1. května 2018

Recenze: Dvě nevěsty a jedna svatba - další film za trest [1/10 A.S.]

1. Vždy, když píšu příkře o českém filmu, má to dva důsledky. 1) je mi z toho poněkud smutno, 2) stojí mě to hrozně moc času. Smutno je mi z toho, že českému filmu fandím a jsem si vědoma toho, jak ohromné úsilí každý film stojí. A jak je v českých podmínkách někdy složité, aby ten film vůbec spatřil světlo světa. Sama teď také tvořím, příští týden padá první klapka v mé režii, a tak se opravdu dokážu vcítit do člověka, který má ty nejlepší úmysly a věnuje hodně času, energie a peněz do toho, aby před diváky dostal co možná nejlepší dílo. A i proto mne mrzí, že to dílo ani tentokrát v případě Dvou nevěst a jedné svatby nemůžu pochválit. 

2. A stojí mne to spoustu času, protože většinou poté, co vyjdu z kina, píšu svému kolegovi, který má v hodnocení filmů o několik dekád přede mnou náskok a víc zkušeností, a srovnáváme své pocity. Já jsem na české filmy jaksi o něco přísnější než on. Což je přičítáno mé "mladické nerozvážnosti a zápalu", že prý tak kriticky také kdysi psával. A napíšeme si klidně i několik desítek mailů, kde já vysvětluji, proč si myslím, že Pepa nebyl tak příšerná sračka jako třeba Špindl, a proč mi u Špuntů na vodě nebo Zoufalých žen (což bylo zatím to nejhorší, co jsem tento rok viděla v kinech) bylo aktivně v kině stydno. A jak stále ještě odmítám udělit českému filmu vlastní kategorii a hodnotit to jen v ní (k čemuž se přiznala právě v recenzi na "Dvě slepice a jednu trapnou kostelní seanci" Mirka Spáčilová) a on mi oponuje a říká, že jsem příliš přísná. A tyhle debaty se táhnou dny, někdy i týdny, a obsahují opravdu sáhodlouhé a jistě obě strany vyčerpávající maily rozebírající stav českého filmu a pátrající po příčině toho, že vypadají tak, jak vypadají. 

3. I dnes tomu tak bylo, protože po východu ze sálu jsem napsala mail, který obsahoval "zlatej Pepa!". Narážela jsem tím na to, že film Pepa sice byl dost nepovedený, měl v centru dění chcípáka a opravdu hloupé poselství, nijaký námět a pro mnohé (soudě dle malé návštěvnosti i pro distributory) byl asi zklamáním, ale měl aspoň zajímavou kameru, hudbu, jednu vyloženě dobrou scénu a já se u něj aktivně nestyděla víc než pár minut. Kdežto u "Dvou nevěstek a jedné zcela neuvěřitelné svatby" skoro pořád. 

bacha, mám chlast a ten je mi nadevše!

4. Musím říct, že v tomto případě to ale opravdu není chyba herců. S tak dementním námětem oni prostě nemohli nic dělat. Posuďte sami: žila byla jedna Maruška. Atraktivní a v práci úspěšná pětatřicítka (Anna Polívková). Jak už to tak ve špatných filmech bývá, neměla žádné koníčky ani ambice mimo to, než aby získala chlapa. A jak už to tak v těch nejhorších filmech bývá, byla v podstatě alkoholička. Člověk, co si nepamatuje, jestli souložil, nebo nesouložil, pije tak, že mu u rodinného oběda padá hlava do talíře, má okna a ožralý pak sedne za volant, nabourá do náklaďáku a následně si dá ještě pivo na uklidnění, je totiž nejen dement, ale i alkáč. A ještě navíc s podivným charakterem. Kdy na jedné straně má nějaký náhled a chápe, že není taktické být promiskuitní a skákat chlapům na prvním rande do postele, na druhé straně se "nedokáže ovládnout" a stejně to udělá. Stejně jako se "nedokáže ovládnout", když potká jakoby hodného chlápka (Jaroslav Plesl), s kterým před víc jak deseti lety možná chodila (možná jen spala, možná ani to ne, to nám "scénář" neřekl), a když zjistí, že ten si zanedlouho bere její sestru (Ester Geislerová v roli sestry Terezy) a PŘESTO a navíc ZASTŘÍZLIVA se s ním začne záhy olizovat. Protože… proč ne? Protože aby byl konflikt, byť za každou cenu? Protože jí to říká scénář, podle kterého je zjevná kráva bez jakéhokoliv sebeovládání či soucitu se sestrou? 

