampling) a Geoff (Tom Courtenay) spolu v manželství žijí již 45 let. Na nadcházející sobotu plánují party, kde budou všichni jejich přátelé a společně se budou radovat z toho že Kate a Geoff jsou šťastni a spokojeni již téměř půl století.

3.  Ale je to skutečně tak? To se začne řešit s příchodem dopisu, ve kterém se Geoff dozvídá, že bylo ve Švýcarsku nalezeno tělo jeho bývalé přítelkyně, která tam zahynula před asi 50 lety.

4. Snímek natočil Andrew Haigh, (kterému se povedl předtím zejména film Weekend) a hlavní protagonisté (Rampling a Courtenay) už spolu zde vystupují podruhé, po neméně zdařilém filmu Night Train to Lisbon. A je nutno říct, že spolu na plátně působí velmi sžitě.

5. Scénář si Haigh adaptoval sám podle povídky In Another Country,* kterou napsal David Constantine.  Ta povídka je dobrá, vo tom žádná, ale nejzajímavšejší je samozřejmě ten původní příběh, na jehož základě vznikla.