23. března 2016

Blackbird - Broadway která stojí za to [10/10 A.S.]

1. Do divadla chodím méně často než do kina, ale od té doby co žiju v USA se i návštěva divadla stala mou pravidelnou položkou v kalendáři.

2. Na hru Blackbird mne dovedla kolegyně, co si jí vybrala jako způsob oslavy svých narozenin. Proč ne, i když téma tohoto dramatu je docela nenarozeninové.

3. Hra skotského spisovatele Davida Harrowera, na Broadway od tohoto jara uváděná v Belasco Theatre, má v hlavních (a jediných) rolích Michelle Williams a Jeffa Danielse. Skvělé obsazení. Plus určitou roli hraje ve hře i erekce, a to se počítá.

4. Nejlepší je na hru jít s naprostým minimem informací o obsahu. Tedy pro ty, kteří nad tím uvažují, doporučuju nečíst dál a zakoupit lístky nablind s tím, že dete na drama o sexuální posedlosti/ závislosti a pro některé možná i úchylce.

5. Pro ty ostatní uvádím že hra byla částečně inspirovaná osudy tohoto pána.

6. Hra je zajímavá obsahem i formou. A to ač celou dobu v jediných kulisách, které navíc nejsou vizuálně poutavé (vše se odehrává v prázdné kancelářské kantýně/kuchyňce). A  přesto, že nesledujete víc, než 2 osoby za stolem sedící, případně kolem stolu se ploužící či běhající a hovořící.

a můžu si na ní fakt sáhnout, jo?
7. A i tak člověk děj (popisující komplikovaný vztah mladší ženy a staršího muže) sleduje s napětím. Citlivější z vás možná uroní slzu, a ti ostatní budou Jeffu Danielsovi závidět. Tohle dílo dostalo už v roce 2007 cenu Laurence Oliviera za nejlepší nový divadelní počin, a při sledování je vidět proč. Dialogy odsýpají, děj se posouvá kupředu nenásilně, ale přitom svižně. Drama v něm není přehnané a něžnější pasáže jsou správně dojemné.
Jen si sáhni, to víš, proto sem tady
8. Co mi na hře vadilo? Nic. Vůbec nic. Z počátku pocit, že chudě vypadající set a pouze dva herci v konverzačce mě možná bude rychle nudit se vytratil asi po minutě od začátku hry a už se nikdy nevrátil. Režisér Joe Mantello, který již 3x dostal divadelní cenu Tony, prostě dokázal hru udělat zajímavou od A do Z. A to i když hned na začátku nasadil do první scény značně dramatický náboj. Hercům totiž pak už nedal možnost polevit.

9. Co se mi na hře líbilo? Herecké výkony.  Troufám si je označit za strhující. A rozhodně vyčerpávající. Tématika, zanechávající ve mě po shlédnutí několik mírně mne stresujících otázek, které z postav vlastně fandím, a co by byl ten podle mého "ideální" konec. Emoce, které hra vzbudí jak při sledování, tak i zpětně při vzpomínce na ní. Rejižní odkaz na můj milovaný film The Graduate. (Kdo shlédne oboje, bude vědět).

dentální prohlídka v korporátu
10. Pro koho film je? Pro muže kteří mají rádi mladé dívky. Pro mladé dívky, co mají rády starší může. Pro všechny, kteří mají rádi dobré divadlo. Pro ty, co nevěří, že hodina a půl konverzace mezi dvouma lidma v jedné lokaci může bejt dostatečně zajímavá na vlastní hru (film). Pro ty, co sou ochotní si kvůli tomu zaletět do New Yorku. Pro ostatní, co si to někde seženou, až to bude k mání. Rozhodně se na to nevyserte. Zvláště vy, hebefilové a pedofilové. Nejen z Brna.


Žádné komentáře:

Okomentovat