není ještě čas utéct? z tohodle filmu…
5. A je jedno, že Marušku hraje chytrá, sympatická, atraktivní a talentovaná Polívková. Před kterou tímto pomyslně klekám a prosím ji na kolenou, aby si jako další roli vybrala něco, kde scénář nestaví na tom, že by se tato chytrá, sympatická, atraktivní a talentovaná žena měla neobratně potácet životem od karambolu ke karambolu, od "kreténa" ke "kreténovi" a od kocoviny ke kocovině bez ohledu na mrtvoly a trapnost okolo. Chci vidět Polívkovou v roli normální a aspoň trochu sebevědomé ženy, co má nějakou osobnost, zájmy, talent, nezhroutí se, když jí chlap nezavolá a nedává nohy nadšeně od sebe, kdykoliv se na ní někdo jen trochu hezky podívá. Prosím, napište jí takovou roli někdo, nebo to budu muset udělat já. 

tak na ten film asi vemem šroubovák. třeba to pomůže.

6. "Dvě nemožné ženy a jedna organizovaná trapnost" jsou hluboce nevtipný, upachtěný pokus o komedii. Kde se sice objeví jeden hezký moment mezi dcerou a otcem zabraného do svého koníčku (všimněte si, že zájmy, jakkoliv podivné, mají v těchto tupých filmech většinou jen chlapi) a v sále se dvakrát někdo zasmál, ale celkově to byl prostě téměř nesnesitelný film, kde se vám režisér snaží namluvit, že je normální, aby všichni kolem vás byli nejen všem nevěrní, ale nevěrní i těm, které si mají za pár minut brát, nebo těm, u kterých to jinak vypadá, že je mají rádi. Spoiler: absurdní scéna, kdy (neatraktivní) muž poté, co nabídne své přítelkyni prstýnek a požádá ji o ruku, o minutu později souloží v restauraci s náhodnou (atraktivní) servírkou, by nebyla sama o sobě tak dementní, kdyby v tom filmu nebylo takových scén ještě asi pět mezi dalšími postavami. Nejde mi o to, že by se mi příčilo vidět na plátně lidi, co podvádí své partnery, ale o to, jak neuvěřitelně působí, když touto vadou trpí v podstatě všechny postavy a nedává to žádný smysl, natož aby to vytvářelo nějaké komično. 
a tady se bude fakt někdo smát?

7. Do toho ještě hlavní postava, kterou vlastní sestra ve filmu vhodně tituluje "krávo", opět "bourá čtvrtou zeď" a mluví do kamery, což je v dnešní době už tak omšelé, že by bylo dobré, aby to někdo zdejším filmařům sdělil. Že už jsou nejméně pár let za momentem, kdy to téměř přestalo být snesitelné, a že od The Big Short tahle technika už jde jen do kopru a to už ve Fight Clubu nebyla novátorská. A "Dvě blbky a jeden kostelní dýchánek" není nejenže žádný Ferris Bueller's Day Off, ale ani I, Tonya nebo Deadpool. Navíc to, co ta postava divákovi v těch momentech sděluje, je tak nadbytečné a nevtipné! Přeci divák od začátku ví, s kým Maruška skončí, a i ví, co se musí stát, aby to tak dopadlo, není vůbec nutné mu nic vysvětlovat. Ale on nebyl nutný ani ten celý film, pokud pomineme, že měl svůj vlastní účel jako reklamní spot na pivovar. Film: 1. Žánr: 1. Koukatelnost: 1. 

