Zobrazují se příspěvky se štítkemHeist. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHeist. Zobrazit všechny příspěvky

20. ledna 2018

Recenze: Den of Thieves - elitně otravný Gerard Butler vs mudrující kriminálníci z L.A. kopírují Michaela Manna - [5.3/10 A.S.]

1. Den of Thieves je jedním z těch filmů, kde je možné si všimnout velkého bodového rozdílu v hodnocení fanoušků a kritiků.  Fanoušci tomu dávají 8-9 z 10, zatímco kritici kolem trojky. Osobně chápu obě strany.

2. Skupina drsných policajtů vedených pomačkaným Nickem Flanaganem (nově odulý Gerard Butler) se žene za skupinkou kriminálníků vedených mastermindem s přezdívkou Merrimen (Pablo Schreiber). Ti plánují vykrást nevykradnutelnou národní banku, ve které se každý den likvidují bankovky, které se tak vyřazují z oběhu, a tudíž pokud se je povede ukrást po odpisu z knih, ale před fyzickou likvidací, tak dle Merrimena "nebudou nikomu chybět". Což JE zajímavý nápad. Ale divák se záhy musí smířit s tím, že se dívá na snímek VELMI inspirovaný filmem Heat od Michaela Manna. Křísnutý Inside Manem od Spika Lee (pokud jste neviděli, napravte), ale režírovaný debutantem Christianem Gudegastem, který předtím napsal London Has Fallen. Tedy je nutné upravit svá očekávání a vědět, že příběh, při kterém budeme sledovat dva vůdčí typy, každého na jiné straně bariéry a každého s jinou funkčností morálního kompasu, nebude moc na výši. 

3. Režisér nám záhy po začátku filmu dost polopaticky podává, co po nás chce: agresivní macho policajt má své mouchy, geniální kriminálník má své přednosti, a teď se, diváku, rozhoduj, komu budeš fandit. U tradičních "heist" filmů divák fandí kriminálníkům a přeje jim, aby se jim jejich plán vydařil. Za ty nejlepší heisty, u kterých toto funguje jmenuji: Ocean's Eleven, Hold-Up (připomeňme si vedle Belmonda i nahou a mladou Kim Catrall), Inside Man, A Fish Called Wanda, The Taking of Pelham 123 (originál). Pak jsou krimi filmy, kde fandíte policajtům, aby chytli kriminálníka. The Departed, Serpico, Fargo. A pak spíše komediálně laděné snímky, kde se protistrany, policajt a kriminálník, spřátelí:  2 GunsBulletproof, a jelikož jsou oba sympatičtí (nebo vtipní), ale přesto je jeden zločinec a druhý policajt, divák si tak od půlky láme hlavu nad tím, jak scénář vyřeší, aby se justice nažrala a film zůstal celý. Nutno podotknout, že z těch dvou zmíněných příkladů se to scénáristicky nejlépe povedlo té Sandlerovině. Jak jinak.

26. října 2016

Recenze: Masterminds - vtipný heist škrcený groteskou [6,3/10 A.S.]

1. Masterminds režíroval Jared Hess. Kdo viděl jeho celovečerní debut Napoleone Dynimite, tak bude vědět co zhruba čekat. Blbý je že od Napoleona nenatočil nic lepšího, naopak kvalita dost klesá.  A to říkám jako člověk co má nekriticky rád Sama Rockwella (a i ostatní z toho filmu) ale ani přesto se u jiného Hessova snímku - Don Verdean, moc nezasmál.

2. Masterminds je inspirovaný hrozně zajímavým (pozor link spoiluje) kriminálním počinem, který se stal v roce 97 v Severní Karolíně, kdy došlo k jedné z největších bankovních loupeží v USA. Za naprosto bizarních okolností. Které jen čekaly na zfilmování. 

3. Scénář napsali tři lidi (co to kua je za zvyk!) z nichž má cenu jmenovat jen Emily Spivey, která pár let psala pro Saturday Night Life. Ostatní dva nejsou jako scénáristi nejsou (a odváží se tvrdit že ani nikdy nebudou) zajímaví.

4. Problém filmu je dvojí: A) v těch naprosto ale naprosto nejzajímavějších momentech se odkloní od reálného příběhu a vymyslí si nějakou absurdní kravinu která nedává smysl. Velký spoiler:

25. dubna 2016

Elvis & Nixon - Love Me Tender, Mr. President [7.7/10 A.S.]

1. Na film Elvis & Nixon mě navnadil v traileru primárně Michael Shannon, který mi pořád trochu straší v hlavě od Midnight Special a jehož herecký projev mě snad eště nikdy nezklamal.

2. Elvise samotného nijak zvláště neoblibuju. Teda jeho hudbu si občas pustím, to jo, ale jako osoba mě Elvis nejvíc zaujal tím, že ho tak miloval Clarence v mém oblíbeném filmu True Romance (kdo neviděl, ať tam běží).

3. Film Elvis & Nixon zpracovává skutečný moment z historie, kdy se Elvis Presley o Vánocích v roce 1970, na vrcholu své slávy, po vele-úspěšném comebacku, a ještě před začátkem svého konečného úpadku rozhodl, že by rád nějak víc pomáhal Americe. Zejména v boji proti drogám a levičákům. A za tímto účelem by se chtěl setkat s prezidentem Nixonem, aby ho se svým bizarně geniálním plánem mohl seznámit a nabídnout mu své služby jako tzv "federal agent at large". Kterým můžete být i vy. Kdybyste teda byli Američani. A byli v kondici. A nefetovali. Takže vlastně nemůžete. Ale Elvisovi se za Nixonem skutečně dostat podařilo a je z toho nejen pěkné foto ale i inspirace hned na několik filmů. A pozor tenhle nový snímek natočila žena, Liza Johnson. Co předtím už vyplodila docela zajímavý film, a taky s Michaelem Shannonem. Return. Že by ženy nakonec přecijen uměly psát a režírovat něco snesitelného??