14. listopadu 2016

Dojmologie: jak se žije v USA (po prezidentských volbách)


1. Minulý týden zde proběhly prezidentské volby. Oproti očekávání zvítězil Donald Trump. Sice "pouze" v tzv "Electoral College* vote", (hlasování přes představitele jednotlivých států) narozdíl od "popular vote" (hlasování jednotlivých lidí ve volbách) ale to je v momentálním zdejším volebním systému to hlavní. Státní zástupci sice mají teoretickou možnost nevolit tak, jak "mají", ale je to pod sankcí pokuty a bylo by to velmi nestandardní. Byť k tomu nyní určité frakce příznivců demokratické kandidátky Hillary Clinton vyzývají a na netu koluje petice s již několika milióny podpisu. To, jestli tenhle systém, který měl význam hlavně v dobách kdy nebyl internet, nebyla letadla, nebyly mobily a nebyla virtuální zaměstnání (tedy mobilita lidí byla značně omezena a bylo vhodnější aby lidnatější státy podél pobřeží neměly možnost kontrolovat osud celých USA), je na místě změnit, se již probírá nějakou dobu, ale určitě to není na spadnutí. Momentálně byl prostě legitimně zvolen Donald Trump a je třeba se s tím vyrovnat.

8. listopadu 2016

Recenze: Ouija - Origins of Evil - příjemné překvapení [8.3/10 A.S.]

1.  Ouija - Origins of Evil je horor, který se odehrává několik desetiletí před dějem filmu Ouija z roku 2014, a nevysvětluje sice přímo původ "zla" samotného ale vysvětluje historii Doris Zander a hrací tabulky, pomocí které se dá komunikovat se zemřelými. 

2. Nový film o téhle hře je podstatně (ale fakt o hodně) lepší. Dokonce se dá říct, že je to fakt dobrej film. Není to až tak skvělej horor, protože není moc děsivej, ale rozhodně to je dobře vyprávěnej a natočenej příběh, kde se postavy chovají celkem pochopitelně, mají nějaké vlastní více-rozměrné osobnosti, motivace a cíle. Navíc je to podané dobově, ve stylu šedesátých let a to taky snímku přispěje.

3. Ouija: Origins of Evil režíroval Mike Flannagan, který předtím vyrobil podobně povedený horor Oculus a i tam spolupracoval s velmi nadanou mladou (zrzavou a sexy) herečkou Annalisou Basso. (Captain Fantastic) a v OOE pak nově  s Lulu Wilson, která je jak zrozená k děsivým hororovým holčičkám. A k tomu fakt dobře hraje.

4. Děj je asi následující: vdova (Elisabeth Reaser, a pokud vám je ten obličej povědomý, tak to bude tím že ste viděli Twilight a teď to vyšlo najevo. Ha!) živící se vykládáním budoucnosti a komunikováním se zemřelými jednoho dne zjistí že její mladší dcera možná s mrtvými (na rozdíl od ní) opravdu komunikovat umí, a rozhodne se toho využít jednak ke komunikaci s mrtvým manželem, druhak ke komerční expanzi svého skomírajícího domácího podníkání. Enter evil spirits, kterým se asi nezdá, že by takového obchodu měli být součástí.

Recenze: Hacksaw Ridge - další jistá nominace na Oskara [8/10 A.S.]

1. Hacksaw Ridge je nejnovějším režijním počinem Mela Gibsona. Kdo zná Melovy filmy asi ví že má čekat extrémní gore a násilí pořádně z blízka. A nemýlí se. Ale v podstatě jako u všech  Gibsonových filmů, ani tady (možná tady dokonce nejmíň) nepůsobí to násilí samoúčelně. Protože film vypráví příběh z konce druhé světové války, konkrétně z působení americké armády v bitvě o Japonskou Okinawu. A nikdo asi nebude chtít rozporovat, že válka byla krvavá a stála hodně životů.

2. Pro ilustraci: hlavní hrdina, Desmond Doss (Andrew Garfield) působil u 77. pěší divize, jejíž jedna jednotka (C 306 Infantery Regiment) opustila USA v roce 1944 s počtem 203 mužů. Z války se jich vrátilo jen 13. Takže když nám Gibson servíruje brutální přestřelku, kde šrapnely lítaj skrz na skrz tělama vojáků, trhají jim končetiny nebo břišní dutinu, plamenomety sžířají co můžou a po bitevním poli lítají střeva a lebky se před kamerou tříští za zvůků vybuchujících granátů, težko mu de vyčíst že by to byla nevhodná Hollywoodská dramatizace.

3. Hacksaw Ridge je jeden z těch příběhů, které sou v realitě snad ještě zajímavější, ale kdyby se v té skutečně podobě dal na plátno, nikdo by tomu nevěřil. Hrdinství (zřejmě spojené s až fanatickou vírou křesťana Desmonda Dosse) prezentované na plátně není celistvým obrazem toho jak proběhlo jeho působení v armádě. Chybí tam (spoiler), jak poté co odkopnul granát Doss pět hodin čekal vážně zraněný na vysvobození, protože dal přednost -na odvoz- ještě víc zraněnému vojákovi. Když ho nakonec chtěli zachránit a odnést (za stále probíhající palby), tak to koupil ještě do ruky. I tak ale stihl ošetřit dalšího vojáka, a do bezpečí se následně doplazit sám 300 metrů. Stále pod palbou, s roztříštěnejma nohama a rukou. Vlastně mi příjde, že se tak trochu předváděl. 

2. listopadu 2016

Recenze: Inferno - peklo hlavně pro diváka [3/10 A.S.]

1. Inferno je téměř k nepřežití. Naštěstí po úvodních opravdu hrozných 10 minutách se sníží kvalita jak obsahu tak vizuální stránky o dalších 50% takže zbytek filmu je člověku v podstatě jedno co se na plátně děje, a fakt, jestli film dokouká, nebo ne bude záviset čistě jen na tom jestli je v kině/u počítače sám a jak moc je případně líný se zvednout a odejít s pocitem že prošustroval peníze za lístek, případně zmáčknout stop/zavřít okno s přehrávačem a povzdechnout si, že to byl ale promarněnej čas.

2. Nový film Rona Howarda, schopného režiséra (Frost/Nixon,  Apollo 13) je totiž fakt špatný. Na základě špatné knihy od Dana Browna. A chabého scénáře od jindy slušného scénáristy Davida Koeppa (Death Becomes Her, Carlitos Way, Mission Impossible). Na výsledek se prostě skoro nedá koukat.

3. Utrpení diváka během sledování Inferna by se dalo rozdělit do několika fází. Které nejsou nepodobné tomuto. První fáze je úvodních několik minut kdy na diváka Howard udeří hrůznou vizualizací pekla (ve formě nějakejch halušek, flashbacků, snů nebo vizí Toma Hankse) a utrpení s lidma s pokroucenýma krkama a roztékajícíma se údama atd. Ač nechutné, tak je to aspoň vizuálně slibné, a kdyby to bylo v jiném filmu, tak by to mohlo fungovat. Jen co si člověk trochu oddychne protože ho film přestaně bombardovat odporným vizuálem, přeskočí se na audio útok. Robert Langdon (opuchlý a zcela ojediněle nesympatický Tom Hanks) se totiž nalézá v nemocnici po otřesu mozku a všechny audio vjemy vnímá zesíleně a s ním i divák. Nic jiného tak nepříjemného jako těhle pár minut v kině, si nevybavím. Varování pro epileptiky: pokud ve vás prvních 15 minut Inferna nevyvolá záchvat, ste buď vyléčení nebo mrtví.