hele kámo zdrháme, tohle bude fakt průser…

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Scénář dvojice Marcel Bystroň a Tomáše Svobody by měl jít do muzea (hrůzných) kuriozit. Něco tak zrůdného už tu totiž dlouho nebylo. Na jednu stranu si ale říkám, že pánové zřejmě psali podle svých zkušeností a svého vidění světa. Znamená to buď: že jsou to sexistická šovinistická prasata, NEBO že my, ženy, opravdu jsme takové snadno přiblblé, promiskuitní a bezosobnostní blbky, které nemají žádné jiné ambice než být zadaná nebo sťatá, případně oboje. Nebo něco mezi tím? V nějaké recenzi na tenhle film padlo srovnání s Bridget Jones. Což je opravdu mimo, protože Bridget Jones byla také sice orientovaná primárně na to, aby se s někým spářila, ale mimo toho měla nějakou osobnost, ambice a hlavně kolem ní existovaly různorodé postavy, z nichž ne všichni byli bezcharakterní idioti. Tady se vyvolený hlavní hrdinky stavěl do jakéhosi "pozitivního" světla, ale proč by si měl někdo brát slabocha, který neváhá opakovaně těsně před svatbou vyjet po sestře své snoubenky, pak neváhá říct snoubence, že má pochybnosti, ale nenajít odvahu na to se s ní rozejít, a tak to pěkně tlačí do průseru, kdy to musí rozseknout chudák ona? Proč se nám scénárista snaží namluvit, že tomuhle debilovi máme fandit a Marušce ho přát? Jo protože ona sama je pipka par excellence. Ach tak. Oni dva k sobě patří, protože jsou oba stejně dementní. Tak pardon, teď už to dává smysl. A do toho všeho hraje otravná hudba a jednotlivé obrazy jsou prokládány nesmyslně dlouhými záběry na krajinu a všude štěbetá zvěř. Prostě Troška by záviděl. Jo Troška. Zdeněk Troška je Pan Filmař. A jeho filmy jsou vrcholem umění proti "Dvěma nesmyslům a jedné demenci". Veškerou hrůznost filmu asi vlastně nejlépe vyjádřím tím, když vám řeknu, že fakt, že ve filmu někomu do obličeje exploduje naplněná TOI TOI budka, není ani zdaleka ta největší hromada sraček na plátně.

nepomohlo by tomu další pivo?

9. Co se mi na filmu líbilo? Ten jeden bod je za ten jeden pěkný moment se smutným Kleplem. 

10. Pro koho film je? Možná, asi jako Pepa, je tenhle film pro lidi, kteří jsou nešťastní ze svého života a jsou jednoduše obalamutitelní a chtějí se po zážitku v kině cítit lépe, protože na tom přeci nejsou tak špatně jako ty lidi ve filmu. Pro fanoušky kapely Brutus. Ech. Ano. Pro ženy, které jsou single, rády a třeba až příliš pijí a občas si nepamatují, s kým souloží, a bude jim tak připadat vtipné, že to je "jak ze života". Pro fanoušky Anny Polívkové. Které to tam sluší a to až tak, že když se ve filmu oblékne na rande a ze zrcadla na ni kouká fakt pěkná ženská, o to víc vyjde najevo, že tahle herečka opravdu nemá mít jediný důvod, aby kontinuálně hrála takovéhle single blbky. Na závěr chci říct, že českému filmu nadále fandím a že herci jsou v tomto průseru opravdu nevinně. A nezlobte se na ně. Z něčeho nájem a účty prostě platit musí. Ale netvařme se, prosím, jakože takhle špatné filmy v našich kinech jsou "ok" a nepřispívejme tak k tomu, že se ta slabá úroveň bude normalizovat. 

3 komentáře:

  1. Dvě blbky a jeden katolický dýchánek? Tam mezitim dojde i k uteku Zidovky Ester z Ceskobratrske cirkve evangelicke (2. obr.) ke katolikum?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ha!! ja tusila ze te budu potrebovat. vidis toho kalichu sem si ani nevsmila. jak jak vidim kostel tak vidim katoliky/rude. opravuji, danke shon.

      Vymazat
  2. A co manzove, cvachtali si?

    OdpovědětVymazat